Čínská letadlová loď zakotvila v Hongkongu. Podle kritiků jde o demonstraci síly

První čínská letadlová loď Liao-ning připlula na pět dnů do Hongkongu. Peking ji do přístavu vyslal v rámci oslav dvacátého výročí předání města z britské správy Číně. Plavidlo, které je jednou ze dvou letadlových lodí Číny, připlulo krátce po návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga. Tu doprovázely protesty místních. Prezident při návštěvě varoval, že zpochybňování pekingské vlády je nepřípustné.

Letadlová loď Liao-ning připlouvá do Hongkongu
Zdroj: Reuters

Řada obyvatel Hongkongu přítomnost letadlové lodi vnímá jako demonstraci síly. Hongkong totiž již dříve usiloval o větší autonomii, tyto snahy se však Pekingu nelíbily. Přítomnost čínských plavidel v přístavu je navíc spíš výjimečná - přístav totiž slouží zejména zahraničním válečným lodím. 

Druhá část obyvatel ale loď naopak s nadšením uvítala. „Je to první letadlová loď naší země, čekali jsme na ni dlouhou dobu. Hongkong se vrátil ke své vlasti a já si přál vidět tuhle letadlovou loď. Jsem rád, že mám tu šanci dnes,“ komentoval příjezd lodi jeden z přihlížejících.

Loď nese název podle severovýchodní čínské provincie Liao-ning a v Hongkongu zůstane pět dní. Místní se sešli už ráno, aby ji viděli připlouvat. Na palubě mohli kromě posádky v bílých uniformách spatřit také vrtulníky a stíhací letouny typu J-15.

Loď se pro návštěvníky otevře v sobotu a neděli. Vstupenky na prohlídku rozdávali vojáci lidem zadarmo. Jejich počet byl ovšem omezený jen na dva tisíce, a tak se řada zájemců na palubu nedostane.

Svou první letadlovou loď zařadila čínská armáda do aktivní služby v září 2012, loni v listopadu ji označila za bojeschopnou. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo získala úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny. Tehdy neměla motory, navigace ani zbrojní vybavení.

Druhou letadlovou loď si Čína postavila už sama

Čína disponuje druhým nejvyšším armádním rozpočtem na světě. Odhadovaná částka je kolem 148 miliard dolarů poté, co země pro rok 2017 navýšila výdaje o 7 procent. Podle analytiků by Čína ráda vlastnila pět až sedm letadlových lodí. Například Spojené státy v současnosti disponují 10 provozuschopnými loděmi.

V dubnu představila Čína první letadlovou loď, kterou postavila sama. Název nese podle provincie Šan-tung. Její stavba začala v roce 2014 a sloužit by měla od roku 2020. Nové plavidlo má být oproti Liao-ningu výrazně vylepšené.

Nová čínská letadlová loď Šan-tung
Zdroj: ČT24, South China Morning Post

Ambice Pekingu v Jihočínském moři

Čína chce letadlové lodě pravděpodobně využívat k prosazování nároků na téměř celou oblast Jihočínského moře. Vedou jím totiž významné námořní trasy a zřejmě se v něm skrývají i bohatá naleziště ropy. 

Čína již oznámila, že na moři buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Satelitní snímky také dokládají, že na ně přesouvá i raketové systémy.

Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.

Proti nárokům Číny se staví Filipíny, Malajsie, Brunej, Vietnam nebo Tchaj-wan. Všechny tyto státy odmítají čínské snahy přisvojit si klíčové Spratlyho či Paracelsovy ostrovy nebo útes Scarborough.