Stavba hydroelektráren v Kyrgyzstánu: Tamní úřady prověří českou firmu, kterou doporučil kancléř Mynář

Kyrgyzské státní orgány prověří informace o údajné nezpůsobilosti české firmy Liglass Trading, která minulý týden podepsala obří zakázku na výstavbu a provoz vodních elektráren v zemi. Podle tisku však byl její dosavadní obrat jen v řádu stovek tisíc a navíc ji neznají ani odborníci v oboru. Podle serveru Neovlivni.cz se za zájmy české společnosti přimluvil prezidentův kancléř Vratislav Mynář u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta.

Česká firma sídlící nedaleko Železného Brodu podepsala dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren počátkem týdne za přítomnosti prezidenta Atambajeva. Server Neovlivní cituje z Mynářova dopisu, ve kterém mimo jiné kancléř píše: „Česká společnost je osvědčenou firmou nejen na českém, ale i evropském trhu.“ Kancléř autorství dopisu potvrdil s tím, že chtěl jen pomoci, ale se zástupci společnosti nikdy nemluvil.

Kyrgyzská média pak podpis dohody oslavovala: server Knews psal o Liglassu jako o „velké firmě existující od počátku 90. let“. Její příchod na kyrgyzský trh je „velmi vysokým oceněním úsilí prezidenta a vlády, směřujícího k vytvoření příznivých podmínek pro investory“. Jiný server Vesti.kg zase psal, že má společnost za sebou vybudování velkého množství vodních elektráren, kromě Česka mimo jiné v zemích Evropské unie, v Srbsku nebo v Čečenské republice na jihu Ruska. 

Liglass ale podle serveru Aktuálně.cz nic podobného dosud nedělal, podle posledních dostupných údajů vykázal v roce 2014 tržby 345 tisíc korun a ztrátu milion korun.

Petr Jurčík z kazašské kanceláře CzechTrade, která v regionu českým firmám s byznysem pomáhá, o firmě slyšel poprvé až před třemi týdny. „Přes nás ten obchod nešel,“ řekl Hospodářským novinám. „My jsme v tomto aktivní nebyli, pokud mám správné informace,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). O firmě poprvé slyšel až nyní. Žádnou žádost o úvěr zatím neevidují ani Česká exportní banka a pojišťovna EGAP.

Video Studio ČT24
video

Sabina Slonková: Nejde o podporu českého exportu obecně

„Na přimlouvání se za konkrétní firmu by nebylo nic špatného, pokud bychom byli přesvědčeni, že je to společnost, která má peníze na to, aby zhruba 12miliardovou zakázku dokázala dotáhnout do konce, a pokud by byla transparentní. Ale ani jednu věc o té firmě říct nelze,“ kritizovala ve vysílání ČT24 šéfredaktorka serveru Neovlivní Sabina Slonková.

Kyrgyzské velvyslanectví upozorňovalo: firma není důvěryhodná

V Kyrgyzstánu mezitím podle serveru kg.24 záležitost kolem stavby elektráren českou firmou přerostla ve skandál. V pondělí navíc vyšlo najevo, že kyrgyzské velvyslanectví v Rakousku a České republice uzavření kontraktu s českou firmou nedoporučilo.

Na ambasádu se v lednu obrátil kyrgyzský Národní energetický holding s prosbou o posouzení možnosti spolupráce s Liglassem. V březnu velvyslanectví s odkazem na informace z veřejných zdrojů odpovědělo, že firma není důvěryhodná a „je zatažena do soudních sporů, kde se řeší její bankrot“. Spolupráci s Liglassem nedoporučilo.

„Jde o 200tisícové eseróčko, tudíž se otevírá spekulace, kdo za firmou stojí, a jestli firma nehraje úlohu nastrčeného bílého koně.“

Sabina Slonková

šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz

O celé záležitosti v pondělí jednala kyrgyzská Bezpečnostní rada, její tajemník pak prohlásil, že tamní úřady firmu Liglass prověří. Podle serveru kg.24 je ale přesvědčen, že lidé připravující smlouvu s českou firmou všechny okolnosti prozkoumali. Jaké státní orgány českou společnost prověřují, Džumakadyrov neupřesnil. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček reagoval s tím, že krok kyrgyzských úřadů není překvapivý vzhledem k tomu, „jakou hysterii kolem kontraktu rozpoutala některá česká média“.

Původně měli stavět Rusové, ale došly jim peníze 

Podle serveru HydroWorld.com se kontrakt týká elektráren Akbulun a Naryn 1 a zahrnuje i výstavbu deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Česká firma má vynaložit zhruba 37 milionů dolarů (téměř 850 milionů korun) na koupi podílu ruské firmy RusGidro ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti. Původně totiž měli stavět hydroelektrárny Rusové.   

Ruská strana podepsala s Kyrgyzstánem smlouvu o vybudování energetické kaskády v roce 2012. Před půldruhým rokem ale Kyrgyzstán smlouvu vypověděl s tím, že ruští partneři nemají dost prostředků na realizaci stavby. Podle některých ruských médií finanční tíseň společnosti RusGidro vyvolaly mimo jiné protiruské sankce Západu. 

Prezident Almazbek Atambajev se pak podle serveru Knews zavázal, že investora pro dostavbu najde do konce svého mandátu. Podle serveru to pro něj byla otázka „osobní cti“.  

/*json*/{"map":{"lat":41.254728291244255,"lng":74.73876504999998,"zoom":5,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/