Na sobotní pochod proti terorismu v Barceloně přišlo podle odhadu policie půl milionu lidí. Akce pořádaná pod heslem Nemám strach je reakcí na teroristické útoky s 15 oběťmi a více než 120 zraněnými z minulého týdne. Pochodu v metropoli autonomního Katalánska se přišel zúčastnit i španělský král Filip VI., premiér Mariano Rajoy a předsedové vlád autonomních španělských regionů.
Až půl milionu lidí v Barceloně vyšlo do ulic. „Nemám strach“ přišel říct i král Filip VI.
„Naplňme ulice mírem a svobodou,“ vybídla radnice druhého největšího města Španělska. První řady průvodu za obřím transparentem „No tinc por“ (katalánsky Nemám strach) byly na přání radnice vyhrazeny představitelům složek, které se od prvního okamžiku staraly o oběti: policistům, hasičům, zdravotníkům, taxikářům, obchodníkům i obyvatelům barcelonské třídy La Rambla, kde došlo k hlavnímu útoku.
Pochodu se zúčastnil španělský král Filip VI. Podle agentury AFP tak učinil zcela výjimečně, vůbec poprvé od obnovení monarchie v roce 1975. Vedle krále se účastnil i premiér konzervativní vlády Mariano Rajoy a další španělští politici.
Události: Barcelona vyšla proti terorismu (zdroj: ČT24)
„Nejlepší odpovědí je mír“ a také „Ne islamofobii“ si bylo možné přečíst na transparentech. V davu bylo vidět i ženy a muže v typickém muslimském oblečení, a to i v bezprostřední blízkosti panovníka. Mnoho demonstrantů přišlo s katalánskými vlajkami. Z davu zazněly i kritické výkřiky na adresu krále, mimo jiné za jeho podporu exportu zbraní do Saúdské Arábie.
Stovky dobrovolníků rozdaly desetitisíce květů darovaných místními květináři. Květiny byly v barvách města: 50 tisíc červených, 10 tisíc žlutých a 10 tisíc bílých.
GALERIE
Pochod proti terorismu v Barceloně
V čele Katalánska stojí separatisté, toužící odtrhnout region od Španělska. Ačkoli mezi ústřední vládou a regionálním vedením panují rozpory, barcelonská manifestace měla být příležitostí uzavřít příměří, poznamenala AFP. Dodala, že nedaleko od Rajoye kráčel šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, odhodlaný uspořádat 1. října referendum o sebeurčení, a to navzdory nesouhlasu Madridu.
Rajoy, který bývá často obviňován z přilévání oleje do ohně sporu kolem statusu Katalánska, v předvečer demonstrace hovořil o lásce ke Katalánsku a k Barceloně a chválil katalánskou policii, která do sta hodin od atentátu dokázala zneškodnit celou teroristickou buňku.
Demonstrace podobné té barcelonské byly ohlášeny také z Madridu, Valencie a Viga.
Pochod končil na Katalánském náměstí v rušném centru Barcelony. Právě odtud vyjel ve čtvrtek 17. srpna kolem páté hodiny odpoledne po promenádě La Rambla atentátník Júnis abú Jakúb. Policie ho zastřelila v pondělí nedaleko Barcelony.
Několik hodin po barcelonském útoku najelo pět dalších teroristů s autem do lidí ve městě Cambrils asi sto kilometrů od Barcelony. Tyto útočníky policie zastřelila na místě krátce poté, co s vozem několik lidí zranili, z toho jednu ženu smrtelně.
Oba útoky má podle vyšetřovatelů na svědomí teroristická buňka 12 osob. Dvě z nich jsou nyní ve vězení, dvě jsou vyšetřovány na svobodě a ostatní zastřelila policie nebo zemřely při explozi v Alcanaru.
V tomto městě, které leží také v Katalánsku, teroristé připravovali výbušniny pro větší útoky. Při manipulaci s nimi došlo ve středu v noci k výbuchu, při němž dva teroristé zahynuli. Jedním z nich byl i imám z města Ripoll, Maročan Abdalbákí Sátí, který ostatní mladé muže pro teroristické útoky údajně naverboval.
Masovou demonstraci proti terorismu podobnou té sobotní zažila Barcelona 12. března 2004, kdy do ulic katalánské metropole vyšlo 1,2 milionu lidí. Stalo se tak den po útocích na vlaky v Madridu, při nichž džihádistická buňka zabila 191 lidí a na 2000 dalších zranila.