Rozhodnutí o účasti na konferenci je neplatné, tvrdí část syrské opozice

Istanbul - Podle části syrské exilové opozice je rozhodnutí účastnit se mírových rozhovorů ve Švýcarsku neplatné. Syrská národní koalice se tak po opakovaném odkládání volby definitivně v názoru na účast rozdělila. Mírové rozhovory mají začít ve středu ve švýcarském Montreux. Zájem o účast ale daly najevo mimo jiné první tři bojové skupiny. Syrský prezident Bašár Asad údajně znovu ujistil o tom, že nehodlá vyslyšet požadavky opozice a ze své funkce neodstoupí.

Nepřesvědčivému rozhodnutí o účasti opozice ve Švýcarsku předcházelo dlouhé váhání. Více než třetina opozičních předáků se nakonec hlasování zdržela. Pro mírové rozhovory s režimem prezidenta Bašára Asada byla jen necelá polovina. „Vyjednávací stůl pro nás má jen jednu cestu - vykonání požadavků revolucionářů bez jakýchkoliv změn a na vrcholu těchto požadavků je odejmutí moci tomuto zločinci, potom, co by byl zapovězen před celým světem,“ uvedl prezident syrské koalice Ahmed Džarba.

Právě ztráty důvěry revolucionářů se Syrská národní koalice obává. Povstalecké síly bojující v Sýrii původně účast na jednání v Ženevě odmítaly, dokud nebude sesazen prezident Bašár Asad. Na to se odvolává i část členů exilové opozice, podle kterých je volba neplatná. Jejich podpora je přitom považována za velice důležitou, protože bez ní nemá moc šancí na úspěch žádná případná dohoda.

Chalíd Chodža, velvyslanec syrské koalice v Turecku:

„Máme v našich vnitřních pravidlech článek, který říká, že nebudeme s režimem jednat. Abychom změnili toto pravidlo, je potřeba dvoutřetinová většina členů. Počkáme a vyhodnotíme, zda budeme součástí tohoto rozhodnutí.“

Podle Syrské národní koalice, která je střešní organizací exilových skupin, by však na konferenci chtěli mít své zástupce Vojáci Levanty, Fronta syrských revolucionářů a Armáda mudžáhidů. Zatím ale není jasné, jakou roli by jejich reprezentanti měli hrát. Podle mluvčího koalice svou účast stále zvažuje i čtvrtá povstalecká skupina - Islámská fronta.

Podle analytiků se část opozičních předáků přiklonila k účasti na mírových rozhovorech pod tlakem sponzorů ze západních a arabských zemí. Za vstřícnými kroky režimu zase stojí úsilí ruské diplomacie. Kromě střetu znepřátelených stran tak půjde na břehu ženevského jezera i o střet velmocí.

  • Syrský konflikt si od března 2011 vyžádal přes 100 000 obětí a přinutil z domovů odejít na osm milionů lidí. Z nich více než dva miliony jsou v zemích sousedících se Sýrií.

Asad: Neodstoupím. Nebudeme o tom diskutovat

Prezident Asad podle ruské agentury Interfax v Damašku znovu prohlásil, že nemá v plánu se vzdát moci a že tato otázka není předmětem diskuse. „Kdybychom se chtěli vzdát, učinili bychom tak na samém počátku. Držíme stráž nad naší zemí. O tomto tématu nelze diskutovat,“ řekl Asad podle ruské agentury ruským zákonodárcům na návštěvě Sýrie.

Syrská státní televize však upozornila, že citace přisuzované Asadovi ruskou agenturou „nejsou přesné“. Televize zdůraznila, že Asad agentuře neposkytl rozhovor, i když Interfax nic takového ani netvrdil.

Moskva, která patří mezi spojence Asadova režimu, rozhodnutí syrské opozice zúčastnit se mírové konference uvítala. „Je to dobré rozhodnutí, vždycky jsme říkali, že by se fóra měli účastnit a zahájit dialog s vládou,“ prohlásil náměstek ministra zahraničních věcí Michail Bogdanov.

Část syrské opozice odmítá účast na mírové konferenci (zdroj: ČT24)
Vydáno pod