Jsme v šoku z překrucování dějin ruskými médii, vzkázali historici Česko-ruskému diskusnímu fóru

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na Česko-ruském diskusním fóru zkritizovali překrucování dějinných událostí ruskými státními médii a tlaky vyvíjené na jejich partnery v Rusku. Na fóru zastupoval ústav historik Adam Hradilek, který se zabývá například osudy Čechoslováků perzekvovaných v tehdejším Sovětském svazu. ÚSTR se dlouhodobě snaží o přístup do ruských archivů.

„Jsme v šoku, jakým způsobem ruská státní média překrucují dějinné události týkající se našich dějin – jako byl například dokument z roku 2015 televize Rossija-1 ,Varšavská smlouva. Odtajněné stránky‘, v němž se invaze do Československa v roce 1968 vykládá v rozporu s fakty jako bratrská pomoc,“ uvedl příspěvek historiků ÚSTR na fóru, který ústav zveřejnil na svých stránkách.

„Platí společné usnesení z roku 1993. Když se ale člověk dívá na ruská média, tak se občas diví,“ přiznal v Praze rektor moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů Anatolij Torkunov.

Horizont ČT24: Česko-ruské diskusní fórum (zdroj: ČT24)

Čeští historici vyjádřili také znepokojení nad tím, že jsou ruští občané odsuzováni za své příspěvky na sociálních sítích, které nejsou v souladu s oficiálním ruským pohledem na dějiny – jako je například spoluúčast Sovětského svazu na okupaci Polska v roce 1939.

Organizace Memorial
Zdroj: Reuters

Čeští historici spolupracují na ruské straně zejména se sdružením Memorial. Tvrdí, že jeho zástupci jsou pravidelně dehonestováni v ruské státní televizi, obviňováni lživě z překrucování dějin nebo vlastizrádných úmyslů. „Přitom jenom díky obrovskému úsilí a snaze Memorialu známe jména konkrétních českých obětí Velkého teroru, Gulagu či poprav organizovaných sovětským režimem,“ uvedl ÚSTR.

Dalším příkladem státního tlaku je podle českých historiků diskreditace Jurije Dmitrijeva, který objevil masové pohřebiště, kde bylo pochováno i mnoho Čechů. „Byl za velmi podivných okolností obviněn z výroby dětské pornografie, rok držen ve vězení a až po velkém nátlaku z Ruska i zahraničí byl těchto smyšlených obvinění zbaven a z vězení propuštěn,“ uvedli historici.

Šéf ústavu na fórum nepřijel

Fóra, které vzniklo z iniciativy prezidentů Miloše Zemana a Vladimira Putina, se původně měl účastnit i ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Svou účast odvolal poté, co se k tomu negativně vyjádřila část zaměstnanců ÚSTR. Vadil jim politický kontext fóra. „Chceme zpřístupnit ruské archivy, ne legitimizovat ruskou politiku,“ uvedl v reakci na to ústav.

Ačkoli ruská strana na fóru argumentovala, že 98 procent ruských archivů je odtajněných, otevřených a přístupných badatelům, problém podle českých historiků přetrvává. Zmíněných 98 procent se týká pouze sítě ruských státních archivů. „Tam ovšem nespadají speciální archivy typu zahraniční politiky, ministerstva obranya tak dále,“ řekl ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Jan Němeček, který byl jedním z účastníků fóra.

„Nás zajímají hlavně speciální archivy. O archivu KGB raději nebudu mluvit, ale archiv zahraniční politiky, archiv ministerstva obrany či další specializované archivy obsahují spoustu fondů, které nejsou přístupné, jsou uzavřeny. Zajímá nás archiv prezidenta Ruské federace, který není vůbec přístupný. O tom vlastně jednal prezident (Miloš) Zeman s prezidentem (Vladimirem) Putinem v Moskvě,“ objasnil.

Část historiků je však k možnosti otevření ruských archivů skeptická. „Není možné se do toho archivu zadarmo dostat. Musí to plnit nějaký účel. Propagační,“ říká poslanec za ODS a bývalý ředitel ÚSTR Pavel Žáček.

Proti ustavení fóra se už loni postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu.

Události, komentáře: Zaorálek a Pánek o konání Česko-ruského fóra (zdroj: ČT24)