JAR chce bílé farmáře připravit o půdu. „Potřebují pomoc z civilizované země,“ kritizuje Austrálie

Australský ministr vnitra Peter Dutton oznámil, že zkoumá možnosti, jak urychleně poskytnout bělošským farmářům z Jižní Afriky víza z humanitárních důvodů. V JAR už totiž parlament schválil zákon, který převádí půdu bělochů do vlastnictví černochů - ještě se ale musí změnit i ústava. Jihoafrická republika však v reakci na Duttonův výrok odmítla, že by v zemi docházelo k pronásledování bělošských zemědělců. Píše o tom zpravodajský web BBC News.

Jihoafrická farma
Zdroj: REUTERS Autor: Mike Hutchings

Dutton se vyjádřil v tom smyslu, že bílí farmáři v JAR potřebují pomoc od „civilizované“ země, což vedení této jihoafrické země značně popudilo. Podle australského ministra se běloši ocitli ve „strašné situaci“.

Odkazoval se na dlouhodobé potíže farmářů a nový návrh zákona radikální levicové strany Economic Freedom Fighters (EFF), který schválila v únoru většina poslanců. Legislativa mluví o převedení půdy na černošské zemědělce, a to bez kompenzace.

„Musíme zajistit, že obnovíme důstojnost našich lidí bez odškodnění zločinců, kteří nám ukradli půdu,“ řekl předseda EFF Julius Malema při debatě v parlamentu. Aby zákon začal platit, musí nejprve dvě třetiny zákonodárců schválit změnu ústavy. BBC píše, že zatím není jasné, kdy hlasování proběhne.

Bělošské obyvatelstvo tvoří méně než desetinu populace, přesto v jeho rukách zůstává kolem 75 procent zemědělské půdy. Od konce apartheidu, kdy převzal vládu Africký národní kongres, už přitom uplynulo více než dvacet let.

V zemi jde o výbušné téma. O převedení půdy na černochy mluví dlouhodobě současný jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa.

O farmy připravil bělochy už Mugabe, Zimbabwe čekal kolaps 

V Zimbabwe zabavení farem bělochům za vlády Roberta Mugabeho způsobilo ekonomický kolaps, protože většině nových zemědělců chyběl kapitál a zkušenosti. Podle analytiků takový scénář v JAR nejspíš nenastane. Jihoafrický prezident tvrdí, že nový návrh neohrozí potravinovou bezpečnost ani hospodářský růst, a varoval před obsazováním půdy.

Agentura Reuters ale upozorňuje, že rizika jsou přesto značná. Jižní Afrika je největším producentem kukuřice na kontinentu a druhým největším vývozcem citrusových plodů na světě.

Zemědělství představuje v JAR méně než tři procenta domácí produkce, ale zaměstnává asi 850 tisíc lidí, kteří tvoří pět procent pracovní síly. Ohrožení produkce by mohlo zdražit potraviny, což by uškodilo chudším rodinám.

Britský list Independent upozornil, že i v JAR představují korupce a nezkušenost farmářů největší překážku v redistribuci půdy. Mnoho z farem, které dostali v průběhu času na starost černoši, nevydělává a jsou zanedbané, uvádí list.

Australská média upozorňují také na zvýšenou intenzitu násilí vůči bílým farmářům. Podle lidskoprávních aktivistů v JAR jsou zabíjeni častěji než černoši, BBC ale upozorňuje, že statisticky lze těžko dokázat, že tomu tak skutečně je.

Blokády silnic kvůli vraždám bělošských farmářů

V říjnu loňského roku proběhly v zemi protesty proti vraždám bělošských zemědělců. Demonstranti během akce blokovali silnice vedoucí z farmářských oblastí do Kapského města, Pretorie nebo Johannesburgu.

Jihoafrická vláda ale obvinění odmítá. Mluvčí vlády Ndivhuwo Mabaya řekl BBC, že neexistuje žádný důvod, proč by nějaká země na světě mohla mít podezření, že je část jihoafrického obyvatelstva v ohrožení ze strany demokraticky zvolených vůdců.

„Není třeba, aby se někdo něčeho bál,“ řekl. „Program na přerozdělování pozemků se uskuteční dle zákona. Chceme svým přátelům po celém světě říct, že není třeba paniky,“ konstatoval Mabaya.

Kritika se nevyhnula ani Austrálii

Samotná Austrálie je přitom terčem lidskoprávních aktivistů kvůli zacházení s běženci v jejích detenčních zařízeních v Papui-Nové Guineji. Před půl rokem země slíbila vyplatit odškodné ve výši 70 milionů dolarů utečencům, kteří si stěžovali na fyzické a psychologické zneužívání na ostrově Manus. Odpovědnost za tyto případy ale nepřiznala.