Německá kancléřka Angela Merkelová odsoudila tureckou vojenskou intervenci v Sýrii proti kurdským milicím YPG. Agentura DPA poznamenala, že Merkelová vojenský zásah kritizovala takto otevřeně vůbec poprvé. Kancléřka se do Turecka opřela během projevu před Spolkovým sněmem, kterému představila programové prohlášení své nové vlády.
Merkelová kárala Turecko i Trumpa. Evropu označila za garanta míru a blahobytu
„Přes všechny oprávněné bezpečnostní zájmy Turecka je nepřijatelné to, co se v (syrském) Afrínu děje, kde jsou tisíce a tisíce civilistů pronásledovány, kde civilisté umírají a odkud musejí uprchnout,“ řekla kancléřka.
Turecko vede od ledna boj proti kurdským milicím YPG, které označuje za teroristy. Správa Afrínu tento týden oznámila, že před boji v minulých dnech uprchlo 200 tisíc lidí.
Další migrační krizi má předcházet ochrana hranic i pomoc v Africe
Merkelová trvá na tom, že z humanitárních důvodů bylo nutné na vrcholu migrační krize v roce 2015 pomoci běžencům. Nechce ale, aby se tehdejší situace opakovala. Zdůraznila, že Evropská unie musí lépe střežit své hranice a rozhodně vystupovat proti islámským radikálům.
Kancléřka přislíbila, že Německo se bude v Evropské unii zasazovat o úspěch unijních programů především v Africe. Ty mají podobným krizím předcházet. Dodala také, že příslušné unijní fondy nesmějí být podfinancované.
Svět mimo Evropu považuje kancléřka za nehostinný, jednotný kontinent je podle ní garantem dlouhodobého míru a blahobytu. Hlouběji spolupracovat chce v rámci EU v hospodářské oblasti, v zahraniční politice, v obranné sféře i na posílení základů eura.
Měna musí podle ní stát na takových základech, aby žádný z členů eurozóny svým chováním nemohl ohrozit ostatní státy. O reformě měnové unie by podle ní mohlo být rozhodnuto v červnu.
Trumpova cla považuje za nezákonná
Společně s EU chce Merkelová pokračovat v obchodních rozhovorech s USA. Kritizovala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz hliníku a oceli cla. „Taková cla považujeme za nezákonná,“ prohlásila s tím, že izolacionismus škodí v konečném důsledku všem.
Poslancům kancléřka řekla, že prioritou její vlády zůstává rozvoj hospodářství, varovala ale, že mimořádné změny, které se ve světě dějí, mohou slibnou ekonomickou budoucnost ohrozit. „Není vůbec jisté, že si za pět či deset let povede hospodářsky tak dobře jako dnes,“ poznamenala.
Jako úkoly své vlády zmínila důchodovou reformu či dosažení plné zaměstnanosti v zemi do roku 2025. Aktuálně je v Německu míra nezaměstnanosti 5,4 procenta, což je nejnižší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990.
Merkelová se vyjádřila i k ekologickým otázkám, především pak k budoucnosti naftových motorů. Některá německá města chtějí omezit, případně zcela zakázat vjezd dieselových aut. S plošným celoněmeckým zákazem ale Merkelová nesouhlasí, uznává však, že řešení emisního problému bude velmi složité.
Merkelová v projevu zmínila i případ otravy někdejšího ruského agenta Sergeje Skripala, za kterou podle Británie stojí Rusko. Uvedla, že Moskva musí jednat transparentně.