Konec katalánské předvolební kampaně: Separatisté ji vedli z exilu i přes mříže

V Katalánsku skončila kampaň před volbami, které předčasně vypsala vláda v Madridu. Podle posledních průzkumů je souboj mezi zastánci a odpůrci odtržení velmi vyrovnaný. Kampaň poznamenalo trestní stíhání členů bývalé regionální vlády kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti. Expremiér promlouval k lidem z Belgie a jeho zástupce přímo z vězení.

Video Horizont ČT24
video

V Katalánsku skončila kampaň před klíčovými předčasnými volbami

Poslední den kampaně před čtvrtečními volbami katalánského parlamentu poznamenala demonstrace na mítinku separatistické strany.

Před věznici v Estremera nedaleko španělské metropole dorazily v úterý asi dvě desítky členů ultrapravicové skupiny, kteří výkřiky jako Katalánsko je Španělsko narušili volební mítink strany Republikánská levice Katalánska (ERC).

Její kandidáti přijeli podpořit svého lídra Oriola Junquerase a dalšího exministra katalánské vlády Joaquima Forna, kteří jsou od začátku listopadu ve vazbě kvůli úsilí o prosazení katalánské nezávislosti.

„Přijeli jsme poklidnou formou připomenout celému světu, že tito lidé jsou ve vězení neprávem. Úřady tvrdí, že by na svobodě podněcovali k násilným akcím. To je ale nesmysl,“ prohlásil na mítinku katalánský exministr zahraničí Raül Romeva, který kandiduje ve volbách za ERC.

Potyček bylo minimum

Po násilném zásahu centrální policií během zakázaného referenda o nezávislosti byla situace během kampaně poměrně klidná. Jedna z mála potyček provázela soudem nařízené vrácení několika desítek kulturních památek z jednoho katalánského muzea do španělského kláštera.

Pro zastánce nezávislosti to byl jen další příklad toho, jak je Madrid okrádá. Pro odpůrce nezávislosti má naopak všechny potíže na svědomí tvrdohlavost a zaslepenost separatistů.

Celá sesazená vláda čelí obvinění ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Tresty mohou dosahovat dvou desítek let za mřížemi. Lídr ERC Junqueras už jako jeden z prvních kandidátů odvolil: svůj hlas poslal z vězení poštou.

„Nesmíme přestat nehledě na obtíže, kterým čelíme, a je jich teď hodně. Někteří z nás osobně zažili vězení, jiní exil,“ připomněl Junquerasův konkurent – bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont.

Sám kandiduje za koalici Společně pro Katalánsko (JxCat) a nyní je se čtyřmi exministry v Bruselu. Pětice těchto politiků se včas nezaregistrovala k hlasování ze zahraničí, takže nikomu hlas dát nemůže.

„Některé strany včetně strany Carlese Puigdemonta daly najevo, že se odklánějí od jednostranného vyhlášení nezávislosti. Průzkumy ukazují, že možnosti jsou otevřené úplně všechny, ale nejpravděpodobnější je patová situace, takže jednat se bude muset dál, ale Madrid dává najevo, že veškerá jednání se budou muset odehrát v rámci ústavy.“

Petr Zavadil

zpravodaj ČT

Podpořit katalánské lidovce, kteří jsou pro jednotu Španělska, přijel do Katalánska španělský premiér Mariano Rajoy. Ve městě Figueras v provincii Girona ho ale dav vypískal. Rajoy tam vystoupil po boku lídra katalánských lidovců Xaviera Albiola a zástupce španělské vlády v Katalánsku Enrika Milla.

Největší šanci mají kromě separatistů liberálové

Největší šance má podle posledních průzkumů kromě separatistů středolevá liberální strana Ciudadanos, která je pro jednotu země. „Máme tady společnost, která byla rozštěpena napůl. Musíme ty rány znovu sešít,“ říká kandidátka této strany Inés Arrimadasová.

Separatistické strany ERC, JxCat a CUP by ve 135členném katalánském parlamentu obsadily 65 až 69 křesel. Po předchozích volbách měly 72 mandátů. Absolutní většinu 68 křesel nemají dohromady jistou ani katalánští socialisté, lidovci a Ciudadanos, kteří by dohromady získali maximálně 60 křesel. 

Situaci ale ještě mohou změnit nerozhodnutí voliči, kterých je podle odhadů 20 až 27 procent. Na průběh regionálních voleb bude dohlížet zhruba 13 tisíc policistů a příslušníků národní gardy. Účast v hlasování by mohla přesáhnout 80 procent.

Španělská vláda se ale připravuje také na možnost, že bude muset „do boje“ vyrazit i na internetu, aby zabránila šíření falešných zpráv, které se podle listu El País objevovaly během říjnového lidového hlasování. „Například se během prvního října objevily informace o střelbě na některých školách, ke které nikdy nedošlo,“ řekl španělskému listu policejní zdroj. „Občany ale znepokojily,“ dodal.