Čína pohrozila USA cly na vepřové, odvetu zvažuje i Rusko. Státům EU dal Trump zatím výjimku

Americký prezident Donald Trump udělil dočasnou výjimku z cel na dovoz oceli a hliníku všem členským státům EU a šesti dalším zemím. Výjimka ale platí jen do 1. května. Do té doby chtějí USA se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody. Vedle evropských zemí dostaly výjimku Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea. Cla pro ostatní státy mají vstoupit v platnost v pátek. Čína už USA pohrozila, že na oplátku uvalí cla na vepřové nebo ovoce. 

Video Zprávy ve 12
video

Trump udělil státům EU výjimku z cel na ocel a hliník

Čína Spojené státy vyzvala, aby se „stáhly z okraje propasti“, protože plánované zavedení cel na dovoz čínského zboží přibližuje obě země k obchodní válce. Peking zároveň v reakci na cla na ocel a hliník uvažuje o zavedení cel na americké zboží v hodnotě až tří miliard dolarů (62 miliard korun). Na seznamu je 128 amerických produktů, mimo jiné vepřové, ocelové trubky nebo čerstvé ovoce a víno.

Čína současně upřesnila, že pokud se oběma zemím nepodaří dohodnout, je připravena zavést cla ve dvou fázích. V první fázi to budou cla ve výši 15 procent na 120 produktů. Později 25 procent na vepřové a recyklovaný hliník.

Spojené státy podaly na Čínu stížnost u WTO

Podle analytiků zatím Peking zvolil zdrženlivý postoj, aby si Trump uvědomil své chyby. „Pokud bychom opravdu chtěli protiúder, tvrdší odpověď by byla zacílena na sóju a automobily,“ uvedl zástupce hlavního ekonoma čínského hospodářského institutu Čínské centrum pro mezinárodní ekonomickou výměnu Sü Chung-cchaj.

Trump ve čtvrtek podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Po zveřejnění seznamu čínského zboží, na které by mohlo být clo zavedené, začne běžet 30denní konzultační období. To prakticky vytváří prostor pro případná jednání. Seznam zboží ještě vypracovaný není.

Trump dekretem reagoval na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. USA kvůli tomu podaly v pátek na Čínu stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Podání stížnosti se ale očekávalo, protože zavedení cel vyžaduje podle amerických zákonů současně i podání protestu u WTO. 

Podle prohlášení Spojených států Čína zřejmě pravidla WTO porušuje, když popírá práva zahraničních držitelů patentů, protože nebrání čínským podnikům, aby využívaly patentovou technologii i po ukončení licenční smlouvy na její používání. 

Rusové zvažují sankce na americké zboží

Stupňující se napětí mezi oběma zeměmi otřáslo finančními trhy. Investoři se domnívají, že pokud obchodní bariéry začnou narůstat, bude to mít pro globální ekonomiku hrozivé důsledky.

Odvetu za cla na dovoz oceli a hliníku navíc zvažuje i Rusko. Agentura Interfax s odvoláním na náměstka ruského ministra obchodu Viktora Jevtuchova uvedla, že země pravděpodobně vytvoří seznam restrikcí na zboží dovážené ze Spojených států. Uvalení cel by ale citelně zasáhlo především Evropskou unii.

Po naléhání řady amerických politiků a firem, kteří se obávali, že případná odvetná opatření povedou k obchodní válce a poškodí americkou ekonomiku, přišel Trump na poslední chvíli s výjimkou. Ta ale platí jen pro státy EU a dalších šest zemí, mezi kterými Čína ani Rusko nejsou.

EU chce, aby výjimka na cla byla trvalá

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek na summitu v Bruselu vyzvali Spojené státy, aby výjimka pro EU byla trvalá. Evropští lídři zároveň vyjádřili politování nad tím, že se Washington rozhodl cla na dovoz oceli a hliníku vůbec uvalit. „Tato opatření nemohou být ospravedlněna poukazem na národní bezpečnost,“ stojí v závěrech summitu. 

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker navíc nepovažuje za realistické, že se všechny sporné obchodní otázky podaří vyřešit do 1. května. „Dobrá zpráva ale je, že rozhodnutí uznává naši roli jako dlouhodobého a ověřeného bezpečnostního partnera i jako blízkého obchodního partnera,“ dodal. Spojené státy podle něj také uznaly, že EU není entitou, kterou by bylo možné rozdělit na osmadvacet částí. 

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je EU ochotná s přáteli v principu diskutovat o všem, co je v souladu s pravidly WTO. „Ale s pistolí u hlavy v principu o ničem nevyjednáváme,“ poznamenal. Délka výjimky je i podle něj nedostatečná. Německá kancléřka Angela Merkelová dodala, že věc je třeba vyřešit rychle, aby se situace nedostala „do spirály“, v níž by ztratili všichni. 

Podle českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) se všichni účastníci summitu shodli, že vývoj je „dobrou a zároveň špatnou“ zprávou. Špatná je, že má EU na vyjednání finální dohody jen několik týdnů. Za dobrou zprávu považuje Babiš to, že USA berou Unii jako jeden obchodní blok. Doufá proto, že v dalších jednáních se povede americké ochranářské opatření trvale zrušit.

Americký tah by Česko stál přes čtyři miliardy ročně

Opatření USA by postihlo vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun) ročně. Produkce z ČR nepředstavuje vysoké procento vývozu ocelářského sektoru, pro některé konkrétní výrobky je ale americký trh významný. Příkladem jsou prvky pro fixování zeminy pro těžební sektor, který zažívá v USA boom díky břidlicovému plynu: do USA se vozí až 70 procent české produkce. 

Trump podepsal cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na dovoz hliníku 8. března. Rozhodnutí vyvolalo kritiku, a to nejen od obchodních partnerů USA, ale také od řady ekonomů, firem i republikánských poslanců. Prezident tvrdí, že vyhlášením cel plní své předvolební sliby o ochraně amerického průmyslu, republikáni ale nesouhlasí. Mnozí ale varují, že obchodní válka nebude mít vítěze, neboť škody utrpí každý.

Ochranářská opatření ze strany Spojených států navíc označují prezidenti a premiéři EU za „nevhodný lék na skutečné problémy nadměrné kapacity“. EU je jedním z největších dovozců oceli do USA. Podle zpravodajské televize CNBC by mohla zavedením cel utrpět ztrátu nejméně 2,4 miliardy dolarů (téměř 50 miliard korun).