Draží se text, v němž Churchill chválí Beneše jako statečného odbojáře a státníka

New York – Za důvtipného a odvážného odbojáře, vojáka a státníka označil v květnu 1931 tehdejšího československého ministra zahraničí Edvarda Beneše pozdější britský ministerský předseda Winston Churchill. Jeho strojopis bude v pátek dražit newyorská aukční síň Christie's, odhadní cena činí až sedm tisíc dolarů (135 000 korun). Dražený desetistránkový dokument, který Churchill upravil stylisticky i pravopisně početnými, ručně psanými poznámkami, se týká návrhu celní unie mezi Rakouskem a Německem. Obsahuje i zárodek Churchillova slavného poválečného projevu o „železné oponě od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu“.

„Od Jadranu po Balt se rozpíná pás živoucích států, které hledí na Francii jako na ochránce své nedávno získané či znovuobnovené nezávislosti,“ napsal Churchill. Na přední místo mezi tyto státy zařadil Československo, jehož tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše označil za důvtipného a odvážného „odbojáře, vojáka a státníka“. Československo ocenil jako čerstvý, nový a „vysoce demokratický stát“, který není „tyranem nelichotivého starého světa, ale osvobozeným vězněm“. Solidní československá armáda a moudří vůdcové typu Beneše „vytvoří hráz jakémukoli rakousko-německému bloku nebo případnému anšlusu“, tedy splynutí obou zemí, soudil Churchill.

Jeho slova respektu k Československu ostře kontrastují s pozdějším prohlášením britského premiéra Nevillea Chamberlaina, uvádí popisek k draženému dokumentu. Chamberlain v roce 1938 označil krizi mezi Prahou a Berlínem kvůli budoucnosti rozsáhlých československých pohraničních oblastí obývaných českými Němci za „hádku ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme“. Praha nakonec i pod tlakem západních mocností postoupila pohraničí nacistickému Německu, které v březnu 1939 zbytek českých zemí vojensky obsadilo.

Zmíněný strojopis, který nabízí Christie's, je analýzou navrhované celní unie mezi Rakouskem a Německem. Churchill svůj komentář napsal pro jistý americký novinářský syndikát. Mimo jiné v něm uvádí, že malé středoevropské státy ve světle složitého systému závazků a aliancí vytvořily vzájemný obranný svazek, známý jako Malá dohoda, která sdružovala vedle Československa i Rumunsko a Jugoslávii. Tyto mladé státy „od Jadranu po Balt“, které jsou vklíněny mezi nezničitelnou moc Německa a barbarské Rusko, měly podle Churchilla skutečnou potřebu sdružit se pod záštitou svého „mocného galského patrona a ochránce“. Plánů na celní unii z roku 1931 se Vídeň i Berlín kvůli odporu sousedních zemí v čele s Francií a verdiktu soudního dvora v Haagu nakonec vzdaly. Tato unie je považována za oživení pokusu vytvořit takzvanou německou střední Evropu.