Unie proti Polsku. V Bělověžském pralese se kácet nemá, je to proti právu EU, rozhodl soud

Lesnické zásahy a rozsáhlá těžba dřeva v polském chráněném Bělověžském pralese nejsou v souladu s právem Evropské unie. Ve svém rozsudku to uvedl Soudní dvůr EU. Žalobu na Polsko podala loni v červenci Evropská komise. Unijní soud jí dal nyní za pravdu v tom, že rozhodnutí polských úřadů o kácení bylo porušením povinností, které Polsko má na základě dvou směrnic týkajících se ochrany životního prostředí - směrnice o stanovištích a směrnice o ochraně ptáků. Polské úřady slíbily verdikt respektovat, ekologové hovoří o trpkém vítězství.

Kácení v Bělověžském pralese
Zdroj: Reuters Autor: Kacper Pempel

Polské ministerstvo životního prostředí, v jehož čele v lednu Jana Szyszku vystřídal Henryk Kowalczyk, už v únoru uvádělo, že bude rozhodnutí evropského soudu respektovat. „Čekáme na oficiální znění verdiktu, ale shodně s tím, co slíbil ministr Kowalczyk, se rozsudku přizpůsobíme,“ uvedl muvčí Aleksander Brzózka.

Kowalczyk potvrdil, že verdikt bude respektovat a také zakrátko předloží Evropské komisi „návrh kompromisního řešení“ další ochrany pralesa.

Polská média připomněla, že s rozsudkem není spjat žádný finanční postih (kromě zaplacení soudních výloh), protože Polsko již dříve z pralesa stáhlo těžkou techniku. Pokud by ale obnovilo těžbu, Komise by mohla požadovat mnohamilionovou pokutu.

Ochránci přírody verdikt vítají

„Je to svátek pro prales, protože ministerstvo si nemůže dovolit rozsudek ignorovat,“ uvedli ochránci přírody podle listu Gazeta Wyborcza. Verdikt podle nich platí pro celý prales, a na to bude muset ministerstvo přihlížet při stanovení limitů těžby.

„Těší nás, že unijní pravidla zachránily Bělověžský prales před intenzivní těžkou, která by změnila světový unikát v obyčejný hospodářský les. Naopak mrzí, že ministra zastavil až zásah soudu,“ míní aktivisté Greenpeace. Očekávají od státních lesů, že nyní stáhnout své žaloby na aktivisty, kteří se snažili lesníkům bránit v kácení.

Video Zprávy ve 12
video

Zpravodaj Českého rozhlasu v Lucemburku Filip Nerad k verdiktu unijního soudu

Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu. Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového.

Soud EU už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu korun) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného. Komise ale zatím nepožádala o to, aby soud rozhodl pokutu dát. 

„Pod záminkou boje proti kůrovci povolilo ministerstvo životního prostředí a státní Lesy, aby do pralesa vjela těžká technika. Vykácené dřevo mířilo do privátních firem,“ píše polský deník Gazeta Wyborcza.

S pomocí Evropské kosmické agentury deník srovnal satelitní snímky pralesa v čase. Z nich vyplynulo, že jedno z nejvíce zničených míst se nachází severně od Bělověže, kde se táhne zhruba kilometrová holina. Zmizelo odtamtud přibližně šest tisíc stromů.

Právě čísla podle deníku nejlépe ukazují devastaci lesa. Jen za loňský rok lesníci vykáceli zhruba 160 až 180 tisíc stromů. Tak masivní kácení zažil tento chráněný les naposledy v dobách komunismu.

Od roku 1988 klesala postupně těžba na polovinu, a v posledních letech dokonce na třetinu. Například v roce 2012 to bylo necelých 50 tisíc metrů krychlových dřeva, předloni 65 tisíc – za loňský rok údaj vyletěl na 190 tisíc metrů krychlových, píše deník.

/*json*/{"map":{"lat":52.53496358420487,"lng":21.097198981250017,"zoom":6,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":52.72168164261745,"lng":23.750397223437517,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Bělověžský prales se nachází u východní hranice Polska s Běloruskem a patří k nejcennějším přírodním ekosystémům Evropy. Je zapsaný na seznamu UNESCO, jeho části jsou zároveň zařazené do sítě Natura 2000. 

Je domovem tisíců druhů rostlin a živočichů, včetně druhů, kterým hrozí vyhynutí. Proti zásahům se staví vědci z Polska i celé Evropy, UNESCO i Evropská unie.