Bilion korun za hladký rozvod s Unií? Mayová spekulace médií odmítá

Britská premiérka Theresa Mayová odmítla informace, že by Velká Británie byla ochotná zaplatit za „hladký“ brexit 40 miliard eur (bilion korun). Informaci přinesl Sunday Telegraph s odkazem na bruselské zdroje.

Video Události
video

Události: Downing street odmítá cifru 40 miliard eur za brexit

Nedělník The Sunday Telegraph se odvolává na tři nejmenované vládní činitele. Peníze mají údajně uspíšit vyjednávání o obchodní dohodě s Evropskou unií, která má platit po odchodu Británie z EU. Brusel ale chce napřed vyjednat podmínky odchodu, než začne řešit budoucí vztahy s Londýnem.

Mayová jasně uvedla v dopise spouštějícím článek 50 (proces odchodu z EU), že Británie a EU musí dosáhnout spravedlivého vyrovnání, reagoval na zprávu mluvčí britské premiérky.

„To číslo by mohlo být jakýmsi umně vypuštěným pokusným balónkem, kterým lidé kolem britského vyjednávacího týmu testují, jakou sumu unese britská veřejnost a také jednotliví členové britského kabinetu.“

Ivan Kytka

spolupracovník ČT
Video Studio ČT24
video

Spolupracovník ČT Kytka: V otázce rozvodového účtu panuje ve vládě hluboký rozpor

Nic vám nedlužíme, vzkazuje Bruselu část konzervativců

Brusel už dříve naznačil, že odchod bude Londýn stát kolem 60 miliard eur, připomíná agentura Reuters. Nejtvrdší zastánci brexitu v administrativě Mayové ale odmítají, že by Londýn Bruselu cokoli dlužil. Částku jako zcela nelogickou označil třeba konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg. „Legálně nedlužíme nic,“ upozornil také jeho kolega John Redwood.

Podle průzkumu agentury ORB z počátku srpna 61 procent voličů negativně hodnotí přístup britské vlády k rozhovorům o brexitu.

Propad důvěry veřejnosti se prohlubuje od červnových předčasných parlamentních voleb, v nichž vládní konzervativci přišli o většinu v Dolní sněmovně. Jen 35 procent dotázaných je přesvědčeno o tom, že se Mayové podaří dosáhnout „dobré“ dohody o brexitu.

Kompromis v nedohlednu

Podle bývalého vysoce postaveného britského diplomata Simona Frasera vyjednávání o odchodu nezačalo dobře kvůli sporům mezi britskými ministry o to, o jakou dohodu o brexitu vlastně usilovat.

Střety ve vládě se vyostřily hned po volbách. „V Británii sílí varovné hlasy, aby vláda a politici nepodceňovali nebezpečí velkého krachu jednání a pohromy pro budoucí obchodní vztahy. V průběhu prázdnin vzniká neformální koalice mezi labouristy a proevropskými konzervativci, kteří chtějí, aby Británie zůstala po odchodu součástí Evropského hospodářského prostoru,“ uvedl spolupracovník ČT Ivan Kytka.

První kola vyjednávání v červenci ukázala, že vyjednávači obou stran nedospěli ke kompromisním postojům v klíčových sporných bodech. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů Unie v Británii a na podobu finančního vyrovnání.