Německá koalice podepsala smlouvu, posílá Merkelovou opět do kancléřského křesla

Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v pondělí v Berlíně podepsali koaliční smlouvu. Stalo se tak téměř šest měsíců po parlamentních volbách. Velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové vzniká už potřetí za poslední čtyři volební období. Třiašedesátiletou političku do čela německé vlády počtvrté v řadě zvolí Spolkový sněm ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři.

Horst Seehofer (CSU), Angela Merkelová (CDU), Olaf Scholz (SPD)
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Michael Kappeler

Svůj podpis pod trojici exemplářů koaliční smlouvy, kterou strany dojednaly 7. února, v pondělí vedle předsedkyně CDU Merkelové připojili také šéfové CSU a SPD Horst Seehofer a Olaf Scholz, generální tajemníci trojice stran i předsedové jejich poslaneckých frakcí.

„Tato smlouva přináší zcela konkrétní zlepšení pro lidi,“ vyjádřila své přesvědčení Merkelová, která zdůraznila chystané změny v rodinné politice, školství nebo pečovatelství. „Jsem toho názoru, že to je koaliční smlouva pro obyčejné lidi,“ podotkl v podobném duchu Seehofer. „Myslím si, že je dobré, že skončí dlouhé období nejistoty,“ poznamenal zase Scholz k povolebnímu jednání, které překonalo všechny dosavadní časové rekordy.

Nová koaliční smlouva
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Michael Sohn

Merkelová po zářijových volbách původně usilovala o vznik dosud nevyzkoušené koalice se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, po listopadovém krachu jednání se ale znovu obrátila na SPD. Sociální demokraté sice po parlamentních volbách, v nichž stejně jako CDU/CSU výrazně oslabili, pokračování velké koalice vylučovali, nakonec se pro ni ale rozhodli ve vnitrostranickém referendu.

Merkelová povede velkou koalici potřetí

Velká koalice bývala ve spolkové republice naprostou výjimkou. Do roku 2005, kdy Merkelová poprvé stanula v čele vlády, před tím vznikla jen jednou, a to v 60. letech. 

Vytvoření další znamená i to, že se protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) stane nejsilnější opoziční stranou, a bude tak mít právo vždy jako první ve Spolkovém sněmu reagovat na vládní návrhy.

Vnitřní nesnáze

Přestože jde o staronovou velkou koalici, mnoho věcí je jinak, což může její práci ovlivnit. Ve Spolkovém sněmu je slabší než ta minulá. CDU řeší svou budoucnost po éře Angely Merkelové, protože nadcházející funkční období bude s velkou pravděpodobností její poslední, sesterská CSU zase zbrojí na zemské volby, protože v těch spolkových propadla.

Politici CDU/CSU a SPD zdůrazňují, že nová vláda nebude jen pokračováním té dosavadní. Dosáhnout toho chtějí i personálními změnami v kabinetu, v němž vedle Merkelové na svých postech zůstane jen dvojice ministrů.

Sociální demokraté pak vedou boj o svou budoucnost. Dlouhodobě slábnou právě kvůli spolupráci se široce rozkročenou CDU/CSU.

Německá koaliční jednání trvají přes tři a půl měsíce
Zdroj: ČT24

Cesta k vládě byla dlouhá

Řádné parlamentní volby se v Německu konaly loni 24. září. Sociální demokracie (SPD), která dosud s konzervativní unií CDU/CSU vládla, oznámila kvůli rekordně nízkému volebnímu zisku odchod do opozice. CDU/CSU získala 33 procent hlasů, SPD 20,5 procenta. Obě strany si tak oproti předchozím volbám značně pohoršily.

Pokračování velké koalice si sociální demokraté nepřáli z obavy, že by vedla k jejich dalšímu oslabování, a naopak posilování okrajových stran, jako je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta ve volbách skončila na třetím místě se ziskem 12,6 procenta hlasů, a stala se tak první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu. 

Po krachu jamajské koalice se do sestavování vložil prezident

Německá kancléřka Angela Merkelová původně usilovala o spolupráci se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými. Sondovací rozhovory o vzniku takzvané jamajské koalice ale v listopadu ztroskotaly. Nespokojená FDP tehdy rozhovory o vládě ukončila a Merkelová, která v čele Německa stojí už dvanáct let, tím utrpěla jednu z nejvýraznějších porážek své dlouhé politické kariéry. 

Po debaklu „jamajky“ se do situace vložil spolkový prezident Frank Walter Steinmeier. Apeloval na Sociální demokraty (SPD), aby zvážili svoji účast ve velké koalici. SPD začala následně svůj nesmlouvavý postoj k pokračování velké koalice postupně měnit. Nakonec šéf SPD Martin Schulz prohlásil, že jeho strana cítí zodpovědnost za zemi i Evropu v momentálně těžké situaci, a proto přijme nabídku k rozhovorům

SPD nakonec s velkou koalicí souhlasila 

Pro pokračování velké koalice v Německu se ve vnitrostranickém referendu nakonec vyslovilo 66 procent sociálních demokratů, což bylo o poznání více, než se čekalo. Proti hlasovalo 34 procent, účast v referendu dosáhla 78,4 procenta.

Referenda se mohlo zúčastnit všech zhruba 463 tisíc sociálních demokratů, hlasovalo 378 437 členů. Protože otázka pokračování velké koalice ve straně i ve společnosti vzbuzovala velké emoce, vstoupily do SPD od začátku letošního roku tisíce nových členů, aby mohli také hlasovat.