Peking/Pchjongjang - Posledního prosince měla Severní Korea ukončit svůj jaderný program a zveřejnit seznam svých nukleárních aktivit, jak se zavázala při mezinárodních rozhovorech. Těsně před koncem měsíce ale informovala o záměru odstávku jaderných zařízení zpomalit a závazek k 31. prosinci se jí nepodařilo splnit. Důvody, proč země nedodržela stanovenou lhůtu, jsou předmětem spekulací.
Severní Korea neukončila svůj jaderný program
„Korea tahá svět za nos“
Co přesně je důvodem pro nedodržení prosincové lhůty, není vzhledem k celkové neprůhlednosti severokorejského dění zcela jasné. Podle Milana Slezáka, komentátora Českého rozhlasu, je možností několik. Prvním vysvětlením může být, že odstávka jaderných zařízení je velmi technicky náročná, nebylo ji tedy možné provést včas. Důvodem by také mohlo být údajné zpožďování hospodářské kompenzace v podobě dodávek energetické pomoci, které KLDR byly během šestistranných rozhovorů přislíbeny.
Obranný analytik Tomáš Valášek zmiňuje i třetí možnost, že Korea svým závazkům ve skutečnosti dostát nechce a ostatní státy „tahá za nos“. Opírá se o zkušenost s dohodou, kterou KLDR uzavřela se Spojenými státy a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii v roce 1994 a kterou hrubě porušila, když zapečetěný reaktor v Jongbjonu byl znovu spuštěn. K ukončení jaderné hrozby je tedy potřebné, aby byl reaktor nejen zapečetěn, ale také skutečně nefunkční, to znamená zbaven vnitřního zařízení.
Valášek se domnívá, že Severní Korea není vnitřně rozhodnuta, že chce opravdu od jaderného programu odstoupit. Milan Slezák jeho pochybnosti sice sdílí, ale spíše věří, že země je ochotná se nukleárního zařízení vzdát. „Severní Korea není schopná jadernou zbraň efektivně použít, může sloužit jako prostředek vydírání nebo zastrašování, ale když je možnost se jí výhodně vzdát, proč by na to Severní Korea nepřistoupila,“ myslí si Slezák.
Amerika přislíbila odkup vnitřního zařízení reaktoru a možná i plutonia, podstatného prvku k výrobě jaderné bomby. Získala by tak jistotu, že se nebezpečný materiál nebude dále šířit. Zatím ale Severní Korea zamlčuje, kolik plutonia vyrobila. Pchjongjang udává 30 kilogramů, americké odhady mluví o téměř dvojnásobku. Existuje také podezření, že KLDR vyvíjí tajný program zaměřený na výrobu obohaceného uranu, který lze použít v jaderných zbraních.
Rozhovory o ukončení severokorejského jaderného programu
Při šestistranných rozhovorech v Pekingu se zástupci Spojených států, Jižní Koreje, Ruska a Číny, které probíhaly v únoru a říjnu loňského roku, slíbila Severní Korea opakovaně, že ukončí jaderný program a také zveřejní své jaderné aktivity. Výměnou požaduje energetickou pomoc v celkovém objemu milion tun paliva a také vyškrtnutí Spojenými státy ze seznamu států podporujících terorismus.
Prvních 50 tisíc tun nafty zaslaly Jižní Korea a Čína poté, co v červenci Pchjongjang opravdu začal s odstávkou v Jongbjonu, kde se nachází největší jaderný areál. Rozebírání nukleárních zařízení se KLDR zavázala ukončit k 31. prosinci 2007.
Již koncem prosince oznámila Severní Korea, že zpomalí rozebírání zařízení, o úplném zastavení práce ale údajně neuvažuje. Do konce roku 2007 pak KLDR zcela neodstavila jaderné reaktory, nepředložila ani soupis všech aktivit v této oblasti. Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko vyjádřily rozčarování nad neplněním závazků ze strany Severní Koreje a vyzvaly zemi k dodržení smlouvy. KLDR 1. ledna pro změnu vyjádřila přání, aby USA ukončily nepřátelskou politiku vůči ní.