Srdce statečné ženy se zastavilo: Zemřela Natalija Gorbaněvská

Paříž - V 77 letech zemřela v noci na dnešek v Paříži známá ruská disidentka, básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva Natalija Gorbaněvská - jedna z osmi statečných, kteří 25. srpna 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Tehdy v roce 1968 neslo osm statečných nad hlavou transparenty volající po svobodě Československa. S hesly Za vaši i naši svobodu, Ať žije svobodné Československo, Hanba okupantům, Svobodu Dubčekovi nebo Ruce pryč od Československa se snažili upozornit, že něco není v pořádku. Po několika minutách je surově napadli policisté v civilu; někteři z demonstrantů skončili na několik let za mřížemi, v pracovních táborech nebo ve vyhnanství. Gorbaněvskou čekal mimo jiné dvouletý nucený pobyt v psychiatrické léčebně. Letos v srpnu si deset lidí přišlo opět na Rudé náměstí připomenout srpnové události roku 1968, nechyběla mezi nimi ani Gorbaněvská.

Natalija Gorbaněvská pro ČT o demonstraci v srpnu 1968:

„Bylo to naše rozhodnutí, udělali jsme to pro sebe a pro své čisté svědomí.“

Pod hrozbou dalšího uvěznění se Gorbaněvská rozhodla odejít do exilu. Od roku 1975 žila v Paříži, kde se věnovala básnické tvorbě a aktivně vystupovala na obranu lidských práv ve světě. Je autorkou desítek svazků poezie, překládala z češtiny a polštiny, ve Francii působila v organizacích ruské emigrace. Sama v jednom rozhovoru uvedla, že v Paříži může žít jen díky tomu, že má polský pas - polské občanství obdržela v roce 2005. Když počátkem 90. let zavládla v Rusku svoboda, Gorbaněvská byla odhodlána se s klidem vydat do důchodu. Po roce 2000 si prý ale náhle uvědomila, že musí zasáhnout, neboť také situace v novodobém Rusku vyžaduje ochranu lidských práv. „Vyrostlo nové pokolení ochránců lidských práv, ale já nemohu stát stranou,“ prohlásila. 

Gorbaněvská minulý měsíc navštívila Česko. Za své celoživotní zásluhy v boji za demokracii, svobodu a lidská práva zde převzala ocenění Univerzity Karlovy. V souvislosti s její návštěvou zazněla v českých médiích kritika, že sovětská disidentka nezískala žádné české státní vyznamenání. Před pěti lety dostala od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka pamětní medaili Karla Kramáře za zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka. V roce 2008 obdržela rovněž Cenu Spirose Vergose na Pražském festivalu spisovatelů za svobodu projevu.

Gorbaněvská se narodila 26. května 1936 v Moskvě, v roce 1964 vystudovala filologii a překladatelství na Leningradské univerzitě (dnes Petrohradská státní univerzita). Poté pracovala jako knihovnice a překladatelka; postupně se začala angažovat v disentu a vydávala samizdatový časopis Kronika současných událostí.

V poslední době Gorbaněvská upozorňovala na nedostatek svobody médií v nynějším Rusku a prohlašovala, že náhražkou samizdatových časopisů protisovětské opozice by se ve 21. století mohl stát internet. Byla považována za aktivní blogerku: touto formou se kupříkladu kriticky vyjadřovala k ruskému tažení v Gruzii nebo se zasazovala o svobodu odsouzených členek hudební skupiny Pussy Riot, uvězněných za kontroverzní vystoupení v pravoslavném chrámu namířeném proti prezidentu Vladimiru Putinovi.