Izrael slaví výročí nezávislosti. Podle židovského kalendáře vznikl přesně před 70 lety

Izrael si připomíná sedmdesáté výročí založení moderního státu. Podle gregoriánského kalendáře sice jubileum připadá až na 14. května, podle židovského ale na 19. dubna. Izrael už v předchozích dnech uctil své oběti válek a teroristických útoků. Ve středu večer vzpomínkové akce skončily a začaly oslavy, které potrvají až do čtvrtečního večera.

Akce k uctění památky vojáků padlých při obraně státu a obětí teroristických útoků se po celé zemi konaly už od úterního večera, kdy minutou ticha a zvukem sirén začala připomínka 23 646 padlých členů bezpečnostních sil a 3134 obětí teroristických útoků od vyhlášení nezávislosti Izraele před 70 lety.

Připomínková akce pak pokračovala u jeruzalémské Zdi nářků za přítomnosti prezidenta Reuvena Rivlina, náčelníka generálního štábu armády Gadiho Eisenkota, jeruzalémského starosty Nira Barkata a příbuzných padlých. Loni k nim přibylo dalších 71 jmen, mezi nimiž bylo 30 vojáků, kteří zemřeli na následky zranění z minulosti. Na seznamu obětí terorismu loni přibylo 12 jmen.

U jeruzalémského památníku padlých vojáků promluvil premiér Benjamin Netanjahu, jehož bratr padl při osvobozovací operaci v Ugandě roku 1976. „Skláníme hlavy na památku svých milovaných, kteří prolili krev… Není na to žádný lék – každá rodina má vlastní smutek a vlastní odvahu. Padlí za sebou zanechali jasné poselství: Naše životy mohou být krátké, ale zajistili jsme jimi život tohoto národa navždy,“ řekl premiér.

Ve středu se vzpomínkové akce soustředily zejména na Herzlův vrch v Jeruzalémě, kde jsou pohřbeni izraelští státníci i padlí vojáci. Izrael si připomněl oběti terorismu a večer akce skončila zažehnutím pochodně na Herzlově vrchu.

Se západem Slunce začaly oslavy

Zároveň se vzpomínková část programu přelila ve středu večer v začátek oslav 70. výročí vzniku Izraele, které budou pokračovat do čtvrtečního večera.

„Středeční večer patřil ve velkých městech velkým setkáním, velkým koncertům a projevům. Během čtvrtečního rána proběhla řada vojenských poct, kladení věnců u hrobů obětí izraelsko-arabských válek. Jedním ze zlatých hřebů dopoledne byl přelet různých technických chloub izraelského letectva,“ doplnil zpravodaj ČT Jakub Szántó. 

Letecké akrobatické přehlídky se konaly nad řadou měst, koncertovaly také vojenské orchestry a lidé měli příležitost v rámci dne otevřených dveří navštívit interiéry vojenských základen či vojenských lodí. Na programu byly také seskoky výsadkářů na plážích Tel Avivu.

V Jeruzalémě se uskutečnila každoroční soutěž znalostí bible, které se zúčastnil i premiér Benjamin Netanjahu. Svátek je také příležitostí k večernímu předání nejvyšších izraelských vyznamenání.

Drtivá většina Izraelců tráví den oslav tradičně se svými rodinami, ve čtvrtek v podvečer vyvrcholí oslavy veřejnými setkáními a koncerty. Obyvatelé země využili dne pracovního volna a příznivého počasí k výletům do parků, do přírody a na mořské pláže, kde se věnovali grilování, veselení anebo jen obyčejným procházkám.

Pro Izrael oslavy, pro Palestince nakba

Historické události z roku 1948 si v dubnu připomínají jen Izraelci. „Palestinci si den nakba, čili den národní porážky, národní katastrofy po prohrané válce z let 1948–1949, budou připomínat až na historické datum, které připadá podle gregoriánského kalendáře na 14. a 15. května,“ vysvětlil Szántó.

Stát Izrael vznikl v květnu 1948 (podle židovského kalendáře 5. ijaru 5708). Na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN z 29. listopadu 1947 o rozdělení britské Palestiny na dva nezávislé státy (arabský a židovský) ho 14. května vyhlásil v Tel Avivu pozdější první izraelský premiér David ben Gurion.

O den později, 15. května 1948, zaútočila na Izrael vojska pěti arabských zemí, čímž začala první izraelsko-arabská válka.