Švýcarský špion dostal v Německu podmínku. Zjišťoval, kdo Berlínu prodává bankovní data

Vztahy mezi Berlínem a Bernem zatížil případ švýcarského špiona. Ten se snažil získávat informace z německé finanční správy. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem mu za to dal podmíněný trest odnětí svobody na jeden rok a deset měsíců. Čtyřiapadesátiletý muž měl Švýcarsku pomoci objasnit postup německých finančních úřadů při kontroverzních nákupech dat ze švýcarských bank.

Daniel M., který byl od dubna ve vazbě, v Německu podle obžaloby nejméně mezi červencem 2011 a únorem 2015 v zájmu „cizí moci“ prováděl špionáž. O jeho nasazení s cílem zjistit totožnost daňových úředníků, kteří se podílejí na nákupu dat o klientech švýcarských bank, věděli vysoce postavení švýcarští politici, což značně poznamenalo vztahy s Německem.

Švýcar se koncem října ke špionáži přiznal. Soudu řekl, že od švýcarské tajné služby NDB dostal peníze na aktivity spojené se špionáží. Celkem měl k dispozici kolem 90 000 eur (2,3 milionu Kč), z nichž byla podle něj většina určena pro další osobu. Svou nelegální činnost Daniel M. zdůvodnil mimo jiné patriotismem a touhou po dobrodružství.

Přiznání bylo součástí dohody o výši trestu. Obžaloba požadovala podmíněný trest ve výši dvou let, obhajoba doporučovala půldruhého roku. Soud se dnes nakonec rozhodl pro střední cestu. Danielovi M. také uložil finanční trest ve výši 25 000 eur (638 000 korun).

Německé úřady informace o kontech kupují, aby zjistily, zda ve Švýcarsku nejsou uložené nezdaněné peníze německých občanů. K tomu už v minulosti opakovaně docházelo. Tento postup německých úřadů Švýcarsko dlouhodobě kritizuje.

Informace ze švýcarských bank kupuje pravidelně například nejlidnatější německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Podle dřívějších údajů zemského ministerstva financí díky tomu od roku 2015 získala na daňových doplatcích 1,8 miliardy eur (přes 46 miliard Kč).