OBRAZEM: Výročí osvobození si připomněla Osvětim i Leningrad

Osvětim – Devětašedesáté výročí osvobození Osvětimi si dnes pietní akcí v prostoru tohoto bývalého nacistického vyhlazovacího tábora připomněli nejen ti, kdo přežili holocaust. „Osvětim bude navždy černou dírou v dějinách celého lidstva,“ prohlásil v projevu v osvětimském památníku vedoucí izraelské delegace Isaak Herzog. Tu tvořilo šest ministrů, představitelé armády a 61 poslanců - více než polovina 120členného Knesetu.

„Prožili jsme tady těžké časy. Považuji za zadostiučinění, že jsem tohle místo opustil po svých, a ne komínem,“ prohlásil bývalý vězeň Bogdan Bartnikowski. Další přeživší, sedmaosmdesátiletý Noah Klieger zdůraznil, že se do „tohoto pekla jménem Osvětim“ vracejí po 69 letech jako hrdí lidé. Společně s dalšími přeživšími prošli nechvalně proslulou vstupní bránou bývalého vyhlazovacího tábora s německým nápisem „Práce osvobozuje“ a u popravčí zdi položili květiny a zapálili svíčky.

Tábor Osvětim-Březinka na území okupovaného Polska byl největším nacistickým likvidačním táborem za druhé světové války, v němž hitlerovský režim povraždil až 1,5 milionu lidí převážně židovského původu. Celkem se oběťmi nacistického holocaustu v Evropě stalo na šest milionů Židů. Jména více než čtyř milionů z nich jsou zaznamenána v Knize vzpomínek vystavené v osvětimském památníku, kterou si účastníci dnešní ceremonie také prohlédli.

Koncentrační tábor Osvětim-Březinka osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda. V Izraeli ještě dnes žije okolo 193 000 lidí, kteří pobyt v tomto táboře smrti přežili.

Dnes uplynulo i 70 let od ukončení blokády Leningradu

Výročí osvobození tábora se zároveň slaví jako Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Vzpomínka se tradičně konala také v německém Spolkové sněmu, který si připomněl i 70 let od osvobození Leningradu od nacistické blokády. Německý prezident Joachim Gauck při této příležitosti poslal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dopis, v němž vyjádřil stud nad nacistickou vyhlazovací válkou proti Sovětskému svazu.

Přesně rok před osvobozením Osvětimi prorazila sovětská armáda téměř 900denní nacistickou blokádu Leningradu, dnešního Petrohradu, při níž hladem a v důsledku náletů zemřel asi milion lidí. Na dobu v obleženém městě dnes ve Spolkovém sněmu vzpomínal pětadevadesátiletý spisovatel Daniil Granin. „Smrt přicházela potichu jako myška, den za dnem. V únoru umíralo hladem 3500 lidí denně,“ líčil. Obyvatelé města podle něj z nouze jedli tapety, vařili si kožené opasky, pak přišli na řadu psy a kočky. „Nakonec se uchylovali ke kanibalismu,“ poznamenal.

Televizní anketa k ukončení blokády Rusy naštvala

Vlnu ostré kritiky si dnes vysloužil ruský opoziční televizní kanál Dožď za anketu spojenou se 70. výročím ukončení nacistické blokády Leningradu. Redakce návštěvníkům svých webových stránek položila otázku, zda nebylo za války východiskem město vydat a zachránit statisíce jeho obyvatel. Na následnou smršť odsudků reagoval televizní kanál omluvou a anketa z webu zmizela.

Blokáda Leningradu trvala téměř 900 dnů. Hlad, nemoce, zima, ostřelování a boje si podle některých zdrojů vyžádaly až půldruhého milionu vojenských a civilních obětí. Během blokády bylo zásobování možné pouze letecky nebo přes zamrzlé Ladožské jezero. Obklíčení s cílem vyhladovět centrum bolševické revoluce je považováno za jeden z největších válečných zločinů proti lidskosti.

Podle poslanců ruské vládní strany Jednotné Rusko se anketa opoziční televize rovná vlastizradě. „V honbě za sledovaností zapomněli na svatou památku a nesmrtelnou statečnost obránců hrdinného Leningradu,“ řekl poslanec Nikolaj Gončar. „Pokus zvrátit historickou pravdu je zločinem proti vítěznému lidu,“ dodal.

Za pokus o rehabilitaci nacismu označila anketu šéfka bezpečnostního výboru Státní dumy Irina Jarovová. „Všechny tyto pokusy mají stejnou tvář: pochody banderovců, stržení válečných pomníků nebo falešné, cynické ankety,“ poznamenala. Pak už podle ní následuje jen ospravedlnění nacistických zločinů a pošpinění historické pravdy. Podle místopředsedy dolní sněmovny Ivana Melnikova má televizní anketa „odstranit tabu, které nastolil norimberský tribunál s nacistickými zločinci“. V poslední době se „pod vlivem adrenalinu ukrajinských fašistů televizní kanál Dožď zřekl minimálních nároků na objektivitu a zahájil proamerickou agitaci,“ uvedl Melnikov, který je druhým mužem ve straně ruských komunistů.

Šéfredaktor televizního kanálu Michail Zygar na svém twitterovém účtu napsal, že stanice nikdy neměla v úmyslu rehabilitovat fašismus ani se dotknout památky blokádních obětí. Pokusy o revizi hodnocení války Dožď vždy naopak odsuzoval, uvedl šéf redakce v omluvném vzkazu politikům.