Islámskému státu plynuly ročně stovky milionů dolarů. O jeho vzniku i pádu natáčel Jakub Szántó

Devadesátka ČT24 s Jakubem Szántó a dalšími hosty na téma Islámský stát (zdroj: ČT24)

Jako jediná teroristická organizace v dějinách měl vlastní stát, jeho příjmy díky ropě, výběru daní, prodeji památek i výkupnému dosahovaly ročně až dvou miliard dolarů a jeho metody kritizovala i al-Káida. Řeč je o Islámském státu. Jak a proč vznikl, díky čemu byl tak mocný a co vedlo k jeho pádu, na to se zaměřil blízkovýchodní zpravodaj České televize Jakub Szántó v exkluzivním dokumentu.

„Islámský stát se stal nejbohatší a největší teroristickou organizací světa a také první, které se podařilo vytvořit skutečný protostát s vládou, administrativou, armádou, policií, soudy a daněmi,“ říká v dokumentu zpravodaj ČT Jakub Szántó. 

Právě zisky z daní patřily mezi jeden z mnoha zdrojů astronomických příjmů. „Z každého obchodu i ze svých příjmů museli jeho noví poddaní odevzdat pětinu,“ popisuje Szántó s tím, že desítky milionů přineslo také výkupné za unášené cizince i bohaté Araby a stovky milionů radikálům plynuly z černého prodeje starožitností z dobytých území.

„Zlaté mince, sošky i mnohatunové sarkofágy z vyloupených muzeí a černých vykopávek začaly putovat ke sběratelům přes turecké a libanonské přístavy,“ upřesňuje zpravodaj ČT.

Ředitel libanonského úřadu pro památky Assád Seif uvádí v dokumentu v úryvku z března 2015: „Část z artefaktů, které se nám s pomocí libanonských celníků podařilo zabavit, už islamisté nabídli na internetu. Byly tam sochy z Palmýry, pohřební stély a další. Každou z nich nabídli za 200 tisíc dolarů, ale takové věci se často vyšplhají i na 800 tisíc dolarů.“

Islamisté například v dubnu 2015 vyhodili do vzduchu královský palác asyrského města Nimrúd v severním Iráku. „Štáb České televize našel na místě jen zaminovanou hromadu, která bývala 43 metrů vysokým zikkuratem. Opodál ležely trosky soch polobožstev lamassu starých bezmála tři tisíce let,“ uvedl Szántó.

V létě 2016 následovala syrská Palmýra a její antické chrámy a pak další velké i menší památky starověku.

Největší zlatý pramen představovala ropa

K hlavnímu zdroji peněz se ale IS dostal po obsazení ropných vrtů na severu Iráku a ve východní Sýrii, kde zabral celé dvě třetiny ropných polí.

„Načerno prodávanou ropu hluboko pod světovými cenami začali ve velkém nakupovat obchodníci z Turecka, Jordánska i Iráku. Ropa podle odhadů přinášela zisky 1 až 3 miliony dolarů denně,“ popisuje Szántó. Skoro půl miliardy dolarů si islamisté odnesli po dobytí Mosulu z trezorů národní banky.

„Kde tyto peníze jsou, kam se skutečně fyzicky dostaly, je velmi těžké odhadnout. Je třeba brát v úvahu, že ten státní aparát skutečně stál relativně hodně peněz, na straně druhé ale také ne všechno probíhalo reálně ve finančních tocích,“ upozornil Szántó v pořadu 90' ČT24.

Bizarní skutečností podle něj je, že od Islámského státu skrze prostředníky nakupovali i ti, kteří proti němu bojovali, jako je syrská armáda, syrští Kurdové nebo například malé jordánské skupiny, které podporovaly různé islamistické a konkurenční skupiny.

„Peníze šly hlavně na žold válečníků a na udržování nového islámského pseudostátního aparátu,“ popisuje Szántó.

Za zbraně a munici islamisté utráceli jenom zlomek svých příjmů. Drtivou většinu výzbroje totiž získali z vykradených skladů, které za sebou nechali prchající syrští i iráčtí vojáci, podotkl. „Džihádistům padly do rukou nejen sovětské zbraně staršího data, ale i moderní tanky a děla, která do Iráku dodali Američani,“ vysvětluje blízkovýchodní zpravodaj.

Celý dokument můžete zhlédnout ve videu:

Unikátní dokument: Vzestup a pád Islámského státu (zdroj: ČT24)

IS ovládal největší území v polovině roku 2014

Z mešity al-Falah ve městě Zarká zahájil svou krvavou pouť abú Musáb al-Zarkáví, muž, který založil organizaci, která se dnes jmenuje Islámský stát.
Jakub Szántó

První větší území v Sýrii a Iráku dobyl Islámský stát v roce 2013. Velká ofenziva pak přišla o rok později. V lednu 2014 organizace dobyla iráckou Fallúdžu a syrské město Rakká. V červnu pak Tikrít a Mosul a vyhlásila chalífát pod názvem Islámský stát.

Po amerických náletech, ke kterým se přidali také arabští i evropští spojenci, ale i po protiofenzivě irácké armády o některé pozice přišel. Armáda totiž na jaře osvobodila Tikrít, islamisté ale zároveň dobývali Ramádí.

V květnu 2014 dosahovalo jimi ovládané území největšího rozsahu a Islámský stát byl takzvaně na vrcholu sil. Ovládal území o téměř 80 tisících kilometrech čtverečních. Kontroloval tak až 10 milionů obyvatel. Nešlo ale jen o Sýrii a Irák.

Organizace měla v držení i oblast v Nigérii a také v Libyi. Z tamního města Syrta, které ovládala od roku 2015, byla vytlačena loni v prosinci. V řadách organizace v Iráku a v Sýrii byly tisíce bojovníků z celého světa. Až 30 tisíc. Některé odhady ale dokonce hovoří o vyšším počtu.

Jaká je budoucnost Sýrie a Iráku?

Podle děkana NATO Defence College Františka Mičánka se Irák za určitou dobu s podporou mezinárodního společenství může vrátit a určitě vrátí do stádia „bezpečného státu“. Složitější to ovšem bude u Sýrie.

Sýrie je velice složitá oblast, protože tam existuje příliš mnoho lokálních zájmů, nejenom Bašára Asada jako vládce nebo prezidenta Sýrie, ale jsou tam samozřejmě vlivy Ruska, které pomohlo stabilizovat syrský režim, je tam vliv Turecka, které se bude za každou cenu snažit zamezit rozšíření vlivu kurdské menšiny, je tam vliv Spojených států, protože Spojené státy vytvořily se syrskými demokratickými silami koalici proti Islámskému státu a proti Bašáru Asadovi.
František Mičánek
děkan NATO Defence College

Islámský stát jako entita podle něj v dohledné době zmizí, nicméně je předpoklad, že se bude transformovat.

„Izraelské přísloví říká, že pokud se chcete zbavit komárů, nestačí komáry jenom zabíjet, ale musíte vysušit bažinu. Ta bažina, to je ten dlouholetý problém mezi sunnity, šíity. Je to neuspokojivá sociální situace, ekonomická situace v regionu, nízká úroveň vzdělanosti. A pokud se nevyřeší, tak potom budeme mít neustále problém s radikálním extremismem v jakékoli formě,“ uzavřel Mičánek.