Kábul - Nejméně deset lidí zabil a dalších třináct zranil sebevražedný atentátník v Kábulu. K výbuchu došlo poblíž místa, kde mají Afghánci příští týden jednat s Američany o setrvání jejich vojsk v zemi. Podle prezidenta Hámida Karzaje je už návrh dohody hotov, pokud bude schválen, část amerických vojáků zůstane v zemi i po plánovaném stažení v roce 2014.
Atentát narušil přípravy na debatu o setrvání Američanů v Afghánistánu
V přísně hlídaném komplexu na západě afghánské metropole se má už za necelý týden debatovat o budoucnosti země. Uskupení dvou a půl tisíc těch nejváženějších osobností afghánské společnosti označované jako Velká rada (Lója džirga) zde má společně vyhodnotit dohodu, kterou se Spojenými státy podepíše afghánská vláda.
Nepřátelé paktu o sobě ale dali znovu a nahlas vědět. Jen asi 200 metrů od velkého stanu určeného pro zasedání Velké rady najel do obrněného vozu útočník s autem naloženým výbušninami. „Naše bezpečnostní složky auto zachytily krátce předtím a začaly ho sledovat. Atentátník ale bohužel stačil odpálit nálože dřív, než jsme mohli cokoliv udělat,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva vnitra Sediq Sediqi.
Prezident Hámid Karzaj se přitom snažil hladký průběh Velké rady zajistit, když vyzval zástupce Talibanu, aby se jí také zúčastnili. „Přijďte, ozvěte se, protestujte a vysvětlete nám svou představu o tom, co je pro Afghánistán nejlepší,“ burcoval afghánský prezident. Povstalci ale prohlásili, že zasedání považují za frašku, a varovali jeho účastníky před trestem, pokud bude dohoda schválena.
Že by některé jednotky mohly v zemi zůstat i po roce 2014, předběžně vyjednal šéf americké diplomacie s Karzajem už před měsícem. Pro své vojáky ale požaduje imunitu před afghánskými soudy. To se ale moc nelíbí ani prezidentovi, jenž přítomnost amerických vojáků v zemi jinak podporuje.
Lója džirga, tradiční paštunská instituce, která má vyšší pravomoc než parlament, zahájí zasedání ve čtvrtek. Pokud dohodu přijme, postoupí ji následně parlamentu k závěrečnému odsouhlasení. Pokud Velká rada ujednání odmítne, Afghánistán podle Karzaje pravděpodobně spornou dohodu o setrvání amerických vojáků zemi nepodepíše. Rozhodnutí Velké rady jsou závazná pro všechny orgány státní moci a mají účinnost zákona.
Již v říjnu Washington s Kábulem oznámily, že se v zásadě shodly na klíčových částech dohody. Dohoda mimo jiné předpokládá pronajímání určitého počtu vojenských základen v Afghánistánu Američanům nebo hlavní požadavek Washingtonu - vynětí příslušníků americké armády z afghánské jurisdikce, což jim zaručuje imunitu před místní justicí. Tento bod se ale příliš nelíbí ani prezidentovi Karzajovi, jenž přítomnost amerických vojsk jinak vydatně podporuje.