Amerického rappera Kanye Westa proslavily skandály možná víc než jeho hudba. Teď na sebe rapper upozornil dalším kontroverzním prohlášením. V televizním rozhovoru se nechal slyšet, že černošské otroctví vypadá jako volba.
Kanye West opět šokoval. Otroctví černochů bylo podle něj volbou
Horizont ČT24: Kontroverze Kanye Westa (zdroj: ČT24)
Kanye West prodal za svou kariéru víc než 120 milionů desek. Patří k nejuznávanějším světovým rapperům, na koncertech ale dokáže překvapit. Například před třemi lety na festivalu v Glastonbury se označil za největší žijící rockovou hvězdu.
West je fanouškem Donalda Trumpa
Ještě větší překvapení připravuje sebevědomý umělec svými nehudebními vystoupeními. Opakovaně narušil předávání cen Grammy, nevybíravými výroky urážel nejen kolegy z branže. Minulý týden zase zaskočil veřejnost vysvětlením, proč podporuje prezidenta Donalda Trumpa: „To, že vyhrál, něco dokazuje. Dokazuje to, že je všechno možné.“
I West hodlá kandidovat na prezidenta. Teď černoch z Atlanty šokoval slovy k postavení Afroameričanů ve společnosti: „O otroctví slyšíte 400 let. Čtyři sta let? To zní jako volba! Je to, jako bychom v tom byli mentálně uvězněni,“ prohlásil.
Kanye West se později pokusil své prohlášení vysvětlit na Twitteru s tím, že černoši do Ameriky v minulých stoletích samozřejmě nepřijeli dobrovolně. Dodal, že svým názorem chtěl burcovat k svobodnému myšlení: „Nemůžeme být mentálně vězněni dalších 400 let.“
Mezitím ale stačil vyvolat ostré reakce. Jako první ho kritizoval zaměstnanec studia, kde se rozhovor natáčel. „Myslím, že jste teď mluvil zcela bez přemýšlení. My ostatní se musíme vyrovnávat s přehlížením, které je důsledkem čtyř set let otroctví, o kterém tvrdíte, že si ho náš lid vybral,“ prohlásil Van Lathan ze stanice TMZ.
Památník v alabamském Montgomery
Památník připomíná utrpení černochů
Důkazy přináší nově otevřený památník v srdci amerického jihu, alabamském Montgomery. Připomíná skoro čtyři a půl tisíce černochů, které běloši do padesátých let minulého století zlynčovali. Často jen za to, že šli za bílou ženou, našli si jinou práci nebo nahlásili zločin.
„Potřebujeme v této zemi vytvořit místa, která vyprávějí příběhy domorodců a Afroameričanů, jejich otroctví, lynčování a segregace, aby si lidé řekli: Tohle už se nesmí opakovat,“ nabádá zakladatel památníku Bryan Stevenson.
První Národní památník míru a spravedlnosti nezřídil stát, ale nezisková organizace. Podle jejího ředitele právě hrozby jako lynč dlouho bránily menšinám v tom, aby se pozvedly. A přispěly k tomu, že mnoho lidí dodnes zůstává přesvědčeno o méněcennosti černochů.