Kvóty nikdy, zopakoval Babiš v Sofii. Bulhaři slíbili vyjednat „rozumný kompromis“

Andrej Babiš se setkal s bulharským premiérem Bojkem Borisovem (zdroj: ČT24)

Česko a Bulharsko se shodují, že je nutné najít celoevropský kompromis při řešení unijních sporů kolem migrace a změn azylové politiky. Po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem, jehož země nyní předsedá Evropské unii, to v Sofii řekl český premiér Andrej Babiš. Kvóty na přerozdělování migrantů označil za „absolutně nepřijatelné“.

Babiš do Sofie vyrazil především proto, aby jednal o prioritách bulharského předsednictví v Radě EU, které bude trvat do konce června. Bulharsko za ně označilo bezpečnost, stabilitu a solidaritu. „Jsem velice rád, že máme na tato témata stejný názor,“ uvedl Babiš po jednání.

Za jeden z hlavních okruhů rozhovoru s Borisovem označil migrační politiku. Podle něj je nutné, aby členské země EU našly v této záležitosti kompromis. Současně označil za „nepřijatelné“, aby došlo k přehlasování některých států jako v roce 2015, kdy většina členských zemí proti vůli Česka, Polska, Maďarska a Rumunska kvóty schválila.

Kvóty na přerozdělování migrantů jsou podle českého premiéra „neefektivní“ a „rozdělují Evropu“. „Spoléháme na bulharské předsednictví, že najdeme konsenzus,“ dodal Babiš. Borisov následně potvrdil, že cílem bulharského předsednictví je dosáhnout v oblasti migrace „rozumného kompromisu“. Jeho součástí by podle něj mohla být mimo jiné střediska pro migranty na území Turecka či Libye.

V otázkách souvisejících s migrační problematikou a reformou azylového systému EU, tedy včetně otázky přerozdělování migrantů podle kvót, která unijní země ostře dělí, by mělo být jasněji do půl roku. Kvóty kritizují zejména státy střední a východní Evropy. Podle Prahy, Varšavy i Budapešti je celý tento mechanismu nefunkční a poukazují na výrazně nižší počty skutečně přesunutých migrantů oproti původnímu záměru.

Státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) také opakovaně zdůrazňují, že při pomoci v migrační krizi solidární jsou, ovšem jinými způsoby než nepopulárním přebíráním žadatelů o azyl. Například příspěvky na ochranu vnější hranice či podporou libyjské pobřežní stráže.

Babiš podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru

Důležitým bodem jednání s bulharským premiérem byl podle Babiše také rozpočet EU a kohezní fondy. On i bulharský premiér vyjádřili přání, aby měly vlády jednotlivých členských zemí Unie větší vliv na to, kam peníze z fondů soudržnosti poputují. „My víme doma, jak ty peníze nejlépe použít,“ řekl předseda české vlády.

Andrej Babiš se setkal s bulharským premiérem (zdroj: ČT24)

Po jednání s Borisovem český premiér rovněž podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Balkánská země, která je členem EU od roku 2007, už v roce 2011 splnila formální kritéria pro tento vstup. „Podporujeme jednoznačně vstup Bulharska do Schengenu,“ řekl český ministerský předseda s tím, že nechápe, proč je členem prostoru volného pohybu Řecko, ale nikoli Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Babiš svému bulharskému protějšku také poděkoval, že v rámci svého předsednictví v Radě EU balkánská země zorganizuje summit o dvojí kvalitě potravin, na kterou dlouhodobě upozorňují země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tato schůzka by se měla konat 30. dubna v Sofii a Česko na ni podle Babiše vyšle přinejmenším ministra.

Česko-bulharské vztahy označil Babiš za „velice dobré“. Také podle Borisova neexistují ve vzájemných stycích nevyřešené otázky a přátelství mezi Prahou a Sofií je „hluboké“.