Bangladéš prý ničí uprchlíkům lodě. Někteří Rohingové si stěžují i na bití

Bangladéšské úřady nechaly zničit asi dvě desítky lodí, jež převážely do země Rohingy. Tvrdí to běženci, kteří prchají před násilnostmi v Myanmaru. Muslimští uprchlíci si stěžují rovněž na bití. Podle bangladéšských úřadů jsou mezi nimi pašeráci drog. Myanmar již opustilo na půl milionu lidí.

Video Studio 6
video

Bangladéš ničí lodě, stěžují si rohingští uprchlíci

Napětí mezi uprchlíky a bangladéšskou policií se stupňuje. Policie se má údajně na běžencích dopouštět násilí. „Dorazili jsme do Bangladéše lodí. Moje dva syny zadržela pohraniční stráž a mě zmlátili. Nevím, kde jsou moji synové,“ uvedl jeden z Rohingů.

Místní velitel pohraničníků Ariful Islam verzi o násilí odmítá. Obvinil organizátory plaveb, že obírají strádající Rohingy o peníze za krátkou trasu do Bangladéše. Někteří cestující připustili, že zaplatili 10 tisíc bangladéšských dolarů (asi 2700 korun), jiní tvrdili, že cestovali bezplatně.

Na policii se ale snáší i další kritika poté, co měla údajně zaplatit bangladéšským rybářům za zničení plavidel. „Rohingové připluli minulou noc. Bangladéšská policie je zastavila a nařídila místním rybářům, aby zničili lodě,“ sdělil jeden z běženců.

Na lodích se podle úřadů stále častěji objevují tablety metamfetaminu. Mezi lety 2011 až 2016 počet zabavených tablet stoupl o více než 2500 procent na 29,4 milionu kusů.

Bangladéšské úřady prosazují kontroverzní plán přemístit tisíce uprchlíků z táborů v pohraničí na ostrov v Bengálském zálivu. Bangladéš také jedná s Myanmarem o repatriaci uprchlíků.

Humanitární organizace uvádějí, že potřebují přes 400 milionů dolarů na dalších šest měsíců. Peníze půjdou především na jídlo a nouzové přístřešky. „Úřady nám nedovolují tady zůstat. Chtějí zničit naše příbytky. Zažili jsme mučení, museli jsme utéct a teď přežíváme s pár drobnými. Když nám teď zničí střechu nad hlavou, kde zůstaneme s našimi dětmi?“ postěžovala si jedna z uprchlic.

Více než půl milionu muslimských Rohingů uteklo z Myanmaru před násilnostmi, které propukly v Arakanském státě na západě země 25. srpna, kdy povstalečtí Rohingové zaútočili na stanoviště policie. Následovaly odvetné akce myanmarských bezpečnostních sil.

Mezinárodní společenství postup myanmarských úřadů odsoudilo jako etnickou čistku. Myanmarská vláda obvinění z útlaku muslimské menšiny vytrvale odmítá a prohlašuje, že bezpečnostní složky v regionu bojují s teroristy.

V Bangladéši nyní žije celkem asi milion Rohingů. Většina přišla o myanmarské občanství kvůli zákonu, který přijala v roce 1982 vojenská junta. I v případě ukončení konfliktu tak nebudou mít jistotu, že se vrátí domů. Myanmar je totiž jako občany bez státní příslušnosti přes hranice pustit nemusí.