Rozpor mezi spojenci. Trump chce brzy odejít ze Sýrie, Macron ho přesvědčil, aby zatím zůstal

Bílý dům prý dál trvá na tom, aby americké jednotky opustily Sýrii co nejdříve, oznámila Trumpova mluvčí. Francouzský prezident Emmanuel Macron je ale přesvědčen o tom, že USA nakonec v Sýrii zůstanou. V televizi také prohlásil, že šéfa Bílého domu nabádal, aby byl úder proti syrskému režimu omezenější. O víkendu protestovali proti spojeneckému útoku lidé po celém světě – od Iráku přes Krym až po New York. Britská premiérka kvůli vojenské akci vystoupí v pondělí před poslanci.

Video Studio 6
video

Trump prý trvá na brzkém stažení amerických vojáků ze Sýrie

V Sýrii působí zhruba dva tisíce amerických vojáků. „Americká mise (v Sýrii) se nezměnila - prezident se jasně vyjádřil, že si přeje, aby se americké síly vrátily domů co nejdříve,“ uvedla mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová.

„Jsme odhodláni úplně rozdrtit IS a navodit podmínky, které zamezí jeho návratu. Očekáváme ovšem od svých spojenců a partnerů v regionu, že převezmou více odpovědnosti na zabezpečení oblasti, a to jak v ohledu finančním, tak vojenském,“ dodala Sandersová.

„Trumpovo rozhodnutí je starší a spíše ukazuje jeho otrávenost z konfliktu v Sýrii, který je příliš komplikovaný a ve kterém neexistují jednoduché a rychlé výhry tak, jak to má Trump rád, aby mohl ukázat na jasný cíl, kterého bylo dosaženo.“

Jan Daniel

výzkumný pracovník z Ústavu mezinárodních vztahů

Přání, aby američtí vojáci co nejdříve Sýrii opustili, vyjádřil Trump na konci března v projevu v ohijském městě Richfield, tedy ještě před údajným chemickým útokem v povstaleckém městě Dúmá u Damašku a následným vojenským úderem USA, Británie a Francie.

„Velmi brzy ze Sýrie odejdeme,“ řekl Trump v Richfieldu. „Ať se o to teď postarají jiní. Vrátíme se do své země, kam patříme a kde chceme být,“ dodal.

Video Události
video

Události: Spojenecký úder na Sýrii dál hrotí mezinárodní situaci

Události: Spojenecký úder na Sýrii dál hrotí mezinárodní situaci

Expert na mezinárodní vztahy: Trump má rád rychlá řešení, což pro Sýrii neplatí

Babiš: Evropa by měla být aktivnější, region přenechala politickému vlivu Turecka, Ruska a Íránu

Zpravodaj ČT Miřejovský: Je otázka, jestli se spojencům podaří potlačit v dohledné době IS

Zpravodaj ČT Szántó: Práci expertů v Dúmá útok spojenců nenaruší

Analytik AMO: Evropa projde zkouškou, zda se dokáže sjednotit proti Rusku

Macron: Mluvit musíme i s Ruskem, Tureckem a Íránem

Macron ale tvrdí, že ještě před zásahem mezinárodních sil Trumpa v telefonickém rozhovoru přesvědčil, aby americké vojenské jednotky ze Sýrie zatím nestahoval. Podle francouzského prezidenta je jedním z úspěchů sobotního úderu narušení spolupráce mezi Ankarou a Moskvou. Turci totiž - na rozdíl od Rusů - akci spojenců podpořili.

Místopředseda turecké vlády Bekir Bozdag ale vzápětí zdůraznil, že si Ankara nepřeje mít se státy zapojenými do syrské války konflikt. Turecko podle něj nikomu nestraní.

Francie je podle Macrona dál ochotná se podílet na politickém řešení konfliktu. „Dostali jsme se do bodu, kdy byl útok nezbytný, abychom mohli vrátit důvěryhodnost našemu společenství. A už loni v OSN jsem řekl, že aby bylo možné vyřešit situaci v Sýrii, tak je nutné mluvit s Íránem, Ruskem a Tureckem,“ upozornil šéf Elysejského paláce.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson označil útok spojenců za správný krok. Při příchodu na jednání se svými kolegy z EU v Lucembursku upozornil, že v Sýrii zašla příliš daleko „eroze stoletého tabu“ na používání chemických zbraní. Cílem vojenské akce podle něj nebyla snaha změnit průběh války, dosáhnout změny režimu či se zbavit Asada. „Obávám se, že syrská válka bude svým strašným, nešťastným způsobem pokračovat dál,“ podotkl šéf britské diplomacie.

