Irák odmítl referendum o nezávislosti Kurdistánu. Kurdové se tím řídit nehodlají

Irácký parlament v hlasování odmítl referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu, které se má konat 25. září. Kurdští poslanci před hlasováním odešli ze sálu, ale zbylých 168 poslanců k zajištění většiny stačilo. Kurdské vedení reagovalo oznámením, že se výsledky hlasování řídit nebude.

Protest Kurdů při turecko-syrských hranicích
Zdroj: ČTK/AP

Kurdové se o vznik nezávislého státu snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání v minulosti nejednou prohlásil, že hlasování se uskuteční ve stanoveném termínu nehledě na nátlak Bagdádu. Irácké vedení ale referendum označuje za nezákonné a protiústavní.

Kurdové podle Bagdádu mají i v rámci Iráku dostatečnou politickou a hospodářskou nezávislost. Mají dokonce i své vlastní milice, které samostatně bojují proti teroristům z Islámského státu.

Proti kurdskému referendu se kromě Iráku staví i Turecko a Írán; obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval i Washington, který se obává, že to ovlivní boj proti Islámskému státu, do nějž jsou kurdské milice zapojeny.

Irák má 28 milionů obyvatel a necelou pětinu z nich tvoří Kurdové. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.