Čínský premiér Li Kche-čchiang po jednání s německou kancléřkou prohlásil, že Peking vždy podporoval sjednocenou a prosperující Evropu a že Čína i Německo jsou pro svobodný obchod. Angela Merkelová následně ujistila, že čínské investice v Německu jsou v pořádku a slouží k rozvoji země, píše agentura Reuters. Merkelová je v Číně na dvoudenní návštěvě, ve čtvrtek se má setkat i s prezidentem Si Ťin pchingem.
Merkelová je v Číně. O lidských právech se budeme bavit jako rovný s rovným, řekl premiér Li
Čínský premiér zároveň doufá, že Peking povede s Německem dialog o lidských právech jako rovný s rovným. Čínský premiér tak reagoval na dotaz ohledně vdovy po čínském disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi.
Básnířka Liou Sia, která trpí těžkou depresí, je držena v domácím vězení pod přísným policejním dohledem od roku 2010, ačkoli nebyla obviněna z žádného trestného činu. Její manžel byl v roce 2009 odsouzen k jedenácti letům ve vězení za podvracení státu a loni v červenci zemřel na rakovinu poté, co mu úřady nedovolily léčit se v zahraničí.
Agentura DPA upozornila, že navzdory vřelým slovům a objetím ve vztazích mezi Berlínem a Pekingem přibývá třenic a roste napětí, i kvůli sporu dvou největších ekonomik, čínské a americké.
Agentura AP připomněla, že cesta s obchodní delegací do Číny následuje po jednáních kancléřky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, avšak němečtí představitelé zdůrazňují oddanost transatlantickým vztahům a odmítají narážky, že Německo hledá alternativní spojenectví, i když se s Ruskem a Čínou shoduje v pohledu na dohodu s Íránem o jaderném programu a i v dalších otázkách.
USA se stahují, nastupuje Německo a Čína?
Podle některých názorů totiž německo-čínské vztahy získávají v poslední době na důležitosti, zejména s ohledem na stahování se Spojených států z pozice globálního lídra. Někteří anayltici se domnívají, že by toto vakuum mohla zaplnit právě spolupráce největší země EU s druhou největší světovou ekonomikou.
Už v roce 2014 byly vztahy obou zemí povýšeny ze „strategického partnerství v otázkách globální zodpovědnosti“ na „komplexní strategické partnerství“. V témže roce kancléřka Merkelová uvedla, že německo-čínské vztahy se musejí „v době globální nejistoty“ rozvinout, připomněl The Diplomat.
Po odstoupení USA od trans-pacifického partnerství (TPP) loni v lednu a od klimatické dohody loni v červnu prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching v červenci, že „čínsko-německé vztahy vstupují do nové fáze, která vyžaduje nové průlomy“.
Čerstvý impuls pak získala německo-čínská spolupráce nedávným odstoupením Washingtonu od jaderné dohody. Byť Čína uvedla, že hodlá dohodu dál dodržovat, čeká se, že právě získání čínské podpory pro pokračování dohody bude jedním z cílů návštěvy německé kancléřky.
Čína je klíčový obchodní partner
Druhým klíčovým motivem návštěvy bude ekonomika, neboť Čína je od roku 2016 největším obchodním partnerem Německa. Například právě v roce 2016 prodalo Německo do Číny zboží za víc než 76 miliard euro, i tak si ale Čína udržela s Německem kladnou obchodní bilanci, připomněl The Diplomat.
Obchodní vztahy obou zemí kalí skutečnost, že čínští podnikatelé mohou v Německu jednat svobodněji než němečtí v Číně. (Nejen) německým firmám ztěžuje investice v Číně řada mimotarifních opatření, například ve formě obtížně splnitelných zákonných předpisů nebo státních subvencí pro domácí výrobce.
Evropské společnosti si stěžují také na vysokou míru korupce a na to, že jsou nuceny přenést do Číny své technologie, pokud chtějí v zemi dělat byznys.
Čínu zajímají německé inovace a technologie
Pokud jde o čínské investice v Německu, ty směřují především do inovací, jako jsou třeba obnovitelné zdroje energie, a do dalších strategických odvětví.
Například v roce 2016 koupila čínská skupina Midea výrobce robotů Kuka a ve stejném roce měl čínský investiční fond Fujian Grand Chip převzít hi-tech společnost Aixtron, z obchodu ale nakonec sešlo. Letos se největším akcionářem automobilky Daimler stala čínská Geely.
Tehdejší vysoký úředník německého ministerstva hospodářství Matthias Machnig letos v únoru poznamenal, že stoupající čínské investice do strategických sektorů by mohly být problém, „pokud by existoval zájem na odlivu technologií z Německa do Číny a samozřejmě v případě bezpečnostních otázek,“ citovala ho agentura Bloomberg.
Podle aktuálního průzkumu pro list FAZ a časopis Capital se víc než polovina z 511 oslovených vůdčích osobností německé politiky a byznysu vyslovila pro ochranu německých technologických podniků před čínskými investory. Před dvěma lety tak uvažovala jen čtvrtina, dodává FAZ.
Právě čínské investice do německých technologických firem a dalších strategických odvětví jsou vedle úrovně lidských práv v Číně a nedostatečné otevřenosti čínského trhu další komplikací v německo-čínských vztazích.
Německé obchodní zájmy teď navíc zkomplikovala dohoda Washingtonu s Pekingem, která má zabránit obchodní válce mezi USA a Čínou a podle které se Čína zavázala kupovat více amerického zboží než dosud.