Izrael opět omezil vstup muslimů na Chrámovou horu. Vpouští jen ženy a staré muže

V den hlavních muslimských modliteb Izrael vyznavačům islámu opět omezil vstup na Chrámovou horu. Do areálu, kvůli němuž Jeruzalém už několik dní zažívá masivní pouliční protesty, mohou jen ženy a muži nad padesát. Restrikci vysvětlují izraelské úřady obavou před dalšími násilnostmi. Modlitby se nakonec obešly bez incidentů.

Video Události
video

Izrael znovu omezil muslimům vstup na Chrámovou horu

„Máme informace, že se chystají násilnosti a demonstrace,“ řekl policejní mluvčí Micky Rosenfeld k důvodům, proč izraelské bezpečnostní sbory znovu muslimům omezují přístup na jedno z nejposvátnějších míst islámu. Dodal, že v tamní mešitě Al-Aksá přes noc zůstali lidé, kteří se chtěli demonstrací zúčastnit, ale policie je z oblasti vyvedla. Několik muslimů bylo při následných střetech s policisty zadrženo.

Pnutí kolem Chrámové hory vyvolal incident z poloviny července, kdy trojice arabských útočníků u jednoho ze vstupů do areálu zabila dva policisty. Izrael následně instaloval k přístupům na Chrámovou horu bezpečnostní bariéry včetně rámů k detekci kovů, čímž popudil muslimskou komunitu a zavdal podnět k pouličním nepokojům.

„Zdaleka se nejedná jen o pouliční potyčku,“ doplnil v této souvislosti analytik z pražské Metropolitní univerzity Břetislav Tureček. „Jde o jednu z větších eskalací a není to krize jenom mezi Izraelem a Palestinou - je to mezinárodní krize s velkým náboženským přesahem, a proto se na jejím urovnání podílelo Jordánsko, Saúdská Arábie, Turecko i Bílý dům.“

Sporné detektory zmizely v půli týdne

V úterý nakonec na základě rozhodnutí izraelské vlády dělníci detektory kovů odstranili. Zmizely i kovové zábrany a konstrukce, která držela nad hlavami příchozích bezpečnostní kamery. Izraelská vláda tak vyslyšela požadavek muslimů, kteří odmítali na Chrámovou horu dál vstupovat a modlili se před vstupy. Z rozhodnutí muslimské rady Waqf, která posvátný prostor spravuje, se věřící začali ve čtvrtek k modlitbám v areálu vracet.

Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a podle sunnitských muslimů také třetím nejposvátnějším místem islámu. Architektonickému komplexu, jemuž ve starověku předcházel ústřední židovský Chrám (z jeho hradeb se dosud zachovala Zeď nářků), dominují mešity Al-Aksá a Skalní dóm, odkud měl Mohamed podniknout cestu na nebesa.

Náboženský význam areálu pro obě znesvářené komunity dnešního Izraele představuje jednu z patových oblastí v řešení celého izraelsko-palestinského konfliktu. Kvůli Chrámové hoře si totiž Jeruzalém coby své hlavní město nárokují jak židé, tak palestinští muslimové. 

Další zastřelený Palestinec na Západním břehu

Izraelští vojáci v pátek na okupovaném Západním břehu Jordánu zastřelili Palestince, který na ně zaútočil nožem. Palestinec, jehož jméno a věk izraelské úřady nesdělily, podle armády běžel s nožem směrem k vojákům blízko židovské osady Guš Ecion. 

Od roku 2015, kdy násilí eskalovalo, počet pouličních útoků páchaných Palestinci sice klesl, přesto se podobné incidenty opakují. Během těchto nepokojů přišlo o život nejméně 261 Palestinců a jeden Jordánec. Izrael tvrdí, že nejméně 176 z mrtvých Palestinců byli atentátníci, zatímco ve zbylých případech šlo o účastníky pouličních protestů.

Čtyřicet Izraelců, dva američtí turisté a jeden britský student byli ubodáni, přejeti autem či zastřeleni během útoků, za nimiž stály Palestinci. V některých případech však atentátníci byli Izraelci arabského původu.

Izrael násilí přičítá nepřátelské kampani palestinských politiků a náboženských vůdců. Palestinci naopak tvrdí, že příčinou je stagnace mírových jednání a okupace palestinských území. Palestinci k těmto územím řadí jak Západní břeh Jordánu, tak východní Jeruzalém. Izrael tato území, stejně jako Pásmo Gazy, obsadil v roce 1967. Z pásma se stáhl v roce 2005, východní Jeruzalém v rozporu s názorem zbytku světa připojil ke svému území.