Atentát narušil přípravy na debatu o setrvání Američanů v Afghánistánu

Kábul - Nejméně deset lidí zabil a dalších třináct zranil sebevražedný atentátník v Kábulu. K výbuchu došlo poblíž místa, kde mají Afghánci příští týden jednat s Američany o setrvání jejich vojsk v zemi. Podle prezidenta Hámida Karzaje je už návrh dohody hotov, pokud bude schválen, část amerických vojáků zůstane v zemi i po plánovaném stažení v roce 2014.

V přísně hlídaném komplexu na západě afghánské metropole se má už za necelý týden debatovat o budoucnosti země. Uskupení dvou a půl tisíc těch nejváženějších osobností afghánské společnosti označované jako Velká rada (Lója džirga) zde má společně vyhodnotit dohodu, kterou se Spojenými státy podepíše afghánská vláda.

Nepřátelé paktu o sobě ale dali znovu a nahlas vědět. Jen asi 200 metrů od velkého stanu určeného pro zasedání Velké rady najel do obrněného vozu útočník s autem naloženým výbušninami. „Naše bezpečnostní složky auto zachytily krátce předtím a začaly ho sledovat. Atentátník ale bohužel stačil odpálit nálože dřív, než jsme mohli cokoliv udělat,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva vnitra Sediq Sediqi.

Atentát v Kábulu zabil nejméně deset lidí (zdroj: ČT24)

Prezident Hámid Karzaj se přitom snažil hladký průběh Velké rady zajistit, když vyzval zástupce Talibanu, aby se jí také zúčastnili. „Přijďte, ozvěte se, protestujte a vysvětlete nám svou představu o tom, co je pro Afghánistán nejlepší,“ burcoval afghánský prezident. Povstalci ale prohlásili, že zasedání považují za frašku, a varovali jeho účastníky před trestem, pokud bude dohoda schválena.

Že by některé jednotky mohly v zemi zůstat i po roce 2014, předběžně vyjednal šéf americké diplomacie s Karzajem už před měsícem. Pro své vojáky ale požaduje imunitu před afghánskými soudy. To se ale moc nelíbí ani prezidentovi, jenž přítomnost amerických vojáků v zemi jinak podporuje.

Hamid Karzaj
Zdroj: ČTK/ZUMA/Ahmad Massoud

Lója džirga, tradiční paštunská instituce, která má vyšší pravomoc než parlament, zahájí zasedání ve čtvrtek. Pokud dohodu přijme, postoupí ji následně parlamentu k závěrečnému odsouhlasení. Pokud Velká rada ujednání odmítne, Afghánistán podle Karzaje pravděpodobně spornou dohodu o setrvání amerických vojáků zemi nepodepíše. Rozhodnutí Velké rady jsou závazná pro všechny orgány státní moci a mají účinnost zákona.

Již v říjnu Washington s Kábulem oznámily, že se v zásadě shodly na klíčových částech dohody. Dohoda mimo jiné předpokládá pronajímání určitého počtu vojenských základen v Afghánistánu Američanům nebo hlavní požadavek Washingtonu - vynětí příslušníků americké armády z afghánské jurisdikce, což jim zaručuje imunitu před místní justicí. Tento bod se ale příliš nelíbí ani prezidentovi Karzajovi, jenž přítomnost amerických vojsk jinak vydatně podporuje.