Křižovatka války proti teroru. CNN natáčela na „otevřeném pohřebišti“ migrantů

Západoafrický Niger je klíčovou zemí na migračních trasách do Evropy, jež investuje od roku 2015 miliony eur do boje s tamními pašeráky lidí. USA zase platí rozvojové projekty a vojenské operace proti místním radikálům. Niger je přesto nebezpečnou zemí, což zakusil na vlastní kůži i reportážní tým CNN.

Pouštní stát patří mezi nejchudší na světě. Hrozí tam únosy, ale hlavní nebezpečí představuje drsná příroda. Migranti často uvíznou uprostřed nigerské pouště. „Na korbě jednoho z pickupů trvá jen pár okamžiků, než si začnete uvědomovat, jak drsné to tady je,“ podotkla reportérka CNN Arwa Damonová.

Sahara je příliš rozhlehlá na to, aby ji jakákoli armáda dokázala plně kontrolovat. Pašeráci lidí tu mají až na výjimky volné ruce, přesto se z opatrnosti pohybují mimo obvyklé trasy a hlavně dál od zdrojů vody. Největší cenu pak často platí samotní běženci. „Třetí den to lidi začali vzdávat a jeden po druhém umírali. Měli jsme jen jeden kanystr s vodou,“ popisuje strasti jedna ze zachráněných uprchlic.

Migrační brána

Těm nejsilnějším se podařilo v poušti udržet plných 24 dní, ale drtivá většina z uprchlické skupiny to nedokázala. Zemřelo celkem 27 žen, naživu jsou nyní jen tři. V tranzitním centru v nigerském Agadezu čekají na repatriaci do Nigérie.

Právě Agadez je migrační branou na cestě ze západní Afriky do Evropy - přes Libyi a přes Středozemní moře do Itálie. Nigerská vláda se po naléhání i finančních pobídkách z Bruselu vloni rozhodla udeřit proti pašerákům, což paradoxně to ohrožuje ekonomiku města.

Na obchodu s migranty zde totiž závisí všichni a všechno. Agadez, jehož historické centrum je na seznamu světového kulturního dědictví, může kdykoli explodovat. Je to ale zároveň místo, které hostí ty nejpokročilejší vojenské technologie 21. století. „Je to největší armádní projekt v historii vojenského letectví,“ konstatoval mluvčí US Airforce Brian Greszler.

Televize CNN natáčela s migranty v Nigeru
Zdroj: CNN

Nedaleko Agadezu investovala americká vláda 100 milionů dolarů do výstavby dočasné letecké základny. Právě odtud startují drony MQ9 Reaper určené k vyhledávání a likvidaci pozemních cílů, vybavené pokročilou sledovací technologií.

Místo, odkud USA řídí boj proti radikálům

Jejich velitelství leží ve více než 800 kilometrů vzdálené nigerské metropoli. „Tohle je ústřední oblast nebo také soustředění řady hrozeb pro USA. S Libyí na severu, s Al-Káidou na západě nebo Boko Haram na jihu. Niger je centrem, ze kterého mohou Spojené státy operovat,“ uvedl velitel armádní skupiny John Meiter.

Vojenské zadání pro americké jednotky v Nigeru je jasné. Navrhované škrty Trumpovy administrativy v oblasti mezinárodní humanitární pomoci ale vyvolávají z dlouhodobé perspektivy řadu otazníků.

Armáda se přesto v Agadezu snaží vybudovat a udržet i kontakty s civilisty. Její specialisté se tak podílejí na řadě rozvojových projektů včetně workshopu dentální hygieny. To, co ale místní ženy zajímá nejvíc, je budoucnost jejich dětí.

Obavy vzbuzuje především masová nezaměstnanost mladých. „Všude okolo nás je terorismus. Proto nechceme, aby mladí nezůstávali nečinní, aby nakonec nebyli vtaženi do něčeho jiného,“ konstatovala obyvatelka Agadezu Zara Ibrahomová.

Přímo v poušti se dají plně pochopit nespočetné problémy, které přinášejí pokusy o ovládnutí této země, v níž chybí zákon. Záchranná mise v pustině zachytí první světelné signály až po deseti hodinách cesty z Agadezu.

Migranti tu byli ponecháni napospas celé tři dny poté, co se jejich vůz porouchal. Zbytek karavany pokračoval dál. Většina žen, které zůstaly na poušti, chrání svou identitu před kamerou. „Chci vidět své dítě,“ prohlásila jedna z migrantek, jež později upřesnila, že dvě z jejich čtyř dětí byly v jiném voze a celý konvoj pokračoval směrem k libyjské hranici. „Bez svých dětí nepůjdu. Raději tu umřu,“ dodala.

„Otevřené pohřebiště“

Podobných případů v posledních měsících v nigerské poušti přibývá. Podle úřadů bylo v oblasti nalezeno několik stovek mrtvých migrantů, a tak místu někteří přezdívají „otevřené pohřebiště“.

V květnu a červnu nigerské bezpečnostní složky podle IOM v poušti blízko hranice s Libyí našly 52 mrtvých migrantů, včetně novorozenců. Dalších 51 migrantů, kteří se pohřešovali na konci června, zřejmě také přišlo v poušti o život. Začátkem června ale v poušti na východě Nigeru bezpečnostní složky zachránily 67 migrantů, které opustil převaděč lidí.