Automatizovaný svět, ve kterém bude méně a méně práce pro lidi. Příští rok vyjedou na britské silnice první testovací samořídící kamiony. Zpráva okamžitě vyvolala strach u šesti set tisíc tamních řidičů. Přestože v blízké budoucnosti nic takového nehrozí, už teď přebírají stroje stále více úkolů. O to živější je tak i debata o kontroverzním řešení – základním příjmu pro všechny lidi bez nutnosti pracovat. Myšlenka to není zdaleka nová. Naposledy ji připomněl britský miliardář Richard Branson.
Základní příjem jako řešení menšího počtu pracovních míst? Systém testuje Finsko i Kanada
Pokusy se základním příjmem spustí na podzim i Nizozemsko (zdroj: ČT24)
Nejsme žádný (ropný) emirát, nemáme žádné nadstandardní příjmy. Český stát by na to rozhodně neměl. Když dáme na jednu hromádku všechno, co by se našlo zrušením sociálních dávek a úřednických postů na správě sociálního zabezpečení, tak získáme sumu, kterou když rozpočteme mezi oprávněné příjemce základního příjmu, dostaneme částku mezi čtyřmi a šesti tisíci korunami – tedy jsme zhruba na polovině starobního důchodu.
Stačí naprogramovat a spustit – a stroj se při stavbě domu obejde prakticky bez člověka. Stejně jako v japonském pivovaru, kde technika naplní a zabalí 1500 plechovek za minutu a na zaměstnancích je už jen kontrola kvality. Futuristický obraz výroby se tak přiblížil současnosti – se všemi svými důsledky.
„Vznikne mnoho nových inovací, které přinesou mnoho příležitostí a bohatství, ale je tu i reálné nebezpečí, že sníží množství pracovních míst,“ tvrdí Richard Branson, britský podnikatel a filantrop.
Miliardář Branson je po Marku Zuckerbergovi a Elonu Muskovi další propagátor revolučního řešení – v podobě univerzálního základního příjmu. Inspiroval se ve Finsku, které svůj první experiment spustilo letos v lednu.
Sini Marttinenová patří mezi dvě tisícovky nezaměstnaných Finů, kteří dostávají od státu každý měsíc v přepočtu asi 15 tisíc korun. A to i po tom, co si našla částečný úvazek u místní reality show. „Všechno, co si vydělám, zvýší můj příjem. Nemá to žádný vliv na tu podporu,“ popisuje Marttinenová, účastnice experimentu.
Nevýhodou systému je jeho nákladnost
Systém základního příjmu pro všechny a za všech okolností by mohl nahradit komplikované sociální dávky. Podle propagátorů lidem přinese pocit jistoty a ochotu riskovat a podnikat. Nevýhodou je jeho vysoká cena. Zkouší ho tak země, které si to mohou dovolit. Teď se přidalo kanadské Ontario. Na čtyři tisíce lidí čeká každý měsíc v přepočtu 25 tisíc korun.
U testovaných skupin nebyly zaznamenány zvláštní efekty, ty skupiny se chovaly relativně normálně, ale musíme si uvědomit, že to byly vybrané skupiny obyvatel. Dá se těžko předpokládat, jak by to vypadalo, když by se to uplatňovalo na celou populaci.
„U většiny lidí to bude tak, že možná zůstanou doma několik týdnů nebo nejdéle měsíců, ale za chvíli je pohled na vlastní čtyři zdi začne otravovat,“ míní Linda Lalondeová, ředitelka Ottawa Poverty Reduction Network.
Vlastní pokusy spustí na podzim Nizozemsko. Třeba Švýcaři ale základní nepodmíněný příjem odmítli loni v referendu – i přes dlouhou kampaň zastánců. Právě ze strachu, že lidé nejsou připravení a peněz za nic by zneužívali.