Německý ošetřovatel má na svědomí devadesát lidí, oznámila zvláštní komise

Bývalý ošetřovatel Niels Högel zavraždil ve dvou německých nemocnicích nejméně devadesát pacientů. Uvedli to zástupci zvláštní komise, která se jeho činy zabývá. Muž se už dříve u soudu zodpovídal ze šesti vražd a byl odsouzen na doživotí.

Video Události
video

Události: Německý ošetřovatel zřejmě zabil až 90 lidí

„Díky práci zvláštní komise Kardio se v posledních téměř třech letech podařilo prokázat dalších celkem 84 vražd. Čtyřiaosmdesát vražd, které Niels H. spáchal v nemocnici Delmenhorst a na klinice v Oldenburgu,“ sdělili zástupci komise. 

„Během čtrnácti měsíců vyšetřování náš tým vynesl na světlo otřesné zločiny Nielse H. To, co jsme zjistili, je šokující. Předčí to vše, co je možné si představit.“

Johann Kühme

šéf policie v Oldenburgu

Policisté během vyšetřování exhumovali ostatky 99 lidí, kteří zemřeli v nemocnici v Delmenhorstu na severozápadě Německa, a u 48 z nich došli k závěru, že byli obětí vraždy. Může jich ale být ještě více, protože nejsou dokončené všechny toxikologické testy. V Oldenburgu Niels Högel zřejmě zavraždil dalších 36 lidí.

Na klinice v Oldenburgu pracoval Högel v letech 1999 až 2002, v nemocnici v Delmenhorstu pak v letech 2003 až 2005. Na jeho činy se přišlo až v červnu 2005, kdy ho jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který vůbec nemá dostávat.

Högel stráví zbytek života za mřížemi

V roce 2008 poslal soud v Oldenburgu ošetřovatele na 7,5 roku do vězení za pokus o vraždu. O sedm let později ho tentýž soud odsoudil k doživotí za dvě vraždy, dva pokusy o vraždu a dva případy těžkého ublížení na těle. Ve stejný rok se ošetřovatel doznal ke zhruba devadesáti činům, při nichž podle něj zemřelo asi 30 pacientů.

Podle některých odhadů by ale počet zavražděných mohl být ve srovnání s dosud zjištěným stavem až dvojnásobný. Vyšetřovatelé míní, že v Högelově kauze může jít o největší sérii vražd v německých dějinách po druhé světové válce.

Média už dříve uvedla, že ošetřovatel pomocí léků přiváděl pacienty do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti.

Upozorňovala také na závažné selhání kontrolních mechanismů v obou zdravotnických zařízeních. „Zabíjení šlo zabránit. Pokud by odpovědné osoby tehdy - zdůrazňuji - tehdy - speciálně v nemocnici v Oldenburgu a později v Delmenhorstu, neváhaly kontaktovat úřady - například státní zastupitelství,“ připustil nyní i šéf policie v Oldenburgu Johann Kühme.