Trumpův půlrok: S Kremlem raději mluví, u rušení Obamacare i mexické zdi prezident naráží

Americký prezident Donald Trump hodnotí svůj první půlrok jako úspěšný, řadu klíčových slibů se mu ale nedaří splnit – Obamacare stále běží a zeď na hranici s Mexikem se zřejmě ještě dlouho stavět nebude. Šéfovi Bílého domu se ale podařilo částečně prosadit přísnější imigrační pravidla, nastartovat debatu o změnách obchodních smluv a šokovat svět odstoupením od pařížské klimatické dohody.

Americký prezident Donald Trump
Zdroj: REUTERS Autor: Carlos Barria

Americký prezident se na pondělním brífinku pochlubil 42 schválenými zákony, ve srovnání s předchozími prezidenty je v žebříčku ale až kdesi uprostřed. Většina zákonů se věnuje zvrácení legislativy předchozího prezidenta, skoro stejný počet jich je ceremoniální a jen čtyři se věnují výzkumu, čtyři pak veteránům.

Pokud jde o podporu hlavy státu, ta klesla podle jednoho z nedávných průzkumů na 36 procent, což je u amerického prezidenta po půl roce v úřadu nejnižší číslo za sedmdesát let. „Je bez pochyby, že Trump si zatím dokáže udržet své tvrdé jádro voličů, které ho miluje, nicméně možnost, že by komunikoval s lidmi mimo svou bázi, to se mu podle všeho nedaří,“ poznamenal editor magazínu Reportér Michal Musil.

„Trump sice vyhrál volby, ale zároveň prohrál o tři miliony hlasů. Vládne poměrně kontroverzním stylem, ač z některého pohledu se mu daří, ekonomika dál drží, to je vždy to základní. V řadě věcí se snaží nemotorně plnit své předvolební sliby, nicméně velkého pokroku nedosáhl. Ruská kauza mu u voličů škodí,“ okomentoval čísla amerikanista Jakub Lepš.

„Pokud bych si představil, že jsem Trumpův volič, který ho volil kvůli jeho izolacionismu a přístupu k zahraniční politice, tak si myslí, že s výjimkou úderu na Sýrii, tak bych byl poměrně spokojený, protože se opravdu víceméně snaží plnit, co si předsevzal.“

Jiří Pondělíček

amerikanista

Snaha o komunikaci s Ruskem

V zahraniční politice dal Trump po nástupu do úřadu najevo úctu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Po prvním setkání v Hamburku si státníci vyjádřili vzájemný respekt.

Americký prezident nechal nově zastavit dodávky zbraní takzvaným umírněným povstalcům v Sýrii. Podle listu The Washington Post (WP) chce tímto způsobem zlepšit spolupráci s Ruskem v Sýrii. Zbraně oddílům, které jsou zapojeny do boje proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada, několik let dodávala CIA, která také zajišťovala povstalcům výcvik.

Trump v současné době říká, že USA nepočítají s uvolňováním protiruských sankcí, dokud se nevyřeší problémy kolem Sýrie a Ukrajiny. Vztahy obou zemí kalí spekulace o možných zásazích Moskvy do prezidentských voleb v USA, na něž upozornily americké tajné služby. Moskva opakovaně tvrdí, že žádné útoky hackerů nenařídila a že jde o směšné obvinění.

Ve vztahu k NATO Trump opakovaně vyzývá alianční země, aby dostály svým finančním závazkům. V poslední době několikrát zdůraznil, že podporuje alianční princip „jeden za všechny“ (tj. pátý článek smlouvy). Zúčastnil se i klíčového summitu NATO v Bruselu. Německá kancléřka Angela Merkelová ale pak zdůraznila, že Evropa se v budoucnu musí umět víc postarat o sebe sama.

Severokorejská hrozba: Smrt amerického studenta zvýšila napětí

Tvrdší přístup zvolil Trump směrem ke KLDR, když dal najevo, že USA jsou odhodlané přimět Pchjongjang k ukončení jaderného programu všemi prostředky, a to včetně vojenských. Severní Korea již dříve pohrozila „totální válkou“ v případě amerického vojenského zásahu.

Krizi ještě vystupňovala smrt amerického mladíka Otto Warmbiera, který byl v severokorejském vězení držen téměř půldruhého roku.

Pokud jde o svět obchodu, Trump skutečně odstoupil od dohody o Transpacifickém partnerství (TPP). O revizi Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) se bude jednat už příští týden.

Šéf Bílého domu o smlouvě často hovořil jako o „katastrofě“ pro americké průmyslové podniky, ze kterých se kvůli ní pracovní místa přesunula do Mexika. Prioritou bude pro Bílý dům revize snížení obchodního deficitu Spojených států.

Video Studio 6
video

Snahy o zrušení Obamacare

Snahy o zrušení Obamacare

Novinář Musil: Trumpovi se daří udržet tvrdé jádro svých voličů

Amerikanista Lepš: Trumpovi se daří snažit se předvolební sliby plnit

Amerikanista Pondělíček: Pozitivní ekonomické trendy zdělil Trump po Obamovi

Boj o imigrační dekret pokračuje

Trump splnil i slib, že se bude snažit omezit přistěhovalectví, když vydal hned dva protiimigrační dekrety, které zakazují vstup do USA uprchlíkům a obyvatelům šesti převážně muslimských zemí. Narazil ale u justice, jež označila nařízení za diskriminační.

