Merkelová je v Číně. O lidských právech se budeme bavit jako rovný s rovným, řekl premiér Li

Čínský premiér Li Kche-čchiang po jednání s německou kancléřkou prohlásil, že Peking vždy podporoval sjednocenou a prosperující Evropu a že Čína i Německo jsou pro svobodný obchod. Angela Merkelová následně ujistila, že čínské investice v Německu jsou v pořádku a slouží k rozvoji země, píše agentura Reuters. Merkelová je v Číně na dvoudenní návštěvě, ve čtvrtek se má setkat i s prezidentem Si Ťin pchingem.

Čínský premiér zároveň doufá, že Peking povede s Německem dialog o lidských právech jako rovný s rovným. Čínský premiér tak reagoval na dotaz ohledně vdovy po čínském disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi.

Básnířka Liou Sia, která trpí těžkou depresí, je držena v domácím vězení pod přísným policejním dohledem od roku 2010, ačkoli nebyla obviněna z žádného trestného činu. Její manžel byl v roce 2009 odsouzen k jedenácti letům ve vězení za podvracení státu a loni v červenci zemřel na rakovinu poté, co mu úřady nedovolily léčit se v zahraničí.

Agentura DPA upozornila, že navzdory vřelým slovům a objetím ve vztazích mezi Berlínem a Pekingem přibývá třenic a roste napětí, i kvůli sporu dvou největších ekonomik, čínské a americké.

Agentura AP připomněla, že cesta s obchodní delegací do Číny následuje po jednáních kancléřky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, avšak němečtí představitelé zdůrazňují oddanost transatlantickým vztahům a odmítají narážky, že Německo hledá alternativní spojenectví, i když se s Ruskem a Čínou shoduje v pohledu na dohodu s Íránem o jaderném programu a i v dalších otázkách.

Sinolog Kříž: Zmínku o lidských právech bere čínská strana jako folklór (zdroj: ČT24)

USA se stahují, nastupuje Německo a Čína?

Podle některých názorů totiž německo-čínské vztahy získávají v poslední době na důležitosti, zejména s ohledem na stahování se Spojených států z pozice globálního lídra. Někteří anayltici se domnívají, že by toto vakuum mohla zaplnit právě spolupráce největší země EU s druhou největší světovou ekonomikou.

Už v roce 2014 byly vztahy obou zemí povýšeny ze „strategického partnerství v otázkách globální zodpovědnosti“ na „komplexní strategické partnerství“. V témže roce kancléřka Merkelová uvedla, že německo-čínské vztahy se musejí „v době globální nejistoty“ rozvinout, připomněl The Diplomat.

Peking trvá na tom, aby jakákoli investice do Číny měla jen 49 procent investičního objemu. Tím má stát dominantní postavení vůči jakýmkoli penězům, které do Číny přijdou.
Jaroslav Šonka
publicista, odborník na Německo a EU

Po odstoupení USA od trans-pacifického partnerství (TPP) loni v lednu a od klimatické dohody loni v červnu prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching v červenci, že „čínsko-německé vztahy vstupují do nové fáze, která vyžaduje nové průlomy“.

Čerstvý impuls pak získala německo-čínská spolupráce nedávným odstoupením Washingtonu od jaderné dohody. Byť Čína uvedla, že hodlá dohodu dál dodržovat, čeká se, že právě získání čínské podpory pro pokračování dohody bude jedním z cílů návštěvy německé kancléřky.

Čína je klíčový obchodní partner

Druhým klíčovým motivem návštěvy bude ekonomika, neboť Čína je od roku 2016 největším obchodním partnerem Německa. Například právě v roce 2016 prodalo Německo do Číny zboží za víc než 76 miliard euro, i tak si ale Čína udržela s Německem kladnou obchodní bilanci, připomněl The Diplomat.

Obchodní vztahy obou zemí kalí skutečnost, že čínští podnikatelé mohou v Německu jednat svobodněji než němečtí v Číně. (Nejen) německým firmám ztěžuje investice v Číně řada mimotarifních opatření, například ve formě obtížně splnitelných zákonných předpisů nebo státních subvencí pro domácí výrobce.

Evropské společnosti si stěžují také na vysokou míru korupce a na to, že jsou nuceny přenést do Číny své technologie, pokud chtějí v zemi dělat byznys.

Publicista Šonka: Čínské investice směřují v Německu do větrné či sluneční energie (zdroj: ČT24)

Čínu zajímají německé inovace a technologie

Pokud jde o čínské investice v Německu, ty směřují především do inovací, jako jsou třeba obnovitelné zdroje energie, a do dalších strategických odvětví.

Například v roce 2016 koupila čínská skupina Midea výrobce robotů Kuka a ve stejném roce měl čínský investiční fond Fujian Grand Chip převzít hi-tech společnost Aixtron, z obchodu ale nakonec sešlo. Letos se největším akcionářem automobilky Daimler stala čínská Geely.

Tehdejší vysoký úředník německého ministerstva hospodářství Matthias Machnig letos v únoru poznamenal, že stoupající čínské investice do strategických sektorů by mohly být problém, „pokud by existoval zájem na odlivu technologií z Německa do Číny a samozřejmě v případě bezpečnostních otázek,“ citovala ho agentura Bloomberg.

Podle aktuálního průzkumu pro list FAZ a časopis Capital se víc než polovina z 511 oslovených vůdčích osobností německé politiky a byznysu vyslovila pro ochranu německých technologických podniků před čínskými investory. Před dvěma lety tak uvažovala jen čtvrtina, dodává FAZ.

Právě čínské investice do německých technologických firem a dalších strategických odvětví jsou vedle úrovně lidských práv v Číně a nedostatečné otevřenosti čínského trhu další komplikací v německo-čínských vztazích.

Německé obchodní zájmy teď navíc zkomplikovala dohoda Washingtonu s Pekingem, která má zabránit obchodní válce mezi USA a Čínou a podle které se Čína zavázala kupovat více amerického zboží než dosud.