USA používá „metody teroristů“, kritizoval nové sankce šéf ruských podnikatelů

Spojené státy rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 firem. Na seznamu je nově například šéf ruského dodavatele plynu Gazprom Alexej Miller a oligarchové Viktor Vekselberg, Andrej Kostin, Sulejman Kerimov či Oleg Děripaska. Přibyli na něj i vysocí státní úředníci včetně ministra vnitra Vladimira Kolokolceva a šéfa bezpečnostní rady státu Nikolaje Patruševa. Informovalo o tom americké ministerstvo financí. Ruská diplomacie už ohlásila, že chystá „tvrdou odpověď“.

Šéf Gazpromu Alexej Miller
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová ujistila, že sankce nenaruší přípravy na summit Trumpa a Putina. Zdůvodnila to tím, že Trump sám prohlásil, že chce mít dobré vztahy s Ruskem, přičemž jejich vývoj závisí na chování Rusů.

„Ruská vláda provádí řadu zhoubných aktivit po celém světě, včetně pokračování okupace Krymu a podněcování k násilí na východní Ukrajině, dodávání materiálu a zbraní režimu (syrského prezidenta) Bašára Assada, který bombarduje své vlastní civilisty, podvracení západní demokracie a škodlivé kybernetické činnosti,“ komentovalo ministerstvo uvalení sankcí.

„Ruští oligarchové a elity, kteří profitují z tohoto zkorumpovaného systému, nebudou již chráněny před následky destabilizační činnosti své vlády,“ dodal úřad. Osobám a firmám přidaným na seznam byly v USA zmraženy majetky a Američané s nimi nesmějí spolupracovat.

Na seznamu je Putinův poradce i státní podnik vyvážející zbraně

Konkrétně je v seznamu sedm ruských oligarchů a sedmnáct ruských vysokých vládních úředníků. Mezi dotčenými je kromě výše zmíněných třeba také předseda zahraničního výboru Rady federace Konstantin Kosačev, ředitel mediálního a telekomunikačního regulátora Roskomnadzor Alexander Žarov, poradce prezidenta Putina Jevgenij Školov, prezident státní banky VTB Andrej Kostin nebo expremiér a bývalý šéf rozvědky Michail Fradkov.

Součástí sankcí je i výše zmíněných čtrnáct subjektů včetně společností napojených na Děripasku či oligarchu Kirilla Šamalova, který je rovněž na černé listině.

Americké opatření se týká mimo jiné ruské státní exportní firmy Rosoboronexport, která obchoduje se zbraněmi. Na seznamu je totiž její banka Ruská finanční korporace. Právě zařazení tohoto subjektu na seznam potrestaných označilo několik ruských činitelů za „nečestnou konkurenci“ ze strany USA.

„Události z dnešního rána jsou velmi nešťastné, nicméně nikoli neočekávané. Důvody pro uvedení mého jména na sankčním seznamu poskytnutém americkými úřady jsou neopodstatněné, směšné a absurdní.“

Oligarcha Oleg Děripaska

Turecko už ale ujistilo, že krok Washingtonu v žádném případě nebude mít dopad na kontrakt Turecka s Ruskem týkající se nákupu ruského protiraketového obranného systému S-400. „Náš prezident Recep Tayyip Erdogan dal zcela jasně najevo, že tato dohoda… je definitivní a téma nákupu S-400 je uzavřeno,“ řekl agentuře TASS představitel tureckého ministerstva zahraničí.

Ministerstvo financí Spojených států, které je správcem sankcí, již na konci ledna zveřejnilo seznam desítek ruských oligarchů a 114 politiků s úzkými vazbami na prezidenta Vladimira Putina, odvetná opatření ale tehdy USA nezavedly. Na výčtu byli i někteří nyní sankcionovaní oligarchové.

Rusové: Sankce jsou nesmyslné a jde o metody teroristů

„Samozřejmě nynější ani žádný další protiruský výpad nenecháme bez tvrdé odpovědi,“ citovala ruská agentura TASS z prohlášení ruského ministerstva zahraničí. „Především bychom však chtěli Washingtonu poradit, aby se co nejrychleji vzdal iluzí, že s námi lze hovořit jazykem sankcí,“ dodává se v dokumentu.

Ruská diplomacie zároveň obvinila Spojené státy, že využívají sankcí k odstranění konkurentů na světových trzích. Washington se podle ministerstva svým krokem fakticky zařadil mezi odpůrce tržního hospodářství a „svobodné čestné konkurence“.

Za „zlý a nesmyslný krok, který nikam nepovede“ označil nové americké sankce proti ruským občanům a společnostem místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj. Podle něj přispějí akorát ke zhoršení již obtížných vzájemných vztahů.

Šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev uvedl, že postižení ruští byznysmeni jistě najdou způsoby, jak kompenzovat vzniklé ztráty. Uvedl také, že sankce neznamenají, že by Rusko přestalo udržovat kontakty s USA.

Šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP) Alexandr Šochin přirovnal podle TASS americké sankce k „metodám teroristů“. Soudí, že postižení jsou sankcemi likvidováni podle stejného vzoru jako „rukojmí“, aby ostatní viděli, co je čeká, pokud se nebudou „správně chovat“.

Důrazněji reagoval na tah Washingtonu i ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Především slíbil, že stát zesílí podporu společností zařazených na sankční seznam. Zároveň pohrozil správními postihy ruským podnikům, které nebudou chtít s postiženými společnostmi spolupracovat.