Baskové vytvořili lidský řetěz dlouhý přes 200 kilometrů

Desítky tisíc Basků vytvořily 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz, chtějí hlasovat o nezávislosti

Úctyhodných 202 kilometrů dlouhý lidský řetěz vytvořili Baskové, kteří požadují vyhlášení referenda o nezávislosti na Španělsku. Zapojily se do něj desítky tisíc obyvatel regionu, který se už teď těší velké míře autonomie. Většina z nich si sice podle průzkumů odtržení nepřeje, chtějí ale mít právo o tom rozhodnout v lidovém hlasování. Podle ústavy je ovšem španělské království nedělitelné.

Lidský řetěz zorganizovala baskická iniciativa Gure Esku Dago (V našich vlastních rukách). Řetěz lidí držících se za ruce se táhl od San Sebastiánu (baskicky Donostia) až po baskický parlament ve městě Vitoria-Gasteiz.

Španělská ústava, která byla vytvořena v roce 1978 po pádu diktátorského režimu Franciska Franka, však obsahuje ustanovení, že království je nedělitelné. Na právní bariéru narazila loni i katalánská vláda při uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska. Toto referendum bylo podle Madridu a španělských soudů nezákonné a někteří katalánští politici jsou nyní ve vazbě a čelí obvinění ze vzpoury.

Mnozí Baskové se domnívají, že i oni by měli mít právo hlasovat o budoucnosti regionu. Většina Basků přitom nezávislost nepodporuje.

Baskicko má nad financemi kontrolu už nyní

Španělská oblast Baskicko získala autonomii hned v roce 1979. Region má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda také vybírá daně a ve většině případů rozhoduje i o využití těchto peněz.

Lidé, kteří se hlásí k baskické národnosti, žijí převážně na území dvou států, Francie a Španělska. Ve Španělsku se jedná o Baskické autonomní společenství neboli Euskadi a o provincii Navarra, kde dohromady žije asi 2,1 milionu Basků.

Od 60. let bojovala za samostatný baskický stát, složený ze španělských i francouzských provincií, organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA). Za dobu svého boje připravila o život více než 800 lidí. Nejen Madrid a Paříž, ale i EU a USA ji považují za teroristickou organizaci.

V posledních letech ale ztrácela podporu i přímo mezi Basky. V roce 2011 ETA vyhlásila trvalé a všeobecné příměří, následně oznámila, že se vzdává všech svých zbraní a začátkem letošního května ukončila činnost.

Politickým křídlem ETA byla strana Batasuna, která byla od roku 2003 ilegální a která se rozpustila už v roce 2013. Kořeny vzdoru sahají zejména do doby občanské války v druhé polovině 30. let. Generál Franco tehdy potlačil Basky velice brutálně, tisíce tamních nacionalistů byly internovány či odsouzeny k smrti a baskičtina byla zakázána.