Při demonstracích v Íránu přišlo o život už dvanáct lidí. Oznámila to íránská státní televize, avšak zatím neposkytla detaily. Protesty začaly ve čtvrtek a dosud se hovořilo o čtyřech obětech, které přišly o život na jihu a jihozápadě země. Íránci protestují proti špatné ekonomické situaci, jde o největší nepokoje zaměřené proti vládě od roku 2009. Podle úřadů jeden demonstrant v pondělí také zastřelil policistu a tři další zranil.
Nepokoje v Íránu sílí, demonstrace mají další obětí. Lidem se nelíbí ceny potravin
Podle televize pocházejí oběti z několika demonstrací. „Někteří ozbrojení protestující se pokusili obsadit policejní stanice a vojenské základny, ale narazili na odpor pořádkových sil,“ uvedla televize. Ta pak večer s odvoláním na policejního mluvčího informovala o smrtonosné střelbě proti policistům v Nadžafabádu - o život prý přišel nejméně jeden z nich.
První velký protest byl hlášen ve čtvrtek z Mašhadu, po němž následovala další města. V noci na pondělí policie zasahovala proti demonstrujícím také v Teheránu a použila proti nim slzný plyn. Vyplývá to ze snímků na sociálních sítích, jež ale nelze nezávisle ověřit, upozornila agentura AFP.
Prezident Hasan Rúhání v nedělním projevu vyzval ke klidu a řekl, že občané dostanou větší prostor ke kritice.
Další shromáždění se konala v Kermánšáhu na západě země, v Šáhín Šahru u Isfahánu i na dalších místech. Na snímcích zveřejňovaných na sociálních sítích je vidět útoky účastníků na veřejné budovy, náboženské stavby, banky i velitelství islámských milicí. Zapáleny byly některé domy i policejní auta. Íránské úřady omezily přístup k sociálním sítím jako Telegram a Instagram.
První dva mrtví byli ohlášeni v sobotu večer ze západního města Dorúd, další dvě osoby zemřely v neděli večer v Ízehu, který leží v provincii Chúzestán. Ve všech případech byly oběti zasaženy střelnou zbraní. Člen místní správy řekl, že v Ízehu byly také dvě osoby zraněny a že neví, „zda stříleli policisté nebo demonstranti“.
Rúhání řekl, že je třeba poskytnout Íráncům prostor, aby vyjádřili své názory, avšak odsoudil násilnosti a ničení veřejného majetku. „Kritizovat je něco zcela jiného než využívat násilí,“ prohlásil.
Íránci se obávají, že problémy jejich země jsou příliš hluboké
Motorem protestů je tíživá ekonomická situace Íránců. Podle odborníků obyčejní lidé zatím nepocítili dopad uvolnění sankcí, které umožnila dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015. V zemi je vysoká inflace a lidem se nelíbí vysoké ceny zejména potravin.
Meir Džavedanfar, který je íránského původu a přednáší na univerzitě v izraelské Haifě, řekl, že si Íránci od Rúháního slibovali zlepšení ekonomiky, ale to se nestalo. Íránci teď podle něj došli k závěru, že problémy jejich země jsou příliš hluboké na to, aby je napravil jeden člověk. „Ztratili naději, vidí, že jestli to nedokáže změnit Rúhání, pak toho není schopen nikdo,“ řekl Džavedanfar.
Protestující opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump. V sobotu prohlásil, že už celý svět chápe, že skvělí Íránci chtějí změnu. „Represivní režimy tu nemohou být navěky a přijde den, kdy lidé v Íránu budou moci učinit svou volbu. Svět vás sleduje,“ uvedl. O den později pak řekl, že tamní lidé už konečně začínají chápat, jak přicházejí o své bohatství.
Šéf Bílého domu přitom popsal Írán jako „zemi selhávající na všech úrovních navzdory té hrozné dohodě, kterou s ním uzavřela Obamova administrativa“.
Demonstranty povzbudil také izraelský ministr tajných služeb Jisrael Kac. „Mohu íránskému národu popřát v boji za svobodu a demokracii jenom úspěch. Pokud uspějí, zmizí mnoho hrozeb vůči Izraeli a celému regionu,“ řekl ministr v rozhlase. Někteří íránští představitelé protesty považují za akci podněcovanou ze zahraničí, avšak Kac vyloučil izraelský vliv na Íránce.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel vyjádřil znepokojení nad úmrtím demonstrantů. „Vyzýváme íránskou vládu, aby respektovala právo demonstrantů shromažďovat se a pokojně vyjádřit svůj názor,“ upozornil Gabriel. „Po střetech z posledních dnů je o to důležitější, aby se všechny strany vyhýbaly násilí,“ dodal.