Němci díky přelomovému verdiktu urychlí vyhošťování nebezpečných radikálů

Deportace nebezpečných islamistů z Německa se zrychlí. Spolkový správní soud v Lipsku totiž v přelomovém rozsudku potvrdil, že úřady mohou vyhošťovat radikály do zemí původu i v případě, že se narodili a vyrostli v Německu. Dotyční ovšem nesmí mít německé občanství.

Video Události
video

Němci urychlí deportaci nebezpečných radikálů

Cesta právně neprobádaným územím začala po únorové razii proti islamistům v Göttingenu. Policie tehdy zatkla Alžířana a Nigerijce, které podezřívala ze sympatií k takzvanému Islámskému státu a z přípravy násilností nebo dokonce teroristických činů. Konkrétní plány sice vyšetřovatelé neodhalili, úřady ale i tak oba muže považovaly za hrozbu.

Přestože vyrostli v Německu, byli dotyční vyhoštěni do zemí původu jejich rodičů. Dvojice byla podle soudu zapojena do salafistické scény a opakovaně hovořila o násilných činech, při nichž by použila i zbraně, což k rozhodnutí o deportaci dostačuje.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Vyhošťování nebezpečných radikálů z Německa

„Je to rázný vzkaz všem, kteří se tu cítí v bezpečí a myslí si, že mohou páchat nebo připravovat trestné činy,“ konstatoval dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius.

Příslušný paragraf existuje už od roku 2001, k jeho historicky prvnímu nasazení došlo ale až letos. Vyšetřovatelé už loni v březnu navrhli použít paragraf proti Anisi Amrimu – tedy tři čtvrtě roku předtím, než spáchal útok na vánoční trh. V tomto případě byla problémová spolupráce s Tuniskem, jenž Amriho zpět dlouho nechtělo.

„Jsou to dvě skupiny lidí, na jedné straně máme neúspěšné žadatele o azyl, na druhé straně lidi, kteří jsou nebezpečím pro Německo a nemají německé občanství. Klíčové je, že země, do kterých se mají vrátit, musí spolupracovat, musí tyto lidi chtít přijmout. Záleží také na situaci, která v té zemi panuje.“

Václav Černohorský

zpravodaj ČT

Paragraf proto od července doplňují jednodušší podmínky vyhošťovací vazby, elektronický náramek nebo prohledávání mobilů žadatelů o azyl kvůli identifikaci.

„Lobbujeme za vyhošťovací centra, aby nebezpeční jedinci nebydleli někde v obci, ale ve speciálních zařízeních spravovaných státem nebo spolkovými zeměmi,“ uvedl ředitel německého svazu měst a obcí Gerd Landsberg.

Přelomový verdikt z Lipska se podle odhadů týká necelé třetiny ze zhruba 660 islamistů, které Německo vede jako zvlášť nebezpečné. Ostatní mají německý pas nebo občanství a vyhoštění jim tak nehrozí.

Zhruba polovina z nebezpečných radikálů se dle květnových statistik nachází v zahraničí a stovka v německých vězeních. Svobodně se tak v Německu pohybuje přibližně 230 muslimských radikálů, kteří by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin, jak to německé úřady oficiálně nazývají.