V Oslu udělili Nobelovu cenu za mír

Letošním laureátem Nobelovy ceny za mír je globální občanská koalice Mezinárodní kampaň bojující za zákaz nukleárních zbraní (ICAN). Favority byli i vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu o omezení íránského jaderného programu, papež František či německá kancléřka Angela Merkelová.

Video Studio ČT24
video

Nobelův výbor o ceně za mír pro skupinu bojující za zákaz jaderných zbraní

Mezi možnými laureáty Nobelovy ceny se letos objevili rovněž dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy se svým šéfem Raídem Sálihem. Vzhledem k pokračující migrační krizi měl šanci i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle některých mohl ocenění dostat rovněž někdo z kritiků amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Přenos z vyhlášení:

Nobelova cena míru se uděluje od roku 1901 osobě, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.

Jako o jediné z pěti Nobelových cen o ní nerozhoduje švédská Akademie věd, ale pětičlenný norský Nobelův výbor. Výjimečná je také tím, že může být udělována jak jednotlivcům, tak organizacím. Slavnostní ceremoniál předávání cen se každoročně koná 10. prosince v Oslu.

Video Studio 6
video

Historik Kovář: Nobelova cena míru je vysoká politika

Letos porota se svými poradci vybírala z 318 nominovaných. Z toho bylo 103 institucí. Jedná se o druhý největší počet nominací v historii. Prvenství drží loňský rok, kdy se o cenu ucházelo 376 nominací. Cenu tehdy získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který dojednal mírovou dohodu s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).

  • První organizací, která se stala nositelkou této ceny, byl v roce 1910 Stálý mezinárodní výbor míru.
  • Česká republika zatím svého laureáta za mír nemá, nicméně několikrát byl nominován Václav Havel i Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš.

Kontroverzní laureáti: Od Arafata až po Obamu

Kolem udělování ceny se často rozpoutávají vášnivé diskuse. Když byla v roce 1994 udělena cena palestinskému politikovi Jásiru Arafatovi, který byl zároveň podezřelý ze spolupráce s teroristy, na protest opustila výbor jedna ze členek.

Dalším kontroverzním laureátem se stala Keňanka Vangari Matajová, jenž dostala nobelovku za snahu o udržitelný rozvoj, demokracii a mír. Její činnost ale byla zastíněna, když do místních novin a později i v rozhovoru pro časopis Time naznačila, že virus HIV byl vyvinut západními vědci, aby tak zabránili zvětšování africké populace.

Dalším rozporuplným laureátem byl ruský komunista Michail Gorbačov, ale i tehdejší americký prezident Barack Obama, který obdržel cenu za mimořádnou snahu o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy. Cenu přitom obdržel pouhých devět měsíců po svém jmenování do funkce. Podle kritiků bylo rozhodnutí nezasloužené, ukvapené a politicky motivované.

Laureáti dostávají finanční odměnu – letos to bude 24,4 milionu korun. Kapitál daroval nadaci ve své závěti vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Nadace byla založena v roce 1900.

Další „nobelovky“ roku 2017

Laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal ve čtvrtek britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro. Jeho nejslavnějším dílem je román Soumrak dne, který vyšel i v češtině.

Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali už v pondělí vědci Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young, jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu. V úterý dostali Nobelovu cenu za fyziku Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne – měli klíčovou roli v objevu gravitačních vln na detektoru LIGO.

Nobelovu cenu za chemii obdrželi ve středu od stockholmského Karolinského institutu vědci Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson. Jejich výzkum se podíval do nitra buňky, což umožňuje sledovat život na zatím nejmenší možné úrovni.

V pátek bude znám nositel Nobelovy ceny za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.