Konzervativní íránský duchovní Ahmad Chátamí navrhl vytvoření domácích sociálních sítí. Reaguje tak na protivládní demonstrace, které se v uplynulých dnech šířily právě přes webové aplikace. V Íránu probíhají už třetím dnem provládní manifestace. Lidé se sešli v Teheránu, Tabrízu nebo v Kermánu. Mnozí nesli státní vlajky a hesla odsuzující údajnou zahraniční podporu protivládních protestů. Zaznívala hesla proti USA, Izraeli či Saúdské Arábii.
Davy lidí v Íránu znovu podpořily režim, duchovní plánuje vytvořit domácí sociální sítě
Události: Davy v Íránu znovu podpořily režim (zdroj: ČT24)
Protesty začaly minulý týden a šířily se sociálními sítěmi dostupnými z celého světa. Jakmile úřady tyto sítě typu Telegram a Instagram zablokovaly, demonstrace ustaly, upozornil Chátamí. Írán podle něj „nepodporuje sociální síť, kterou ovládají Spojené státy“. Klerik si myslí, že všechny osoby, které při protestech pálily íránské vlajky, by měly dostat trest smrti.
Íránci původně začali protestovat v menších městech proti špatné ekonomické situaci a zdražování potravin, později k požadavkům připojili i politická témata. Spojené státy a Izrael demonstranty podpořily.
USA dokonce požádaly o svolání mimořádné schůze Rady bezpečnosti OSN na pátek 21:00 SEČ. Podle regulí OSN musí návrh podpořit alespoň devět z patnácti členů Rady bezpečnosti, přičemž veto uplatněno být nemůže.
Proti svolání schůze se již ohradilo Rusko, které podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova takový krok považuje za nebezpečný. Washington by se podle ruského diplomata do vnitřních záležitostí Íránu neměl vměšovat.
Za íránské demonstranty se postavila také sunnitská teroristická organizace Islámský stát (IS). Protesty označila za „revoluci proti režimu“ kleriků a vyzvala Íránce, aby pokračovali. IS pohlíží na vyznavače jiných forem islámu než formy sunnitské, tedy i na šíitský islám vyznávaný v Íránu, jako na odpadlíky.
Od středy se v zemi konají provládní manifestace. Účastníci v pátek vyjadřovali mimo jiné nesouhlas s násilím, jež provázelo protivládní protesty. Ty si podle původních zpráv vyžádaly 21 obětí, íránská televize hovoří o dvanácti mrtvých.
Současné protesty ostře kontrastují se Zelenou revolucí v roce 2009
„V roce 2009 Íránci protestovali proti sporným výsledkům voleb. Do ulic tehdy vyšly miliony obyvatel Teheránu a protestovali ne několik týdnů, ale několik měsíců,“ řekl Thomas Erdbrink, zpravodaj New York Times v Teheránu.
Jedním z dalších rozdílu je, že spouštěčem Zelené revoluce se stala politika. U posledních protestů to byly například vejce, ceny některých potravin vyskočily během několika dní až o polovinu. Demonstracím tentokrát chyběli vůdci, protože střední třída většinou zachovala věrnost prezidentu Ruhánímu.
Na otázku, co přimělo nespokojence k protestům, při kterých zemřelo víc než 20 lidí, opakuje režim stále stejnou odpověď. Podle Chátamího je zjevné, že protesty byly spiknutím, které zosnovaly Spojené státy a Izrael. Důkazem je podle něj to, že se na shromážděních volala hesla jako „Ne Gaza, ne Libanon“. „To není hlas íránského národa, ale hlas Izraele a Ameriky. Hlas, který zardousíme,“ řekl Chátamí.
Protesty v Íránu propukly po zveřejnění rozpočtové návrhu prezidenta Hasana Rúháního. Dokument uvádí, že má být Íráncům snížena podpora, zatímco financování armády a náboženských institucí zůstane netknuto.