Havana - Komunistická Kuba dokončila první fázi největší stavby své historie. Přístav Mariel má pojmout i nejnovější obří kontejnerové lodě, zaměstnat stovky místních lidí a rozproudit jinak bídnou ekonomiku. Na stavbu přístavu Mariel dohlíží samotný Fidel Castro a hlavně pak jeho bratr a nynější prezident země Raúl Caustro. Ten se včera vůbec poprvé setkal s generáním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, jenž se v Havaně účastní summitu latinskoamerických a karibských zemí.
Kuba pootevírá dveře námořnímu obchodu
Pro kubánského prezidenta je přístav Mariel jako vlastní dítě, které jednou své rodiče uživí. „Najde si svou pozici jako hlavní regionální logistický uzel,“ doufá Raúl Castro. Otevření obchodní zóny v přístavu Mariel je jedním z výsledků tlaků na ekonomické reformy. Centrum o rozloze skoro 500 kilometrů čtverečních má být středobodem kubánského zahraničního obchodu. V přístavu Mariel bude využívat největší kapacity skladů, překladišť a průmyslových parků v zemi.
Kuba reaguje na čilejší ruch v Panamském průplavu
Vznik přístaviště Mariel má ulevit vytěžovanému a zastarávajícímu přístavu v Havaně. Zdejší zátoka se totiž má přeměnit na velkolepé turistické a rekreační středisko. Vybudováním obchodní zóny v přístavu Mariel kubánská vláda reaguje také na rozšíření Panamského průplavu. Zdejší mořské cesty jsou díky tomu více vytěžované a to nutí vlády okolních států budovat větší přístavy, které jsou schopny pojmout větší lodě. Přístav Mariel by měl být schopný přijmout dvakrát až třikrát více lodí než přístaviště v Havaně.
Kubánská obchodní zóna v přístavu Mariel
Rozvoj místní ekonomiky umožní kromě přístavu také zvláštní ekonomická zóna, která v jeho okolí vznikne jako první svého druhu na ostrově. Ambiciózní projekt vzdálený jen 120 kilometrů od Floridy stál 900 milionů amerických dolarů a je součástí plánu na obnovu infrastruktury prezidenta Raúla Castra. Areál nabízí zahraničním firmám osvobození od daně z příjmu po deset let a potom sazbu 12 procent. Už jeho stavba zaměstnala řadu lidí z okolních vesnic.
Zatím stojí jen čtyři jeřáby. Na vykládání prvního nákladu - chlazených kuřat ze Spojených států - dohlížel Raúl Castro osobně a společně s brazilskou prezidentkou. Přístav totiž vzniká hlavně za brazilské peníze a má rozhýbat nejen kubánskou ekonomiku. „Kuba bude patřit mezi tři hlavní centra obchodu v Karibiku,“ je přesvědčena brazilská prezidentka Dilma Rousseffová.
GALERIE
videogallery_412922
Brazilská prezidentka na Kubu přijela při příležitosti summitu Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), které má 33 členů a ambici stát se alternativou Organizace amerických států (OAS) sídlící ve Washingtonu. OAS pozastavila Kubě členství v roce 1962.
Vláda před summitem zatýkala disidenty
Na summit dorazil i generání tajemník OSN Pan Ki-mun, který tak vůbec poprvé ve své funkci navštívil Kubu. Setkal se s oběma bratry Castrovými, mimo jiné s nimi debatoval o dodržování lidských práv v zemi. „Rád bych zdůraznil, že musíme víc prosazovat posílení lidských práv. A poskytnout lidem prostor, aby se mohli svobodně shromažďovat a nikdo je nemohl svévolně zadržet,“ zdůraznil generální tajemník.
Setkání jihoamerických států CELAC na Kubě
Právě na hromadné zatýkání odpůrců komunistického režimu těsně před mezinárodním summitem si stěžovali kubánští disidenti. Vláda jich prý zatkla desítky, včetně jednoho z předáků opozice Jose Ferrera. „V průběhu summitu vláda spustila vlnu represivních opatření. Přerušila třeba dvě menší sociální fóra, která vzešla ze vznikající občanské společnosti. Většinou se konají v době mezinárodních konferencí, ale kubánská vláda je v tomto pořád dost nepružná,“ stěžoval si aktivista Elizardo Sanches.
Kuba chce lepší vztahy s USA
Podle analytiků se Kuba výstavbou obchodní zóny v přístavu Mariel snaží po 56 letech navázat v oblasti obchodu pragmatičtější vztah se Spojenými státy. Kuba doufá, že by do nového přístavu časem mohlo putovat i jiné americké zboží než jen jídlo a léky. „Jakmile zmizí politické důvody a objeví se ekonomické problémy, všechna embarga a omezení obchodu zmizí,“ potvrzuje politolog David Urra. Spojeným státům ale zatím opatrné reformy komunistické vlády nestačí.
Přístav Mariel
Kubánci mohou nově podnikat v řadě oborů, pro cesty do zahraničí nepotřebují od letoška výjezdní doložku; nejnovější změna jim umožňuje bez povolení vlády po více než 60 letech kupovat nová auta. USA však pro uvolnění hospodářského embarga, které je zásadní překážkou k rozvoji strádající kubánské ekonomiky, požadují na ostrově obnovení principů demokracie, s nimiž skoncovala právě Castrem vedená socialistická revoluce.