Vatikán – Papež se volí doživotně v takzvaném konkláve v Sixtinské kapli. Od začátku 20. století netrvala volba nového papeže nikdy déle než čtyři dny. Nejdelší volba v dějinách trvala 33 měsíců, 1. září 1271 pak byl zvolen papež Řehoř X.; nejkratší byla naopak volba papeže Julia II. 31. října 1503, která trvala jen deset hodin a jedno volební kolo.
Nejdelší konkláve trvalo skoro tři roky
Ve 20. století bylo nejkratší zvolení Pia XII. v roce 1939 (dva dny a tři volební kola), nejdéle - čtyři dny a 14 volebních kol - se čekalo na papeže Pia XI. v roce 1922. Poslední konkláve, které trvalo přes pět dní (50 dní), se uskutečnilo v roce 1831, kdy byl zvolen papež Řehoř XVI. Poslední papež Benedikt XVI. byl zvolen 19. dubna 2005 (dva dny, čtyři volební kola), jeho předchůdce Jan Pavel II. se stal papežem 16. října 1978 (dva dny, osm volebních kol).
Pius XII.
První neoficiální konkláve se odehrálo po smrti Řehoře IX. v roce 1241. V zájmu urychlení papežské volby zavřel tehdy senátor Matteo Rosso kardinály do zchátralé budovy na Palatinu zvané Septizonium. Kardinálové zde strádali a zacházelo se s nimi krutě; pod nátlakem pak zvolili nového papeže Celestina IV. Ten ale po šestnácti dnech zemřel, patrně i na následky krušného pobytu.
Název „konkláve“ vznikl právě za historicky nejdelší volby Řehoře X. Po smrti Klementa IV. v listopadu 1268 se v papežském paláci ve Viterbu sešlo volební shromáždění. Preláti se však nemohli shodnout na dvoutřetinové většině. Viterbské úřady je tedy ve druhém roce uzavřely v paláci na klíč (italsky con chiave nebo latinsky cum clave = conclave), strhly střechu a nechaly volitele jen o chlebu a vodě. Následkem toho tři ze dvaceti kardinálů zemřeli a jeden odstoupil. Nového papeže zvolili až 1. září 1271.
Dlouhá byla i volba po smrti Mikuláše IV. v roce 1292. Po 27 měsících vybrali kardinálové stařičkého poustevníka Pietra Angeleriho da Morone, který byl vzhledem ke svému asketickému životnímu stylu na každodenní povinnosti vysokého úřadu zcela nepřipraven. Přijal jméno Celestin V., ale již po několika měsících abdikoval.
Sixtinská kaple
Papežské schizma odstranil kostnický koncil
Po návratu papeže do Říma z francouzského Avignonu, kam jeho úřad v roce 1309 násilím přesunul král Filip Sličný, zaznamenala historie konkláve v roce 1378 podvojnou volbu. Kardinálové v Římě zvolili Itala Urbana VI., zatímco v Avignonu si část kardinálů odštěpených díky tamnímu zajetí zvolila papeže Klementa VII. Vzniklo tak papežské dvojvládí - takzvané „velké západní schizma“.
V roce 1409 byl svolán koncil v Pise, kde měli oba papežové dobrovolně odstoupit ihned po volbě papeže nového. Novým papežem byl zvolen Alexandr V., ale dosavadní papežové se odmítli vzdát funkce a nový papež musel zůstat v Pise. Vzniklo tak krátké období, kdy úřad zastávali najednou tři papežové. Papežské schizma odstranil až kostnický koncil, na kterém byla zvolena nová jediná hlava církve. Po třídenním konkláve byl 11. listopadu 1417 zvolen kardinál Ottone Colonna, který přijal jméno Martin V.
Za renesančního papežství bylo konkláve několikrát uplaceno, aby zvolilo správného kandidáta. Známé jsou případy volby dvou nejslavnějších renesančních papežů - Alexandra VI. (se třemi ženami měl nejméně osm nelegitimních dětí) v roce 1492 a Julia II. v roce 1503, kdy oba „řádně zaplatili“ svým volitelům.
Neitalský papež byl před Janem Pavlem II. naposledy zvolen v roce 1522
V roce 1522 se konkláve naposledy až do volby Jana Pavla II. roku 1978 shodlo na neitalském papeži. Byl zvolen Holanďan Adrian Florensz, který si zvolil jméno Hadrián VI.
Od 17. století se při konkláve mohlo uplatnit právo takzvané exkluzivy ze strany katolických velmocí. Pomocí tohoto práva byli vyloučeni z volby nežádoucí kandidáti. Naposledy bylo toto právo užito Rakouskem-Uherskem při volbě v roce 1903. Nově zvolený papež Pius X. ale následujícího roku exluzivu zrušil.
V roce 1958 zvolilo konkláve papežem veřejnosti téměř neznámého Giuseppeho Roncalliho, který přijal po mnoha staletích opět jméno Jan. Protože poslední nositel toho jména nebyl uznán jako legitimní, získal nový papež znovu řadovou číslovku XXIII.
Při konkláve v říjnu 1978, na kterém byl překvapivě zvolen papežem Jan Pavel II., byli poprvé v mírné většině neevropští kardinálové - 56 z 111.
Benedikt XVI. se rozloučil s věřícími tradiční modlitbou Anděl Páně
Kardinálové nesmějí konkláve opustit, dokud není nový papež zvolen. Po tuto dobu je jim zakázán jakýkoli písemný, telefonický či jiný kontakt s okolním světem. Volba začíná první den jediným odpoledním hlasováním. Zvolen je ten, kdo získá dvě třetiny hlasů. Pokud není papež zvolen, volí se další dny a nanejvýš čtyři volební kola denně. Pokud se o novém papeži nerozhodne do tří dnů, konkláve by si mělo vzít den volna, ale nesmí opustit Vatikán.
V zadní části Sixtinské kaple jsou malá dvířka, pro veřejnost vždy zavřená, za nimiž se skrývá malá místnost o rozměru třikrát tři metry. Je to takzvaná komnata slzí, do níž ihned po zvolení vstoupí nový papež v doprovodu kardinála komořího a ceremoniáře, aby zde podle tradice ronil slzy nad svou zodpovědností a nad rozsahem úkolů, které jej čekají.