Slavnostní ceremoniál odstartoval v Pekingu 29. letní olympijské hry

Peking - V Pekingu začaly ostře sledované olympijské hry, které jsou ověnčené mnoha superlativy. Jsou nejnákladnější v dějinách, provázejí je nejdrastičtější dopravní omezení, nejpřísnější bezpečnostní opatření a organizátoři je naplánovali do nejmenších detailů. Slavnostnímu ceremoniálu, který odstartoval 29. letní olympijské hry, na národním stadionu v Pekingu přihlíží 90 tisíc diváků. Česká výprava má při zahajovacím defilé pořadové číslo 162, o kterém rozhodl počet tahů v prvním znaku čínsky psaného názvu země.

Rekordní je čínská olympiáda i v počtu sportovců, kteří se na hrách představí. Celkem 10 708 olympioniků se bude ucházet o 302 medailových sad, zastoupeno bude také 204 zemí, což je další rekord. Asi nejzářivější hvězdou bude americký plavec Michael Phelps, který bude v Pekingu útočit na osm zlatých medailí. Pokud by se mu to podařilo, překonal by rekord krajana Marka Spitze, sedminásobného olympijského šampiona z her 1972 v Mnichově.

Salva třiceti pěti tisíc ohňostrojů odstartovala přesně osm minut po osmé hodině večer velkolepou tří a půl hodinovou show k zahájení 29. letní olympiády. Slavnost se připravovala několik let a přišla v přepočtu na stamilióny korun. Hlavním choreografem úchvatné podívané byl slavný čínský režiér Čang I-mou. V ceremoniálu účinkovalo 10 000 vystupujících včetně dvou tisíc a osmi bubeníků.

Účinkující byli oděni do kostýmů z různých dynastií Říše středu. Nechyběla tradiční pekingská opera a tisíce lidí předvedli prvky bojového umění. Slavnostní zahájení sledovalo v televizi po celém světě přes miliardu diváků.

91 000 diváků plus 80 politiků

Z ochozů futuristického stadiónu sledovalo zahájení 91 000 diváků. Stadion přezdívaný Ptačí hnízdo byl zaplněný do posledního místa.Na hlavní tribuně sedělo osm desítek hlav států, mezi nimiž nechybí bývalý předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch i jeho současný šéf Jacques Rogge.

Zahájení her se zúčastnil i americký prezident George Bush, ruský premiér Vladimir Putin, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Gordon Brown, kanadský ministerský předseda Stephen Harper nebo francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Řada světových politiků přitom využila setkání s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem k lobbování za zájmy svých zemí nebo k výzvě k dodržování lidských práv v Číně.

Chceme lidem ukázat pravou Čínu, volají lidé v ulicích Pekingu

Začátek her dnes v ulicích Pekingu oslavovali s vlajkami v rukou desetitisíce lidí. Tisíce z nich se shromáždily u velkoplošných obrazovek rozmístěných po městě a daly přednost společným oslavám před sledováním zahajovacího ceremoniálu z pohodlí svých domovů. Mezi lidmi v ulicích čínské metropole převládá vlastenecká nálada.

„Chceme ukázat světu skutečnou Čínu, protože mnoho lidí naší zemi nerozumí a snaží se ji démonizovat,“ prohlásila třiadvacetiletá Wan Čchien, která sledovala zahájení na jedné z 24 velkoplošných obrazovek rozmístěných po Pekingu. Tváře měla polepené rudými samolepkami s nápisem „Miluji Čínu“.

Olympijský oheň zažehne čínská sportovní legenda Li Ning

Na závěr ceremoniálu zapálí oheň 29. olympijských her čínská
gymnastická legenda Li Ning. Čtyřiačtyřicetiletý Li Ning, který si vysloužil přezdívku „Princ gymnastiky“, patří k nejslavnějším čínským sportovcům. Věhlas si získal na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1984, kde Čína startovala poprvé po 32 letech izolace. Z USA se vrátil se ziskem tří zlatých, dvou stříbrných a jedné bronzové medaile. To z něj dělá nejúspěšnějšího čínského olympionika.

Během zahajovacího ceremoniálu zadržela čínská policie nedaleko stadionu tři Američany, kteří her demonstrovali za nezávislost Tibetu. Trojice Američanů se podle agentury AP pokusila u stadionu rozvinout tibetskou vlajku, policisté jim v tom však zabránili. Policie se k incidentu zatím nevyjádřila.

Sportovci, kteří zažehli oheň LOH

  • 1936 (Berlín): Fritz Schilgen - atlet
  • 1948 (Londýn): John Mark - atlet
  • 1952 (Helsinky): P. Nurmi a H. Kolehmainen - atleti
  • 1956 (Melbourne): Ron Clarke - atlet
  • 1960 (Řím): Giancarlo Peris - atlet
  • 1964 (Tokio): Jošinori Sakaj - atlet
  • 1968 (Mexiko): Norma de Sotelová - atletka
  • 1972 (Mnichov): Günter Zahn - atlet
  • 1976 (Montreal): S. Préfontaine a S. Hendersonová - atleti
  • 1980 (Moskva): Sergej Bělov - basketbalista
  • 1984 (Los Angeles): Rafer Johnson - desetibojař
  • 1988 (Soul): Čong Son-man, Kim Won-tchak a Son Mi-jong - mladí atleti
  • 1992 (Barcelona): Antonio Rebollo - paralympijský lukostřelec
  • 1996 (Atlanta): Muhammad Ali (Cassius Clay) - boxer
  • 2000 (Sydney): Cathy Freemanová - atletka
  • 2004 (Atény): Nikolaos Kaklamanakis - jachtař
  • 2008 (Peking): Li Ning - gymnasta

Vše kolem…

…olympiády v Číně najdete v rubrice Peking 2008.

Vydáno pod