První verzi dekretu, jež se týkala navíc Iráku a celkově byla přísnější, zablokoval federální soud v Seattlu, tu druhou, mírně upravenou pozastavil zase soud na Havaji.

Přesto jde o slib alespoň částečně splněný – dekret díky zásahu nejvyššího soudu platí, byť ve výrazně okleštěné a zmírněné podobě. Nejvyšší soud nově rozhodl, že než rozhodne o nařízení jako celku, smí za americkými občany i širší příbuzenstvo z většinově muslimských států.

I v obsazení nejvyššího soudu se prezidentovi zadařilo, když úspěšně navrhl a prosadil ke jmenování nového člena – konzervativce Neila Gorsucha.

„Za úspěch se považuje zcela nepochybně doplnění nejvyššího soudu. Z hlediska jeho voličů je úspěch i omezení regulace v oblasti životního prostředí, protože část Trumpových voličů se domnívá, že regulace způsobila to, že se zavíraly uhelné doly.“

Michal Musil

editor magazínu Reportér

Odklon od „drahé“ ochrany životního prostředí

Dlouho očekávaný krok Trump oznámil 1. června, kdy oznámil, že USA odstoupí od pařížské klimatické dohody. Smlouvu na omezení emisí skleníkových plynů, kterou předloni podepsalo 195 zemí, prezident považoval za neúnosně drahou. Washington podle něj začne vyjednávat o smlouvě nové, která by byla k obyvatelům USA spravedlivější.

Prezidentův krok vyvolal negativní odezvu jak v USA, tak v Evropě. V poslední době se ale z Bílého domu ozývají hlasy, že prezident svůj odpor zmírnil a hledá cestu ke kompromisu. Podobně hovořil po schůzce s Trumpem i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Zeď v nedohlednu

Co se naopak Bílému domu nedaří, je stavba slibované zdi na hranicích s Mexikem, kterou v ideálním Trumpově scénáři zaplatí samo Mexiko. Exekutivní příkaz k její stavbě vydal krátce po převzetí moci. Mexiko výstavbu i financování zdi o délce 3200 kilometrů odmítlo a vztahy obou zemí se kvůli tomu vyhrotily.

Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se má cena za stavbu vyšplhat na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard korun). Během kampaně přitom Trump hovořil o částce dvanáct miliard dolarů. Koncem března prezident řekl, že projekt budou zatím platit USA. Kompromisní návrh o financování vlády zahrnuje dodatečné úpravy stávající bariéry.

Náhrada Obamacare se nelíbí ani části republikánů

Na nečekané překážky naráží i nahrazení Obamacare vlastní zdravotní reformou. Začátkem května Sněmovna reprezentantů po tvrdých bojích schválila novou reformu zdravotního pojištění – nejnověji ji ale odmítl podpořit Senát, pro zákon navíc nechtěli zvednout ruku ani někteří republikáni.

Zrušením Obamacare bez jakékoli náhrady by přitom do roku 2026 přišlo 32 milionů Američanů o své zdravotní pojištění, tvrdí na základě odhadů nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).

Trump i nadále čelí podezřením ohledně volebních praktik ve své kampani. Kvůli podezření z ruského ovlivňování voleb bude příští středu vypovídat v justičním výboru Senátu jeho nejstarší Donald Trump mladší. Ten se loni sešel s ruskou právničkou, jež údajně nabízela citlivé informace o Trumpově protikandidátce Hillary Clintonové.

Trumpova slibovaná „největší daňová reforma od dob Reagana“ je zatím v počátcích. Snížení daní podnikům i jednotlivcům bylo přitom jedním z hlavních témat jeho kampaně. Koncem dubna Bílý dům představil návrh daňové reformy, která zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců.

Reforma, kterou ale ještě musí schválit Kongres, podle Bílého domu podpoří hospodářský růst a zajistí pracovní místa i prosperitu střední třídě.

Kontroverze panují i kolem dalších lidí, jimiž se prezident obklopuje – prezident například rozvířil debatu tím, že jeho poradkyně Kellyanne Conwayová vysvětlovala zjevné lži jako alternativní fakta. Do Bílého domu také nastoupila jeho dcera Ivanka Trumpová coby neplacená poradkyně.

„Covfefe“ internetovým hitem

Prezident i po půl roce ve funkci nadále aktivně používá svůj soukromý Twitter, což dokázala kauza kolem jeho výrazu „covfefe“. Z obyčejného překlepu, kdy si prezident chtěl stěžovat na negativní mediální pokrytí jeho úřadu (coverage), se v jednu chvíli stalo nejvyhledávanější slovo internetu. Neznamená nic, i když prezidentův mluvčí Sean Spicer řekl, že úzká skupina lidí jistě ví, co tím prezident myslel.