Mileniálové v USA chtějí komunismus i socialismus. Podle průzkumu ale nevědí, o čem mluví

Sto let od bolševické revoluce by 51 procent mladých Američanů raději žilo v socialismu či komunismu namísto stávajícího kapitalismu. Ukázal to průzkum Nadace obětí komunismu. Většina mileniálů ale zároveň neví, jaké mají tyto ideologie rysy. Za neznalostí může stát nedostatek prostoru, který komunismu věnuje americké školství, i nedůvěra mileniálů v současnou ekonomickou situaci.

Video Události
video

100 let od VŘSR by většina mladých Američanů chtěla raději komunismus či socialismus

Celkem 75 procent Američanů považuje komunismus za trvající problém. Šetření ale současně ukázalo, že sedm z deseti dotázaných neví, čím se komunismus vyznačuje, nebo si ideologii spletou s jinou – a to včetně krajně pravicového fašismu.

Jako celek americká společnost kapitalismus podporuje (59 %), jiné poměry ale panují ve vzorku nejmladší generace, která se těsnou většinou přiklání doleva. Čtyřiačtyřicet procent dotázaných mileniálů uvedlo, že by preferovalo život v socialistické, a nikoliv kapitalistické společnosti. Dalších sedm procent dotázaných mladých Američanů stojí podle průzkumu o život v komunismu.

Život v socialistickém nebo komunistickém státě tak v součtu upřednostňuje jedenapadesát procent dotázaných mladých Američanů. Devětašedesát procent z nich ale zároveň neumí komunismus definovat nebo ho definují chybně – a v případě socialismu jde o šestašedesát procent.

Ze šetření vyplynulo také to, že 32 procent mladých stále vzhlíží k teoretikovi komunismu Karlu Marxovi. U strůjce bolševického puče Vladimíra Iljiče Lenina je to 23 procent a u zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga pak 19 procent oslovených mileniálů. Pouhým šesti procentům se zamlouvá sovětský diktátor Stalin.

Expert: Americké školy vyzdvihují selhání liberální demokracie

Ve srovnání s nacismem, holocaustem a druhou světovou válkou se o komunismu na amerických školách mluví mnohem méně, přestože komunistických obětí je mnohem víc. Zmíněný průzkum ukázal, že 69 procent Američanů netuší, že jich bylo přes 100 milionů.

Průzkum: Mladí Američané se přiklánějí k socialismu a komunismu 1.06 MB

Profesor Jonathan Brent navíc upozornil, že levicové prostředí amerických univerzit bolševickou revoluci často romantizuje. Relativizaci komunismu pak vidí například i v Trumpově chvále čínského prezidenta. „Čína pro nás není modelem, liberální demokracie je modelem. Jenže liberální demokracie se nevyučuje (na školách). Vyučuje se jen to, jak liberální demokracie selhala,“ podotkl odborník na komunismus.

Před vzestupem komunismu varovali v USA čeští politici

Americký Kongres zřídil tento týden zvláštní výbor, jímž chtějí zákonodárci z Republikánské i Demokratické strany zvýšit povědomí o hrůzách komunismu. V knihovně Kongresu se v rámci stého výročí konala konference za účasti obětí totalitních režimů a politiků z mnoha zemí včetně Česka.

Na hrozbu komunistické ideologie upozornil mimo jiné republikánský senátor Ted Cruz, který prohrál boj o Bílý dům s Donaldem Trumpem. Varoval před otvíráním se komunistickým režimům, ať už jde o Kubu, Čínu, nebo Severní Koreu. „V moderní historii žádná doktrína, žádná ideologie nezavraždila více nevinných lidí, nezpůsobila víc utrpění, devastace, chudoby a strádání než komunismus,“ prohlásil syn imigranta mučeného na Castrově Kubě.

Největší americká připomínka stoletého výročí ruské revoluce se odehrála i za výrazné české účasti. Exprezident Václav Klaus citoval Trumpa, který zapochyboval, zda má vůbec Západ vůli přežít. Vadí mu nemarxistická ohrožení svobody.

„Obrovský problém vidím v multikulturalismu, který nám ničí Evropu, vidím obrovský problém v human rightismu, hře na lidská práva, vidím obrovský problém v alarmismu globálního oteplování,“ konstatoval Klaus. Před nástrahami komunismu varoval i senátor Jaroslav Kubera (ODS): „I když je 100 let od bolševické revoluce, tak to myšlení přetrvává, bují.“

„Západní společnost má své konzumní a přízemní problémy a stará se o svůj blahobyt v krátkodobých perspektivách. Možná proto nevnímá hlubší nebezpečí, která se ohlašují se změnami, jako byla říjnová revoluce,“ poznamenal bývalý velvyslanec v USA a spoluzakladatel Charty 77 Martin Palouš.

Sedmého listopadu 1917 ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem svrhli prozatímní vládu a nastolili moc sovětů. Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR), jak byla událost později pojmenovaná, na dlouhá desetiletí změnila politickou mapu světa a výrazně zasáhla do životů desítek milionů lidí po celém světě.