Soul nabízí KLDR přímé rozhovory. Ve hře je účast Severokorejců na olympiádě

Jižní Korea nabízí možnost přímého dialogu se zástupci komunistického severu. Obě země by mohly jednat příští úterý, a to o případné účasti severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách, které hostí právě Jižní Korea. Rozhovory jsou podle Soulu výjimečnou šancí zmírnit napětí.

Video Zprávy ve 12
video

Soul chce přímé rozhovory s KLDR

Účast KLDR na olympiádě by podle jihokorejské vlády zajistila, že Severní Korea nenaruší hry dalšími zbrojními testy. „Vláda navrhuje uspořádat rozhovory se Severní Koreou, a to na 9. leden v Mírovém domě u Pchanmundžomu. Chceme jednat o účasti Severokorejců na zimních olympijských hrách, od kterých nás dělí zhruba měsíc,“ prohlásil jihokorejský ministr pro sjednocení Čo Mjong-jen.

Šanci mají dva severokorejští krasobruslaři

Do olympijské krasobruslařské soutěže se kvalifikovala severokorejská sportovní dvojice Rjom Te-ok a Kim Ču-sik. KLDR sice promeškala poslední lhůtu pro přihlášku k účasti na olympijských hrách, severokorejští sportovci by ale mohli na olympiádu jet na pozvání Mezinárodního olympijského výboru.

„Těšíme se na oboustranně přímou diskusi, kde vedle jednání o účasti severokorejských sportovců můžeme také zlepšit naše vztahy,“ uvedl Čo Mjong-jen.

Podle jihokorejského ministra pro sjednocení Čo Mjong-kjona Soul věc předem prodiskutoval se Spojenými státy. Lídr Severní Koreje Kim Čong-un už v pondělí vyzval ke zlepšení vzájemných vztahů a v novoročním projevu prohlásil, že vyslání severokorejské výpravy na únorovou olympiádu zvažuje.

Soul si ale klade podmínku: KLDR musí omezit jaderný program. „Zlepšení vztahů mezi Severní a Jižní Koreou musí jít ruku v ruce s řešením severokorejského jaderného programu. Ministerstvo zahraničí by mělo v této věci úzce spolupracovat se spojenci a mezinárodním společenstvím,“ zdůraznil jihokorejský prezident Mun Če-in.

„Pokud chce Jih opravdu smíření a jednotu, budeme otevření jednání, kontaktu i výměně postojů s každým včetně jihokorejské vlády.“

Kim Čong-un

severokorejský lídr

„Sankce a 'další' tlaky začínají na Severní Koreu těžce dopadat. (Severokorejští) vojáci riskují útěk do Jižní Koreje. Rakeťák teď chce poprvé mluvit s Jižní Koreou. Možná je to dobrá zpráva, možná ne - uvidíme!“ komentoval vstřícné gesto KLDR na Twitteru americký prezident Donald Trump.

Experti si myslí, že KLDR chce jen využít situace

Kritici ze strany opozičních konzervativců ale již vyjádřili obavy, že Severní Korea jednáním pouze získá čas ke zdokonalení svých nukleárních zbraní. Po olympiádě podle nich mohou mezikorejské vztahy opět ochladnout, protože Sever jasně zdůraznil, že nehodlá své zbrojní programy zastavit.

„Fakt, že se hovoří o schůzce, je významný, protože ukazuje ochotu na obou stranách zlepšit vztahy. U jednacího stolu ale Pchjongjang může požadovat po Soulu nepřijatelné ústupky, jako například ukončení společných americko-jihokorejských vojenských cvičení,“ poznamenal jihokorejský analytik Ko Ju-Hwan.

„Hlavní součástí Kimova scénáře je zneužít a rozšířit rozdíly zájmů, především mezi Spojenými státy a Jižní Koreou,“ míní americký politolog Daniel Russel.

„Kim Čong-unova strategie zůstává stejná. Vyvíjí jaderné zbraně, a přitom se snaží oslabit mezinárodní tlak a jihokorejsko-americkou vojenskou alianci a domoci se zrušení mezinárodních sankcí.“

Sin Pom-čchol

analytik z Korejské národní diplomatické akademie v Soulu

Kvůli severokorejskému jadernému a raketovému zbrojnímu programu vládne mezi Severní a Jižní Koreou dlouhodobě napětí. Rada bezpečnosti OSN před Vánocemi přijala rezoluci rozšiřující sankce vůči KLDR. Mezi zákazy je i dovoz 90 procent rafinovaných ropných produktů.

Prosincová rezoluce také rozšířila sankční seznam o 19 Severokorejců a žádá do dvou let návrat do vlasti všech občanů KLDR, kteří pracují v zahraničí a jsou zdrojem cenných deviz pro severokorejské hospodářství.

Jižní a Severní Korea jsou dodnes fakticky ve válečném stavu. Válka ze začátku 50. let byla ukončena pouze příměřím podepsaným roku 1953 právě v Pchanmundžomu. Od té doby ze Severní do Jižní Koreje uteklo kolem 30 tisíc lidí.

Poslední rozhovory na vysoké úrovni mezi Jižní a Severní Koreou se konaly v prosinci 2015 ve společné průmyslové zóně Kesong. Skončily tehdy bez dohody a program schůzky nebyl zveřejněn, upozornil server BBC News.