Státy EU našly kompromis v otázce vysílání pracovníků. Přísnější pravidla prosazuje Paříž

Ministři sociálních věcí v Lucemburku našli kompromis pro nová pravidla o vysílání pracovníků do zahraničí. Šlo o první velkou zkoušku síly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na půdě Evropské unie. Paříž považuje nižší platy lidí v nových členských zemích včetně Česka za nekalou konkurenci. Některé francouzské firmy ale přiznávají, že bez zahraničních pracovníků by nemohly fungovat.

Video Události
video

Události ČT: Francouzské firmy potřebují pracovníky ze zahraničí

Zemím Evropské unie se podařilo najít kompromis v podobě novely směrnice o vysílání pracovníků po dlouhém jednání. Doba, po kterou se mají pravidla na vyslané zaměstnance vztahovat před tím, než se jich začnou plně týkat pracovní zákony dané země, se zkrátila prakticky na 12 měsíců, případně dodatečných šest. Nová pravidla se nemají týkat silniční dopravy, dokud nebude prodiskutovaný i takzvaný silniční balíček. 

Český premiér Bohuslav Sobotka dříve uvedl, že směrnice je tématem, které Evropskou unii rozděluje. „Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ uvedl.

Francouzské firmy cizince potřebují

Sainte-Geneviève-sur-Argence je obec ztracená uprostřed kraje Aubrac, který proslavilo zdejší kravské plemeno. Připomíná kosmopolitní město, kde visí třeba polské vlajky.

V oblasti, kde žijí hlavně zemědělci a důchodci a která se pomalu vylidňuje, jsou cizinci vítaným oživením a také váženými zákazníky v místních obchodech. „Pomáhají udržet život ve vesnici. Jsou milí, dobře vychovaní a dobře se přizpůsobují místním zvykům,“ říká místní pekařka. 

Rumun Ovidiu vydělával doma 500 eur měsíčně. Ve Francii je dva roky a vydělává ve zdejších jatkách víc než dvojnásobek. Zná se i s bývalými zaměstnanci, z nichž jeden z nich připouští, že na rozdíl od lidí z východní Evropy Francouze taková mzda neláká.

„Problém je plat. Je fakt, že je to placené špatně. Pro mladého člověka je velmi těžké pracovat za minimální mzdu,“ potvrzuje bývalý zaměstnanec jatek.

Jatka jsou největší zaměstnavatel ve městě. Pracuje tam 180 lidí, z toho třetina jsou právě zahraniční pracovníci. Společnost je najímá přes zprostředkovatelské firmy, kterým za to musí platit.

Vlastně ji to vyjde dráž než najmout Francouze. Jenže ti se do náročné práce nehrnou. „Otevřeli jsme před dvanácti lety a celých dvanáct let pracujeme se zahraničními dělníky, protože ve Francii tahle pracovní síla chybí,“ potvrzuje Sabrina Audonnetová, zástupkyně ředitele jatek. 

Místní škola má jenom čtyři třídy a jedna z nich letos otevřela jen díky dětem zahraničních pracovníků. Deset z nich se v obci i s rodinami usídlilo natrvalo. Na rozdíl od ostatních už mají francouzské pracovní smlouvy a případné změny evropské směrnice o vysílání pracovníků se tedy obávat nemusejí.