Unie trestá Rusy za dodání turbín od Siemensu na Krym, Moskva hrozí odvetou

Evropská unie přitvrdila vůči Moskvě. Sankční list nově rozšířila o náměstka ruského ministra energetiky a další tři firmy, a to za dodávku turbín od Siemensu na anektovaný poloostrov Krym. Moskva následně pohrozila odvetou, která by mohla zasáhnout evropské firmy působící v Rusku.

Protiruské sankce výslovně zakazují energetickým firmám dodávat své zboží na Krym. Siemens proto mluví o porušení smlouvy. Rusko tvrdí, že turbíny dodané na Krym byly vyrobeny v Rusku a z ruských komponentů. Zdroje Reuters ale uvedly, že turbíny pocházejí ze Siemensu a byly původně určeny pro ruský Tamanský poloostrov.

Německý průmyslový koncern se následně rozhodl odejít z ruského společného podniku Interautomatika a pozastavit dodávky zařízení pro elektrárny ruským společnostem.

Na černé listině osob a firem, na které se vztahují sankce vyhlášené proti Rusku za porušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, nově figuruje náměstek Andrej Čerezov a šéf ruské společnosti, která turbíny od Siemensu původně koupila pro nové elektrárny, jež měly stát v Rusku.

Absurdní, reaguje Moskva

Rusko v prohlášení ministerstva zahraničí pohrozilo, že si vyhrazuje právo na přijetí odvetných opatření, které by mohly poškodit Siemens i další evropské firmy působící v Rusku – a za to „zcela a plně“ ponesou odpovědnost Berlín a Brusel. Důvody „nové porce sankcí“ označila Moskva za „naprosto smyšlené“ a „odporující mezinárodnímu právu i zásadám mezinárodních vztahů“.

Ruští diplomaté jsou také rozčarováni, že „v podstatně běžný komerční spor byl zpolitizován ad absurdum“, a „rezolutně odmítají pokusy vydávat jej za příklad nepoctivosti ruských firem“.

Šéf Kremlu Vladimir Putin plánuje výstavbu elektráren, aby byl Krym po ruské anexi z roku 2014 energeticky soběstačný.

Na unijní černé listině je nyní 153 lidí a 40 firem. Naposledy EU prodloužila kvůli Krymu sankce v polovině června. Opatření tak budou platit minimálně do června 2018. Omezují export některých technologií do Ruska či přístup některým ruským finančním institucím na kapitálové trhy. Moskva reagovala sadou vlastních protiopatření.

Černomořská flotila v Sevastopoli
Profil

Jablko sváru jménem Krym

Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 připadl poloostrov se souhlasem Ruska Kyjevu.

Rusko a Ukrajina se ale od té doby přely o černomořskou flotilu v Sevastopolu, na jejímž rozdělení se dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti obou zemí pak v dubnu 2010 uzavřeli dohodu, podle níž ruská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.

Dobře známé nepokoje z roku 2014 vedly k vyhlášení referenda a souhlasu většiny obyvatel s připojením k Rusku. Moskva tento krok navzdory zahraniční kritice přijala.

Opatření mimo jiné omezuje vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby ropy, zemního plynu a nerostných surovin.

Nesmí být poskytována ani technická pomoc nebo zprostředkovatelské, stavební či inženýrské služby související s infrastrukturou v těchto odvětvích.

Omezení zahrnující zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu EU zavedla v červnu 2014, v červenci pak sankce rozšířila na obchod a investice týkající se některých hospodářských odvětví a projektů v oblasti infrastruktury. Od prosince 2014 je v platnosti úplný zákaz investic, jakož i zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu.