Černé obrazovky: V Řecku se mluví o soumraku svobody tisku

• Alžběta Vejvodová

13. 6. 201313. 6. 2013, 08:00|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Atény – Pád nenáviděné televize a rozhlasu rozlítil veřejnost. Ač to zní paradoxně, přesně takto by se daly shrnout události, ke kterým během posledních dní došlo v Řecku. Uzavření státní televize ERT, k němuž došlo na základě rozhodnutí vlády bez vědomí parlamentu, vyvolalo diskuse o tom, zda ještě v Řecku vůbec existuje demokracie a svoboda tisku. Na protest proti odpojení veřejnoprávní televize a rozhlasu dnes zemi ochromí generální stávka, kterou plánují všechny hlavní řecké zaměstnanecké odbory.

ERT přestala vysílat v noci na středu, jen několik hodin poté, co vláda oznámila tento záměr veřejnosti. Některé oblasti na severovýchodě země a řecké ostrovy poblíž Turecka tak přišly o jediné vysílání a důležitý zdroj informací v řečtině a zůstaly odkázány na turecká média. Soukromé řecké televize totiž v odlehlých oblastech nevysílají.

Na dlažbě se rázem ocitlo téměř 2 700 lidí. Někteří z nich, nanejvýš však 1 200, najdou práci v nově zřízené menší veřejnoprávní televizi, která by měla začít fungovat během několika týdnů, slibuje vláda. Zbytek propuštěných zaměstnanců může podle mluvčího kabinetu Simose Kedikoglua hledat práci v odvětvích, kde je nedostatek personálu, například ve zdravotnictví. Spekuluje se o tom, že jde o promyšlený plán, jak do veřejnoprávních médií nasadit novináře loajální k politikům.

Důvodem zrušení televize jsou podle vládnoucí Nové demokracie finance. ERT totiž ročně spolykala 328 milionů eur. Jenže čísla mluví jinak. 88 procent rozpočtu televize tvoří koncesionářské poplatky hrazené občany. Další peníze plynou do její kasy z reklamy. Státní rozpočet tak má na financování televize jen mizivý podíl.

Fakta o ERT

• ERT zaměstnávala 2 656 lidí, z toho však jen zhruba 700 novinářů.
• Provozovala tři celostátní televizní stanice, 19 regionálních kanálů a 6 radiostanic.
• Všechny tři televizní kanály měly v úhrnu share kolem 13 procent.
• Provoz ERT stál podle informací vlády státní kasu 300 milionů eur.
• Každá domácnost přispívala na provoz televize zhruba 50 eur ročně. Poplatek byl součástí účtů za elektřinu, platit ho tedy museli i ti Řekové, kteří televizní ani rádiový přijímač nevlastní. Podle informací European Broadcating Union platí Řekové druhé nejnižší poplatky v Evropě. Nižší účty za veřejnou televizi mají pouze Srbové.
• Kořeny ERT sahají do roku 1938, kdy začalo státní rádio vysílat v Aténách a okolí. První televizní vysílání pak mohli Řekové sledovat v roce 1966.

Lze tedy předpokládat, že mnohem důležitější roli v rozhodování o vypnutí obrazovek hrály požadavky Bruselu na zeštíhlení státního sektoru. Pokud by se do konce června stát nezbavil 2 tisíc lidí, hrozilo by, že Řecko přijde o záchrannou úvěrovou linku od EU a Mezinárodního měnového fondu, která ho chrání před bankrotem. Díky zrušení televize a propuštění jejích zaměstnanců se kvorum podaří splnit.

Bez parlamentu

Způsob, jakým ke zrušení televize a rozhlasu došlo, šokoval samotné Řeky i zahraniční novináře. Vláda ERT uzavřela zcela bez vědomí parlamentu. Podle řeckých médií rozhodl o naprostém vypnutí obrazovek premiér Antonis Samaras. Takový postup umožnil nový zákon, který v Řecku platí od úterý. „Ten umožňuje ministrům, aby rušili organizace, které pod ně spadají. Parlament toto rozhodnutí schvaluje až zpětně,“ uvedla v rozhovoru pro portál ČT24 publicistka žijí v Řecku Soňa Dorňáková Stamu.

O plánu na zrušení televize údajně nevěděli ani menší koaliční partneři – Socialisté PASOK a Demokratická levice. Premiérovi nyní vzkazují: Zrušení ERT v parlamentu nepodpoříme. Stejně se vyjadřuje i parlamentní opozice. Vypnutí obrazovek by tedy mohlo nakonec vyústit v předčasné volby. „Může to mít vysoce destabilizující efekt, pokud se to změní v otevřenou konfrontaci na půdě parlamentu. Nikdo se teď neodváží odhadovat, co by se dělo v předčasných volbách a jaký dopad by to mělo na křehkou ekonomiku,“ varoval politický analytik Theodore Couloumbis.

Nespokojenost v ulicích

Zatím je ale nespokojenost a nesouhlas se zrušením televize vidět spíš v ulicích. Novináři začali už v úterý protestovat před jejím aténským ústředím. A odbory na dnešek svolaly celodenní stávku. Obyvatele tak čekají zřejmě několikahodinové výpadky v hromadné dopravě zejména v ranní a odpolední špičce, stávkovat by měli i kapitáni trajektů nebo odpoledne letečtí dispečeři. Zapojit by se měli pracovníci státních úřadů, učitelé a ve stávkové pohotovosti bude zdravotnický personál.

Mluví se o tom, že je v ohrožení svoboda médií a jejich nezávislost. „Nemůžu uvěřit, že se něco takového může stát v demokratické zemi,“ reagovala na zprávu o uzavření televize novinářka Stella Papadopoulová. „Zavřeli televizi, aby mohli manipulovat s médii, jak se jim zlíbí. Chtějí získat kontrolu nad všemi masmédii,“ míní předseda novinářské odborové konfederace Jorgos Savvides, který zrušení ERT vidí jako krok, jenž má zastrašit soukromá média. Ani ona nemusí být v budoucnu nedotknutelná. A podobně vnímá ukončení vysílání ERT i veřejnost. Lidé v ulicích označují chování vlády za „diktátorské“.

Negativní reakce veřejnosti je nicméně poměrně překvapivá. Na ERT se totiž již dlouho snášela kritika kvůli jejímu úzkému provázání s vládními garniturami. Podle řeckých médií politici do televize dosazovali pracovníky, kteří jim šli na ruku. Byla to právě Nová demokracie a její koaliční partner PASOK, kteří v posledních letech vybrali všechny ředitele ERT.

Často zmiňována byla ERT také jako příklad neefektivity a rozhazování státních peněz. O tom, že se státní televize netěší mezi diváky velké oblibě, svědčil i její nízký share, tedy podíl na celkovém publiku. Ten v úhrnu za všechny tři televizní kanály provozované ERT dosahoval jen necelých 13 %. Pro srovnání: čtyři stanice České televize dosáhly v prvním čtvrtletí letošního roku podílu 31 %.

„Snahy o reformu a zeštíhlení ERT se objevovaly již delší dobu,“ potvrdila Dorňáková Stamu. „Úplné ukončení vysílání ale nikdo nečekal,“ dodala. Překvapením bylo i pro samotné zaměstnance ERT. Ti sice tušili, že hrozí uzavření některých stanic, avšak úplný konec televize nečekali. Na podporu boje proti „vládní zvůli“ natočili zaměstnanci zrušené televize krátký spot, ve kterém připomínají pořady ERT a vyzdvihují význam televize. Spot se šíří po sociálních sítích a spřátelených TV stanicích. Video v řečtině s anglickými titulky můžete zhlédnout zde. Propuštění redaktoři nyní částečně vysílají alespoň přes internet.

Vzkaz zaměstnanců ERT na sociálních sítích

„Ti, kteří jsou příliš hloupí na to, abychom uvěřili, že mohou něco změnit, jsou nakonec ti, kteří mění věci a tvoří historii. Vláda zavírá veřejnou televizi. Nedovolme jí to.“

Svoboda médií dlouhodobě pod tlakem

Půtky mezi novináři z ERT se táhly již měsíce. Loni v říjnu přišli o místo dva populární televizní moderátoři, kteří kritizovali členy řecké vlády. Už tehdy se hovořilo o tom, že svoboda a nezávislost médií je v zemi pod velkým tlakem. „Vláda cítí, že nemá pevnou půdu pod nohama. Domnívá se, že jediný způsob, jak přesvědčit veřejnost o správnosti své politiky, je pokusit se prostřednictvím nátlaku manipulovat médii,“ komentoval tehdy situaci šéf aténské unie vydavatelů Dimitris Trimis.

Že na tom svoboda médií v Řecku není nejlépe, ukazuje i žebříček, který každoročně sestavuje organizace Reportéři bez hranic. Řecko se v něm oproti loňsku propadlo o 14 pozic a skončilo na 84 místě. Oproti roku 2009, kdy začala v Řecku eskalovat hospodářská krize, si země pohoršila dokonce o téměř 50 míst. Lépe si vedou i některé africké země, jako například Kongo, Keňa nebo Niger. Ze zemí EU se hůře než Řecko umístilo jen Bulharsko.

Ohlasy ze zahraničí

Brusel dává od uzavření řecké televize ruce pryč. Komisař Olli Rehn zdůraznil, že rozhodnutí bylo plně v rukou řecké vlády a Evropská komise ho nežádala. „Rozhodnutí řeckých autorit by mělo být vnímáno v širším kontextu snahy o modernizaci tamní ekonomiky. To zahrnuje zvyšování efektivity a efektivnosti veřejného sektoru,“ obhajoval před europoslanci řecké politiky.

Naopak negativní odezvy se zrušení ERT dočkalo ze strany European Broadcasting Union (EBU), tedy světové asociace sdružující veřejnoprávní média. „Existence médií veřejné služby a jejich nezávislost na vládě je jádrem demokratické společnosti, a proto musí být zásadní změny v systému těchto médií učiněny pouze na základě otevřené debaty v parlamentu, nikoliv na základě jednoduché dohody dvou ministrů,“ stojí v dopise, který prezident EBU Jean-Paul Philippot a generální ředitelka asociace Ingrid Deltendreová zaslali řeckému premiérovi.

Apelují v něm na to, aby vláda své rozhodnutí ještě zvrátila a vysílání ERT neprodleně obnovila. Aby dodali své výzvě na důrazu, hodlají do Atén jet také osobně.