Demokracie je dialog a to jsme v Polsku postrádali, říká předseda Ústavního soudu Rychetský

Rozhodnutí polského prezidenta Andrzeje Dudy vetovat dva ze tří kontroverzních zákonů vztahujících se k justici je podle předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského dobrou zprávou z Varšavy. „O reformě justice nemůže rozhodovat jedna politická strana, a to bez dialogu a komunikace,“ uvedl Rychetský, který ještě před rozhodnutím Dudy vydal společné prohlášení, že zákon o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i o Nejvyšším soudu v Polsku jsou útokem na nezávislost tamního soudnictví.

Video 90’ ČT24 - Polská soudní reforma a protesty proti ní
video

Devadesátka ČT24 k reformě justice v Polsku

„To, co řekl prezident Duda, je velmi přesné. O reformě justice nemůže rozhodovat jedna politická strana, byť má v tuto chvíli většinu, a to bez dialogu a bez komunikace, bez možnosti výměny různých názorů na reformu justice. Zkrátka demokracie je dialog a to jsme v Polsku postrádali. Odhlasovali to v noci, nedovolili opozici vůbec promluvit, takže ta opustila jednací síň a odhlasovali to rozdílem dvou hlasů. Takto se tak zásadní změny a kroky zkrátka dělat nemohou,“ uvedl Rychetský.

Novela zákona o Národní radě soudnictví předpokládá, že účinností zákona se tento ústavou zřízený orgán, který představuje reprezentanta celé soudní moci v Polsku, celý zruší, respektive rozpustí, vysvětluje Rychetský podstatu první kontroverzní polské novely, kterou Duda hodlá vetovat. 

„Všem členům by zanikl mandát. A zákonodárnou mocí by vznikla nová Národní rada soudnictví, navíc ve dvou komorách. Jedna by byla volena soudci, jak je tomu dosud u celé té komory, druhá by ale byla v podstatě celá sestavená prezidentem, vládou, parlamentem, prostě by byla složená čistě politicky,“ podotýká.

„V Polsku je Národní rada soudnictví zřízena ústavou a má, dalo by se říci, rozhodující kompetence ve všech personálních věcech,“ uvedl Rychetský s tím, že rada rozhoduje, kdo bude navržen ke jmenování soudcem prezidentovi, i o kárných řízeních, tedy i o tom, kdo může být zbaven soudcovského mandátu.

Jak dobře tento systém fungoval, nechtěl předseda českého Ústavního soudu hodnotit. Upozornil ale, že tato instituce nikdy nebyla kritizována, a to ani už zesnulým bratrem Jaroslawa Kaczyńského, Lechem Kaczyńským. „Celá ta dnešní rada byla konstruovaná v době, kdy byl prezidentem Lech Kaczyński,“ upozornil Rychetský.

V rámci druhé novely by mandát zanikl 84 soudcům

Druhá novela, kterou chce Duda vetovat, má podle Rychetského velmi podobný ráz. „Dnem účinnosti této novely, se zcela ruší existující Nejvyšší soud Polské republiky, což je 84 soudců. Všem zaniká mandát a ministr spravedlnosti může a nemusí některé z nich zpět povolat a ponechat na Nejvyšším soudu, zatímco všechna ostatní uvolněná místa si může libovolně obsadit,“ podotýká.

„Nejvyšší soud Polska má mimo jiné konečné slovo ve všech věcech voleb do Sejmu i všech ostatních voleb. Je to současně nejvyšší volební soud a je možné se domnívat, že právě ta vládnoucí strana, která bude nepochybně usilovat i ve všech následujících volbách o udržení této pozice, si chce zajistit tímto způsobem jiné složení Nejvyšší soudu, který bude v konečné fázi rozhodovat, zda výsledek voleb bude v souladu s ústavou,“ vysvětlil Rychetský v Devadesátce ČT24.

Vláda uplatnila používaný trik

Duda si stěžoval, že novela zákona o Nejvyšším soudu mu nebyla předem předložena k připomínkování. „To byl takový trik, který je bohužel často používán v celé řadě parlamentů – když by nějaký zákon mohl narazit v připomínkovém řízení, mohl by mít potíže, tak místo toho, aby jej předložila vláda, tak jej podstrčí nějakému svému poslanci a ten ho v parlamentu předloží přímo, a tím se připomínkové řízení zcela obejde,“ uvedl Rychetský. 

Pavel Rychetský

Pavel Rychetský

předseda Ústavního soudu ČR

„Demokracie znamená v otrockém překladu vládu většiny. Ale evropská historie a zkušenost z období 30. let a konce Výmarské republiky ukázala, že demokracie je schopna sama sebe zničit, že nemá dostatek obranných mechanismů. Víme, v jaké hrůzy vyústilo v demokratických volbách vítězství nacismu - DNSAP v Německu. Vyústilo to v holocaust a miliony mrtvých. Proto se po 2. světové válce nehovoří už jen o demokracii, ale současně o právním státu. Demokracie není vnímána jako prostá vláda většiny, ale jako dočasné oprávnění většiny s povinností zaprvé ochrany menšiny, aby ona měla šanci se stát většinou v příštích volbách, ale současně i dialogu.“

Pavel Rychetský

předseda Ústavního soudu ČR

Evropská unie tento týden Polsko varovala, že by v případě přijetí sporných zákonů mohla zahájit řízení směřující k odebrání jeho hlasovacích práv. K takovému kroku je ale potřeba jednomyslné shody členských zemí EU a maďarský premiér Viktor Orbán už v sobotu avizoval, že by se v takovém případě postavil na stranu Polska. 

Třetí kontroverzní zákon se zřejmě dočká podpisu

Prezidentského veta se ovšem zřejmě nedočká třetí, podobně kontroverzní zákon o obecných soudech. „Je to stejně razantní útok na nezávislost soudní moci jako dva předchozí,“ upozornil Rychetský.

„Mluvčí prezidenta řekl, že tento zákon bude podepsán,“ uvedla polská novinářka Barbara Sierszula. Opozice je proto podle ní nadále v ulicích a žádá i třetí veto. Právě demonstrace podle ní pomohly k rozhodnutí prezidenta vetovat první dva zákony. 

„Dodnes měl prezident pověst, že prakticky podepisuje vše, co přichází z kanceláře parlamentu nebo o čem mluví vládní strana Právo a spravedlnost (PiS),“ prezident tak podle ní získal šanci, že bude prezidentem všech Poláků. Od voleb 2015 je podle ní polská společnost velmi rozdělená na ty, kteří podoprují současnou vládu, a ty, kteří si myslí, že zemi škodí.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který byl hostem pondělního Interview ČT24, není politický vývoj v Polsku v českém zájmu, protože ohrožuje společný postup visegrádské skupiny. „Pokud by se Polsko začalo vyvíjet odlišným způsobem, musela by České republika najít spojence jinde,“ uvedl.

Video Interview ČT24
video

Vojtěch Filip: V Polsku se příliš zúžil politický prostor

Podle Rychetského je velmi pravděpodobné, že plánované prezidentovo veto dvou novel bude úspěšné a nepodaří se jej přehlasovat. Sejm by na to potřeboval třípětinovou většinou. Tou vláda nedisponuje, protože její většina čítá „jen“ 235 ze 460 mandátů, nikoli nutných 276.

Podle listu The Financial Times by ale vládní konzervativci mohli přesvědčit některé nezávislé zákonodárce, případně poslance z protestní antisystémové strany Kukiz'15, která má v Sejmu čtyřicet zástupců.