Dcera zesnulého autoritáře Karimova je ve vazbě, přiznal po letech Uzbekistán

Dcera zesnulého uzbeckého autoritářského exprezidenta Islama Karimova je ve vazbě. Po několika letech to přiznala uzbecká generální prokuratura. Gulnara Karimovová byla v roce 2015 usvědčena z vydírání a zpronevěry a je vyšetřována i v souvislosti s dalšími zločiny. V roce 2014 zmizela z očí veřejnosti poté, co se znelíbila rodině, kterou kritizovala.

Podle úřadu generálního prokurátora byla Karimovová odsouzena v roce 2015 k pětiletému podmíněnému trestu, což může v Uzbekistánu znamenat domácí vězení. Soud ji tehdy shledal vinnou, že prostřednictvím vydírání a zpronevěry získala podíl v řadě firem. Karimovová byla rovněž usvědčena z daňových úniků.

V současnosti je rovněž vyšetřována pro obvinění z podvodu, porušení celních zákonů a z praní špinavých peněz a před zahájením soudního procesu je držena ve vazbě.

Prokuratura usiluje o zmrazení asi 1,5 miliardy dolarů aktiv Karimovové v různých zemích světa, včetně Švýcarska, Británie, Francie a Ruska. Jde prý například o hotovost a nemovitosti ve Švýcarsku a Londýně, vily v Saint Tropez a jinde ve Francii či letadlo na Maltě.

Sama Karimovová se k oznámení prokuratury nevyjádřila a uzbecké úřady nesdělily, kdo ji zastupuje. Vyhlášená kráska, nazývaná v Taškentu „uzbecká princezna“, byla kdysi mocnou podnikatelkou a dlouho byla považovaná za budoucí nástupkyni uzbeckého samovládce Islama Karimova.

 

Gulnara Karimovová v roce 2012
Zdroj: Reuters

Později se ale dostala do konfliktu se svou rodinou a mocným šéfem uzbecké tajné služby Rustamem Inojatovem, když na sociálních sítích kritizovala uzbecké bezpečnostní složky a poměry ve vlastní rodině. Daňové orgány pak začaly vyšetřovat několik jejích firem a Karimovová se přestala objevovat na veřejnosti, přičemž bylo dlouho nejasné, na jakém místě se nachází.

„Jsem vystavena obrovskému psychologickému tlaku. Bijí mě. Na rukou mi můžete spočítat modřiny,“ prohlašovala v roce 2014 v dopise, který poslala přes prostředníka a došel až do redakce BBC.

„Je nemožné žít jako člověk, když jste sledováni kamerami, když jsou všude ozbrojení muži a když jste v depresi kvůli tomu, co jste viděli: speciální síly skákající na střechu, vaše věci zničené, rozbitá okna a dveře. A nejhorší ze všeho je pozorovat člověka se zavázanýma očima, jak ho vláčí po zemi,“ uvádělo se také v dopise.

Když se v roce 2016 konal pohřeb Islama Karimova, Gulnara na něm nebyla. Některá ruská média tehdy psala, že je již od roku 2013 v domácím vězení.

Ověřovat jakékoliv zprávy z Uzbekistánu je přitom obtížné. Karimov, který jej řídil od roku 1989, přeměnil tuto středoasijskou zemi v jeden z nejuzavřenějších států regionu. Snažil se vystupovat jako ochránce stability před islámským radikalismem, ale kritici ho odsuzovali jako despotu, nesnášejícího jakýkoli odpor.

Nový prezident prý prosazuje reformy a otevřenost 

Nově zvolený uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev postupně upevňuje svou moc a zbavuje se soupeřů, uvedla v dubnu agentura Reuters. Spolu s Mirzijojevem spravovali surovinově bohatou nejlidnatější zemi střední Asie vicepremiér Rustam Azimov a šéf tajné policie Rustam Inojatov.

Azimov, který byl podle západních analytiků odpovědný za hospodářské reformy, se oproti očekávání nestal premiérem a byl zbaven i postu zástupce Uzbekistánu v radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Inojatov na svém postu zůstal, i když se údajně s Mirzijojevem pře o rychlost postupu ekonomické liberalizace.

Nový prezident podle Reuters prosazuje rychlejší hospodářské reformy a otevřenost vůči zahraničí. Podle západních diplomatů jsou s jeho jménem spojeny skutečné změny. Pokud by Uzbekistán opustil sovětský model státem řízené ekonomiky a přijal tržní reformy, mohlo by to přilákat víc investorů, soudí analytici.