Londýn - Edward Snowden chce požádat o politický azyl v některé ze zemí světa, v USA mu za vyzrazení tajných informací hrozí až 25 let vězení. Navíc tady přišel také o práci. Konzultantská společnost, která ho zaměstnávala, dnes oznámila, že byl kvůli porušení firemní politiky a etického kodexu propuštěn. Bývalý technik amerických zpravodajských služeb poskytl před několika dny médiím informace o tajném protiteroristickém programu Prism, v jehož rámci americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových firem získávají údaje o internetové komunikaci lidí.
Kde je Snowden? Američan opustil hotel v Hongkongu
Firma Booz Allen Hamilton oznámila dnes propuštění Snowdena. Ten byl ve společnosti zaměstnán necelé tři měsíce. Firma nabízí konzultantské služby v oboru správy a technologií. K jejím největším zákazníkům patří ministerstvo obrany a ozbrojené síly, stejně jako tajné služby.
Devětadvacetiletý Američan odešel v pondělí ze svého hongkongského hotelu. Od té doby je místo jeho pobytu neznámé. Média nicméně předpokládají, že Snowden Hongkong neopustil. Ve Spojených státech mu hrozí za vyzrazení tajných informací trest kolem 25 let. Snowden tvrdí, že jeho jediným motivem bylo poukázat na to, co americká vláda provádí ve jménu veřejnosti a proti ní. Nechtěl svou identitu tajit, neboť prý neudělal nic špatného. „Chápu, že za svůj skutek budu nucen trpět,“ řekl Snowden oběma deníkům v odkazu na tresty, které mu hrozí. K tajným informacím měl přístup v době, kdy pracoval pro CIA a Národní agenturu pro bezpečnost.
Události - Zmizel Edward Snowden (zdroj: ČT24)
Kam dál? Snowden hledá azyl. Assange radí Latinskou Ameriku
Před vydáním do USA by Snowdena na určitou dobu ochránila i žádost o azyl v Hongkongu. Udělení azylu tam je ale nepravděpodobné, musel by dokázat, že mu hrozí politické pronásledování nebo mučení. Hongkong má s Washingtonem od roku 1998 dohodu o vydávání souzených lidí, v jejímž rámco putovali z Asie do Spojených států například tři muži podezřelí ze spolupráce s teroristickou organizací al-Káida. USA dosud žádost o Snowdenovo vydání nepodaly.
Média informovala, že Snowden zamýšlí požádat o azyl například na Islandu. Jako občan USA může cestovat na Island bez víza a hned o azyl zažádat. Než úřady jeho případ rozhodnou, což může trvat přes rok, nemůže být vydán do vlasti. Nová islandská vláda je však více proamerická než ty předchozí a také zřejmě odmítá posilovat pověst Islandu jakožto země chránící nejrůznější kybernetické aktivity.
Média proto spekulují o dalších zemích, kam by Snowden mohl z Hongkongu zamířit. Se žádostí o azyl by se mohl obrátit například na Rusko. „Pokud takovou žádost obdržíme, budeme ji zvažovat,“ uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Předseda ruské parlamentní komise pro mezinárodní vztahy Alexej Puškov však prohlásil, že udělení azylu člověku „pronásledovanému z politických důvodů“ by mohlo vyprovokovat „hysterii“ ze strany Washingtonu.
Julian Assange
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se podílel na dosud největším úniku tajných dat Washingtonu, má pro Snowdena jednoznačnou radu: zamířit do Latinské Ameriky. „Latinská Amerika v posledních deseti letech ukázala, že jde v otázkách lidských práv kupředu. Politické azyly tam mají silnou tradici,“ řekl Assange televizní stanici CNN z londýnské ambasády Ekvádoru, kde se již téměř rok skrývá před spravedlností.
Petice žádá Snowdenovo propuštění
Na stránkách Bílého domu mezitím vznikla petice za Snowdenovo omilostnění. Zatím se pod ní podepsalo přes 40 000 lidí. „Edward Snowden je národní hrdina a měl by okamžitě dostat úplnou a absolutní milost ohledně jakéhokoliv trestného činu, kterého se dopustil či mohl dopustit při prozrazení tajného sledovacího programu Národní bezpečnostní agentury,“ píše se v petici, jejíž autor se označil jen iniciálami P. M. a jako bydliště uvedl Rochester ve státu New York.
Pokud petice do 9. července získá 100 000 podpisů, Bílý dům se jí podle vlastních pravidel bude muset zaobírat a vyjádřit k ní oficiální stanovisko.
Do kauzy se dnes vložil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU), který kvůli odposlechům podal žalobu na přední činitele ministerstva spravedlnosti a obrany, FBI nebo také šéfa NSA Jamese Clappera. Program odposlechů je dle ACLU neústavní a soud by ho měl zakázat.
Program PRISM
The Guardian odhalí další praktiky tajných služeb
Reportér Glenn Greenwald, který materiály v deníku The Guardian zveřejnil, dnes řekl, že v dalších několika týdnech a měsících přijde na řadu „mnoho významných odhalení, která dosud nebyla zveřejněna“. Dokumenty, které Snowden listu poskytl, podle něj vytvářejí základ pro desítky dalších příběhů, které chtějí novináři zprostředkovat veřejnosti.
Novináře kontaktoval Snowden prostřednictvím e-mailu, načež zvolil bezpečnější formu kódovaného spojení. Informace nejprve nabídl americkému listu The Washington Post, který však přinesl pouze úvodní zprávu o programu Prism, načež se Snowdenem přestal komunikovat. Reportér Barton Gellman tvrdí, že jeho zdroj požadoval, aby do tří dnů list zveřejnil kompletní záznam údajů, které Snowden získal o elektronické aktivitě internetových firem ze Silicon Valley. Žádné podobné záruky však podle Gellmana The Washington Post neposkytuje. List se proto zřekl práva na další informace a souhlasil pouze s uveřejněním krátkého výtahu ze Snowdenových dat.
Greenwalda ovšem informace zaujaly natolik, že od Snowdena získal řadu dalších údajů. The Guardian však podle Greenwalda nepublikuje nekriticky všechny Snowdenovy informace. Na veřejnost prý nepouští údaje, které by mohly cizím zemím pomoci ve vylepšení jejich zpravodajských praktik či by mohly ohrozit životy tajných agentů.
Oba listy se nyní za zveřejnění tajných informací dočkaly kritiky ze strany šéfa amerických tajných služeb Jamese Clappera, který prohlásil, že tento krok způsobil „velké a vážné škody“.