Trump je v čínském Zakázaném městě, povečeří v něm jako první zahraniční lídr od roku 1949

Americký prezident Donald Trump dorazil do Číny, kterou se bude snažit přesvědčit k zesílení tlaku na severokorejský režim. Šéf Bílého domu už navštívil pekingské Zakázané město a čeká ho neformální setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem. S čínskými představiteli chce kromě KLDR řešit také obchod.

Video Události
video

Události ČT: Trump bude v Pekingu řešit KLDR i obchod

Donald Trump se na úvod návštěvy podíval i s manželkou Melanií do Zakázaného města, což je komplex budov vybudovaných v Pekingu v nitru Vnitřního města během vlády dynastie Ming. Od roku 1925 je přeměněn v Palácové muzeum a nachází se na seznamu světového dědictví UNESCO.

Trumpa tam čeká ještě večeře. „Je prvním cizím státníkem od vzniku lidové Číny v roce 1949, kterému se dostává tohoto privilegia. Je znát snaha Pekingu projevit mu respekt, ale taky upozornit na vlastní ambice – na začátek nové historické kapitoly, v níž má Čína aspirace stát se světovou velmocí,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Aktivisté prosí Trumpa, aby se přimluvil za politické vězně

Tchajwanští ochránci lidských práv Trumpa žádají, aby při návštěvě Pekingu vyzval k propuštění Tchajwance Li Ming-čchea obviněného z rozvracení státu. Již dříve apelovali na prezidenta také přední světoví literáti, aby se zasadil o osvobození vdovy po disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi, která je držena v domácím vězení.

Podle Šámalové je ale jasné, že Trumpova administrativa má jiné priority. Vše ale ukážou až čtvrteční oficiální jednání.

Hlavním tématem rozhovorů bude severokorejská hrozba. Americký prezident přiletěl do Číny z Jižní Koreje, kde vyzval „všechny zodpovědné země“, aby při tlaku na KLDR spojily své síly. Jmenovitě se přitom obrátil na Čínu a Rusko s žádostí, aby ukončily veškeré obchodní vztahy se severokorejským diktátorským režimem. „Nemůžete je podporovat, nemůžete jim dodávat, nemůžete je akceptovat,“ zdůraznil.

Šéf Bílého domu sice ocenil „velmi prospěšnou“ úlohu Číny v severokorejské otázce, při návštěvě Japonska ale podotkl, že je zapotřebí, aby Čína hrála větší roli ve snaze přimět KLDR, aby se vzdala svých zbrojních programů.

Video Studio ČT24
video

Zpravodajka ČT Šámalová: Čína si změnu režimu v KLDR nepřeje

Zpravodajka ČT Šámalová: Čína si změnu režimu v KLDR nepřeje

Podle analytiků bude Trump přesvědčovat čínského prezidenta, aby Peking omezil vývoz ropy do KLDR a dovoz severokorejského uhlí. Čína by měla rovněž omezit severokorejské finanční transakce vedené přes čínské banky a dále nezaměstnávat severokorejské dělníky.

Za tvrdší postup vůči KLDR se postavil také šéf NATO Jens Stoltenberg. „Tlak je cestou k míru. Potřebujeme politický a diplomatický tlak. Ale především je třeba hospodářský tlak. Potřebujeme plné a transparentní prosazení ekonomických sankcí,“ řekl před jednáním ministrů obrany členských zemí.

Peking o KLDR: Trváme na dialogu jako jediné možné cestě

Čína je hlavním obchodním partnerem KLDR, na jejím zahraničním obchodu se podílí z asi 90 procent. Čínské ministerstvo zahraničí opakuje, že Peking plně dodržuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se KLDR. Čínská diplomacie rovněž slíbila, že prošetří, zda neexistují ještě nějaké aktivity, které by restrikce porušovaly.

Peking ale trvá na tom, že je nutné řešit krizi na Korejském poloostrově pomocí dialogu, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

„V přístupu Číny ke KLDR nelze čekat po Trumpově návštěvě změnu. Nepřeje si změnu režimu v KLDR, protože jí vyhovuje stávající situace, nárazníkové pásmo mezi její hranicí a Jižní Koreou, kde působí americké jednotky. Zároveň si nepřeje nestabilitu, která by vedla k sociálnímu chaosu a k přílivu ekonomických uprchlíků přes společnou hranici.“

Barbora Šámalová

zpravodajka ČT

Podle ministra obchodu Wilbura Rosse bude Trump s čínskými představiteli jednat také o tom, jak snížit deficit USA v obchodování s Čínou. Americký prezident v předvolební kampani sliboval, že zasáhne proti obchodním praktikám Číny, které USA i jiné západní země považují za nekalé. Po lednovém nástupu do funkce ale ostrou rétoriku zmírnil.

Čínský přebytek bilance zahraničního obchodu se Spojenými státy se v říjnu oproti předchozímu měsíci snížil o 1,5 miliardy dolarů (33 miliard korun) na 26,6 miliardy dolarů. Meziročně se ale o 12,2 procenta zvýšil, upozornila agentura AP.