Odveta poškodila vzájemné vztahy Washingtonu a Moskvy, která stojí na straně syrského režimu. USA také představí nové sankce vůči Rusku. „Na sankční seznam by se měly dostat ruské firmy, které mají napojení na syrského prezidenta Bašára Asada a které dodávají do Sýrie zařízení, jež může být využito při výrobě chemických zbraní,“ podotkl zpravodaj ČT David Miřejovský.

„Vycházím z toho, co zaznělo od představitelů řady zemí, že neexistují aktuální plány na pokračování úderů. Pokud by v budoucnu k něčemu podobnému došlo, tak to jen zvětší výměr zdravých sil v mezinárodním společenství. Ke skupině zemí, které odpovědně přistupují k mezinárodnímu právu, se přimknou další a tato skupina zdravých sil bude klást čím dál větší politický odpor.“

Sergej Rjabkov

náměstek ruského ministra zahraničí

Konflikt v Sýrii také dlouhodobě rozděluje země Středního východu. Spojenecký útok kritizoval třeba Írán, ke kterému se připojil i libanonský Hizballáh. „Jen to komplikuje politickou situaci a povede to k zhoršení mezinárodních vztahů. Zároveň to nejspíš zkomplikuje i ženevský proces, ne-li ho úplně nesmete,“ míní šéf libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh.

Úder naopak podpořila Saúdská Arábie. Ta zároveň kritizovala Írán za to, že jeho jednotky působí na syrském území. Saúdský ministr zahraničí zároveň na summitu Ligy arabských států vyzval k prošetření údajného chemického útoku ve městě Dúmá. „Zdůrazňujeme naše absolutní odsouzení používání chemických zbraní a považujeme to za zločin a požadujeme nezávislé vyšetřování,“ podotkl saúdskoarabský ministr zahraničí Adel al-Jubeir.

Příjezd expertů z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) do Dúmy byl odložen kvůli následkům náletů USA, oznámil náměstek ruského ministra zahraničí. Zástupci této organizace jsou v zemi od soboty. Podle Damašku mohou hledat stopy chloru nebo sarinu bez omezení. Výkonný výbor organizace jedná o situaci v Sýrii v Haagu.

„Odporný zločin“, odsoudili unijní ministři zahraničí chemický útok

O chemických zbraních jednali v pondělí také ministři zahraničí zemí EU, kteří označili jakékoli použití těchto zbraní za nepřijatelné. „Syrský režim nese hlavní odpovědnost za katastrofální humanitární situaci a utrpení lidí v Sýrii,“ uvedli ministři v závěrech své schůzky.

Všechny členské země EU prosazují naprostý zákaz a celosvětovou likvidaci chemických zbraní. Používání chemických látek státy i nestátními aktéry jako zbraní je podle unie „odporné a odsouzeníhodné“ za jakýchkoliv okolností, porušuje mezinárodní právo a může představovat válečný zločin a zločin proti lidskosti, shodli se ministři.

Babiš: Útok má odstrašit od používání chemických zbraní

Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v sobotu řekl, že byl útok spojenců nevyhnutelný. V neděli ale po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech své vyjádření zmírnil. Bylo by podle něj lepší, kdyby útok schválila Rada bezpečnosti OSN. „Útok samozřejmě nic neřeší. Preferovaná cesta by měla být diplomatická,“ uvedl. Představitelé ODS a TOP 09 Babiše za změnu postoje kritizovali.

V pondělí se vyjádřil k situaci znovu. „Útok má odstrašit od používání chemických zbraní. Nicméně si myslím, že Evropa udělala chybu, když ten region přenechala politickému vlivu Turecka, Ruska a Íránu. Měli jsme být aktivnější a hned po nástupu prezidenta (USA Donalda) Trumpa jsme se měli snažit dostat za jednací stůl všechny aktéry včetně Ruska. Doufejme, že tím skončí útoky chemickými zbraněmi, ale obávám se, že to nevyřeší problém v Sýrii jako takový,“ konstatoval Babiš.