Vilnius - Ukrajinská opozice, která už dva měsíce požaduje odstoupení prezidenta Viktora Janukovyče, zveřejnila statistiku zadržovaných a pohřešovaných aktivistů. Podle jejích údajů od počátku nepokojů zmizelo beze stopy 36 lidí. Jedním z nich byl i pětatřicetiletý Dmytro Bulatov, kterého deset dní údajně mučila ukrajinská policie. V noci na dnešek odjel pětatřicetiletý muž do litevského Vilniusu, kde podstoupí léčbu svých zranění.
Během ukrajinských nepokojů zmizely desítky lidí, tvrdí opozice
V současné době ukrajinská policie podle opozičních vůdců ve vazebních celách drží 119 lidí, dalších šestatřicet osob beze stopy zmizelo. Podle opozice jsou ve vážném ohrožení, hrozí jim stejný osud, jaký potkal Bulatova nebo zavražděného aktivistu Jurije Verbyckého.
Údaje o počtu mrtvých se různí, podle policie zahynuli tři lidé, opoziční údaje jsou přinejmenším dvojnásobné. Únosy a mučení, často zdokumentované videonahrávkami a fotografiemi na sociálních sítích, mají podle opozičních vůdců na svědomí členové úderných policejních komand Berkut.
Zraněný Bulatov se již léčí v litevském Vilniusu
Jedna z údajných obětí příšlušníků jednotek Berkut, Dmytro Bulatov, odletěl v neděli z Ukrajiny a přes lotyšskou Rigu dorazil po půlnoci do Vilniusu. Tam ho sanitka odvezla na kliniku. Nejjižnější baltský stát nabídl Bulatovi bezplatnou léčbu.
Ukrajinského aktivistu v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří jej prý mučili po celou dobu, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho.
GALERIE
Dmytro Bulatov zdroj: ČT24
Podle zdrojů z vilniuské kliniky je Bulatov „fyzicky na dně“ a není schopen komunikace s médii. Svůj boj proti režimu ale vzdát nehodlá. „Jakmile toho bude schopen, zapojí se opět do boje za demokracii na Ukrajině,“ sdělil nemocniční zdroj agentuře Reuters.
Bulatov zmizel 22. ledna, údajně právě v době, kdy příslušníci policejní jednotky Berkut zbili opoziční aktivisty a jednoho kameramana. Kvůli účasti na motoristických protestech mu původně hrozilo až osm let vězení. Obvinění související s jeho účastí na protivládních demonstracích ale úřady údajně mezitím stáhly. V Litvě se už léčí tři další aktivisté, kteří jsou podle ukrajinské opozice obětí policejního násilí.
Kyjevská ulice
Ukrajinou už přes dva měsíce zmítají protesty proti vládě prezidenta Janukovyče, která loni v listopadu odstoupila od podpisu asociační dohody s Evropskou unií, a namísto toho přistoupila k utužení vztahů s Ruskem.
Janukovyč ve snaze uklidnit situaci ustoupil opozici a nechal uzákonit amnestii pro zadržené demonstranty a zrušení nedávno přijatých represivních zákonů. Opozici to ale nestačí a dál žádá jeho rezignaci a vypsání předčasných voleb. Janukovyče tento týden očekávají další dramatické události, zejména úterní schůze parlamentu, na níž chce opozice pomocí ústavního zákona zkrátit jeho pravomoci.
Janukovyč kritizoval radikalizaci protivládních demonstrací
Janukovyč dnes kritizoval rostoucí radikalismus v řadách protivládních demonstrantů. „Musíme říci ne extremismu, radikalismu, šiřitelům nenávisti ve společnosti,“ uvedl Janukovyč. Zmínil se zejména o obsazování vládních budov v Kyjevě a dalších městech a také o demonstrantech, kteří útočí na policisty. Janukovyč se dnes měl sejít s předáky opozice. Vitalij Kličko, jeden z opozičních vůdců, ale listu Bild řekl, že schůzka bude v úterý. „Dlouho jsme na něj čekali, nyní jsme se dozvěděli, že prezident má stále ještě chřipku, proto se s námi setká v úterý ráno,“ uvedl Kličko.
Ukrajina potřebuje miliardy dolarů, Západ chystá půjčku
I když se podaří vyřešit politický rozkol, 45milionovou zemi nadále trápí vážné ekonomické problémy. Jeden z opozičních vůdců Arsenij Jaceňuk se nechal v neděli v televizním rozhovoru slyšet, že Ukrajina bude pro stabilizaci své ekonomiky potřebovat minimálně 15 miliard dolarů (v přepočtu přes 300 miliard korun).
Peníze by podle něj měl zajistit „široký podpůrný program“ Mezinárodního měnového fondu a pomoc Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Suma 15 miliard dolarů je totožná s částkou, kterou Ukrajině koncem loňského roku slíbil ruský prezident Vladimir Putin po zrušení plánovaného ukrajinského podpisu pod smlouvou o přidružení k Evropské unii.
Ukrajinský opoziční předák Arsenij Jacenňuk
Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová deníku Wall Street Journal řekla, že Evropská unie a USA pracují na plánu poskytnutí krátkodobé půjčky Ukrajině. Jejím cílem podle Ashtonové bude pomoci zemi v přechodové fázi, aby případná přechodná vláda mohla provádět potřebné politické a hospodářské reformy a připravit nové prezidentské volby.
Ukrajinský energetický podnik Naftogaz dnes oznámil, že možná nebude schopen zaplatit ruskému plynárenskému gigantu Gazprom včas za dodávky ruského plynu. Důvodem jsou nesplácené závazky vlastních zákazníků. Ti největší z nich Naftogazu dluží v přepočtu přes 65 miliard korun. Gazprom již dříve hrozil, že uplatní dodatek ve smlouvě o dodávkách, který mu umožní požadovat po Kyjevu, aby za dodávky plynu platil předem.
Jaceňuk v televizním pořadu informoval o hlavních bodech politického a ekonomického programu, které chce opozice v případě převzetí moci realizovat. Na předním místě je odstranění monopolů, jejichž prostřednictvím oligarchové ovládají ukrajinskou ekonomiku. Opoziční program počítá i s reformou ukrajinské energetiky, kterou chce zbavit závislosti na ruském plynu. Spoléhá přitom na využití vlastních zdrojů, zejména zásob břidlicového plynu a nevyužitých ropných zásob. Součástí opozičních plánů je boj s korupcí a daňová reforma.
GALERIE
videogallery_414496